Články odjinud

Indie a Pákistán jsou na prahu války. Střílí se po letadlech, spekuluje se o tancích

Indie a Pákistán jsou na prahu války. Střílí se po letadlech, spekuluje se o tancích

ANALÝZA |  Napětí mezi Indií a Pákistánem je nejvyšší od jejich „miniválky“ v roce 1999 a podle některých komentátorů dokonce od velké války v roce 1971: Pákistánské letectvo údajně sestřelilo dva indické letouny, list India Today píše o střelbě tanků na hranicích s Pákistánem, Indie prý sestřelila pákistánské letadlo. A to přes to, že obě strany veřejně prohlašují, že si žádnou válku nepřejí a chtějí spolu jednat.

Na právní pohled není současné napětí mezi Indií a Pákistánem nijak odlišné od předchozích konfliktů zhruba za posledních necelých padesát let. Jde o Kašmír, o pákistánskou podporu teroristů a separatistů, a to se zatím vždy vyřešilo menšími přestřelkami nebo již zmíněnou „miniválkou“ v roce 1999, která si vyžádala zhruba 1500 obětí. Jenže tentokrát je situace trochu jiná.

Tentokrát nejde jen o Kašmír?

Za prvé: Zdá se, že se současný konflikt nemusí omezit jen na Kašmír. Vypadá to, že jedno ze sestřelených indických letadel bylo zasaženo nikoliv nad sporným územím Kašmíru, ale nad nesporně pákistánským územím. Také údajné nasazení tanků na společných hranicích svědčí o tom, že by se konflikt mohl rozšířit dále, než je obvyklé.

Části obou armád jsou nyní v bojové pohotovosti, a to podle zpráv z médií dokonce i na základnách vzdálených stovky kilometrů od společných hranic. Celou situaci ještě komplikuje velké cvičení indického námořnictva, kterého se údajně účastní téměř všechny indické válečné lodě. Momentálně mají zachovávat radiové ticho, což mohou Pákistánci vyhodnotit jako přípravu k útoku. Indické námořnictvo si zase nemůže být jisté, zda mu Pákistánci nějaké plavidlo nepotopili, protože s loděmi a ponorkami nemá kontakt.

Poměřování jaderných sil

Za druhé: Pákistán i Indie mají nyní k dispozici jaderné zbraně. Počítají s jejich použitím, pokud by se válčilo i mimo sporná území. Indie má asi 120 až 140 jaderných hlavic, Pákistán pak disponuje 90 až 110 jadernými hlavicemi, ale část z nich prý není v současné době použitelná.

Podle neověřených zpráv však Pákistán v posledních letech rychle zvyšuje jejich počet a zaměřuje se hlavně na rozvoj taktických jaderných zbraní. Ty by byly spíše využitelné na skutečném bojišti než k zastrašování protivníka. A tím roste riziko jejich použití.

K válkám mezi jadernými mocnostmi přitom už několikrát došlo – v letech 1947, 1965 a 1971. Vždy nakonec skončily bez jasného vítěze.

Co chce Indie

Pákistánští i indičtí politici si uvědomují nebezpečí vypuknutí „plnohodnotné“ války a to, že by mohla přerůst „samovolně“ v jadernou válku. Pákistánský premiér Imran Chán proto dnes vyzval Indii k rozhovorům s tím, že si obě země nemohou dovolit se „přepočítat“. Varoval, že konflikt se může vymknout z rukou jak jemu, tak indickému ministerskému předsedovi Nárendrovi Módímu.

Výzvy k umírněnosti zazněly i z indické strany. Módí si stejně jako Chán nepřeje válku, ale zároveň oba chtějí ukázkově „vytrestat“ druhou stranu. Což vede k nezamýšlené konfrontaci.

Módí přislíbil veřejně tvrdou odplatu za bombový útok, při němž v polovině února zemřelo v Kašmíru více než čtyřicet indických policistů. Módí obviňuje z pomoci organizátorům útoku Pákistán a zásah proti němu mu má pomoci před jarními parlamentními volbami. Jinak bude Módího pozice oslabena.

Co chce Pákistán

Chán zase nemá úplně pevnou pozici v pákistánské politice a ani vůči mocné armádě. Cítí se tak povinen tvrdě reagovat na indické útoky. Přitom se zdá, že vojáci na obou stranách – přes umírněné vyjádření mluvčího pákistánské armády – tlačí na ráznou vojenskou odpověď.

Zatím ale zůstává u vzájemných útoků na vojenské cíle či údajné tábory teroristů a povstalců. Podle odborníků, například Daniela Markeyho z americké John Hopkins university, citovaného serverem BBC, by velkou válku rozpoutal až útok, který by usmrtil větší počet civilistů, a to mimo Kašmír.

Kašmír jako předmět sváru

Kašmír, o který obě země vedou spor, se při vzniku nezávislé Indie a Pákistánu nechtěl připojit ani k jedné zemi. Hinduistický maharádža vládnoucí zemi, v níž většina obyvatel náležela k muslimům, si pohrával s myšlenkou nezávislosti.

Nakonec však na Kašmír zaútočili paštúnští bojovníci podněcovaní Pákistánem a maharádža byl nucen podepsat souhlas s připojením k Indii. Území Kašmíru po zhruba dvou letech bojů pak zůstalo rozdělené mezi hinduistickou Indii a muslimský Pákistán.

Muslimové v indické části Kašmíru se ale cítí utlačováni a část z nich bojovala za připojení k Pákistánu. Ten podporoval a podporuje kašmírské separatisty, protože v nich vidí nástroj k oslabení Indie. V Kašmíru jsou však i zastánci kašmírské nezávislosti a proti těm je jak Indie, tak Pákistán.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud