Intelektuálové bijí na poplach: radikální levice ohrožuje svobodu slova na univerzitách | info.cz

Články odjinud

Intelektuálové bijí na poplach: radikální levice ohrožuje svobodu slova na univerzitách

Více než stovka francouzských intelektuálů, akademiků a esejistů podepsala v polovině listopadu výzvu k ochraně svobody projevu na univerzitách, kterou na svých internetových stránkách zveřejnil deník Le Figaro. Mezi signatáři textu jsou například filozof a spisovatel Pascal Bruckner, historik Alain Bensoussan, filozof Alain Finkielkraut nebo Anne-Marie Le Pourhietová, profesorka veřejného práva na univerzitě Rennes-II. „V posledních měsících univerzity zrušily nejméně pět akcí, kterým předcházely hrozby různých lobbistů a extrémně levicových organizací,“ píše se ve výzvě.

Intelektuálové popisují i konkrétní případy takového jednání. Například v lednu zrušila univerzita v Lille pod tlakem feministických hnutí a odborového svazu SOS Solidaires vystoupení poslance Jeana Lasalla, kterého tyto organizace označují za sexistu. Pařížská Sorbonna zase zrušila představení Prosebnice od antického autora Aischyla kvůli jeho údajnému rasismu, další pařížská škola Sciences Po pak zvažovala zrušení konference, na níž vystupoval výše zmíněný Finkielkraut.

Filozof, který si před několika měsíci vyslechl rasistické nadávky při demonstraci žlutých vest, je kontroverzní postavou – v době, kdy učil na Polytechnické škole, proti jeho „kolonialistickým“ názorům sepsali kolegové petici, nedávno zase popudil část veřejnosti svým odsouzením ženského fotbalu.

„Kdykoliv univerzity těmto hrozbám podlehnou, zneuctí samy sebe i své poslání,“ píše se ve výzvě s tím, že cílem univerzit má být podpora konfrontace myšlenek a kritického myšlení, ne intelektuální konformismus.

Hrozby násilím přicházejí podle několika akademiků oslovených konzervativním listem Le Figaro především ze strany extrémní levice. „Dříve se to dělo jen sporadicky, v posledních dvou letech je to ale častější,“ říká Philippe Vendrix, prezident univerzity v Tours.

Scénář je vždy stejný – proti konferenci nebo nějakému vystoupení se vysloví skupina studentů hlásících se k antifašismu, často také k odborům a krajní levici, a pohrozí násilím. Obvykle se jedná o studenty humanitních oborů. Vedení univerzity akci zruší s odůvodněním, že jí jde o bezpečnost účastníků. „Je zde vůle, někdy i násilím, potlačit některé formy debat, výměny názorů včetně výměn vědeckých,“ tvrdí Vendrix. O „návratu násilí“ na univerzitní půdu mluví i studentský odborový svaz UNI hlásící se k pravici.

Protesty po upálení se v Lyonu

Situaci v posledních dnech ještě vyostřil pokus o sebevraždu studenta na univerzitě Lyon 2. Mladý muž se zapálil a utrpěl popáleniny na 90 procentech těla před univerzitní kantýnou na protest proti vládní politice. Jednadvacetiletý mladík uvedl, že už nemá sílu čelit finančním problémům a že není schopen splácet nájem ve výši 450 eur (asi 11,5 tisíce korun).

Po jeho činu následovaly studentské protesty v řadě francouzských měst, zejména v Saint-Étienne, odkud pocházel. Na univerzitě v Lille bylo dokonce kvůli protestům několika desítek studentů, kteří obsadili amfiteátr, zrušeno vystoupení bývalé hlavy státu Francoise Hollanda. Někdejší socialistický prezident uvedl, že má pro vlnu protestů pochopení, odmítl ale akceptovat jakékoliv násilí.

Pozornost médií vzbudil i následný výzkum, který ukázal, že každá druhá francouzská rodina si nemůže dovolit platit studentům bydlení, pokud by chtěli studovat dále od domova. Třetina oslovených studentů pak vypověděla, že právě z tohoto důvodu si nakonec zvolila jiný obor, než původně zamýšlela.

Studentské organizace proto žádají zvýšení stipendií o pětinu a jejich rozšíření o dalších 100 tisíc studentů. Ve vážných finančních problémech se podle průzkumů ocitlo v roce 2016 šest procent francouzských studentů, tedy o tři procenta méně, než kolik činí evropský průměr. Lépe jsou na tom ze zkoumaných zemí v tomto ohledu jen Česká republika, Švýcarsko a Nizozemsko.

Stipendium dnes ve Francii dostává asi 40 procent vysokoškoláků, tedy více než 700 tisíc osob. Jeho výše se odvíjí od sociální situace rodiny, ročně se pohybuje od 1020 do 5612 eur.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud