Írán hrozí USA odvetou za sankce a vojenské manévry. Uzavře klíčový průliv? | info.cz

Články odjinud

Írán hrozí USA odvetou za sankce a vojenské manévry. Uzavře klíčový průliv?

Napětí mezi USA a Íránem roste. Spojené státy v pondělí oznámily, že pošlou na Blízký východ letadlovou loď, aby byly schopné rychleji zareagovat na případný íránský útok. Už tak napjaté vztahy obou zemí se tím ještě zhoršily a Teherán podle svých slov chystá odvetu. Jak by mohla vypadat?

Vyslat Íránu jasný vzkaz. Takový cíl má podle poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Johna Boltona nasazení letadlové lodi na Blízkém východě. Loď USS Abraham Lincoln momentálně operuje ve Středomoří. Nově by se měla přesunout do Rudého moře a z něj do Arabského moře nebo Perského zálivu, v němž nyní Američané tuto techniku nemají.

Spojené státy reagují na informace evropských diplomatů, kteří varovali, že Írán plánuje znovu naplno rozjet svůj jaderný program. Ten Teherán omezil na základě dohody, kterou s ním uzavřely některé evropské země a USA za vlády prezidenta Baracka Obamy v roce 2015. Jeho nástupce Donald Trump však loni dohodu vypověděl.

Základny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrověZákladny americké armády na Blízkém východě a Arabském poloostrověautor: Info.CZ

Druhým zásadním motivem byly zprávy o připravovaných útocích Íránu nebo jeho spřízněnců na americká vojska v Iráku a Sýrii. Americká administrativa ale odmítá, že by uvedená opatření směřovala k začátku války mezi Washingtonem a arabskou zemí. „Snažíme se docílit toho, aby se Írán začal chovat jako normální národ,“ prohlásil šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Vyslání letadlové lodi a dalších částí vojenské flotily podpořil i dočasný ministr obrany Patrick Shanahan.

Useknout hlavu hadovi jménem Amerika

Podle BBC není vyslání lodi do Perského zálivu nijak nezvyklým krokem. Co vyvolává větší obavy, je stupňující se diplomatický konflikt mezi Spojenými státy a Íránem. Trump režim v Teheránu dlouhodobě kritizuje a snaží se jej dostat do mezinárodní izolace. Vadí mu například íránská podpora Hizballáhu nebo šíitských rebelů v Jemenu.

Kromě zmíněného odstoupení od jaderné dohody Trump minulý týden zpřísnil sankce, které by měly srazit vývoz íránské ropy z 1,1 milionu barelů denně na zhruba 300 tisíc barelů. To by mělo značné dopady na tamní ekonomiku.

Infografika: Dohoda s Íránem

V dubnu Trump navíc řekl, že neprodlouží výjimku ze sankcí pro země, které od Íránu ropu nadále kupují. Krok se dotkne Číny, Indie, Japonska, Jižní Koreje a Turecka. Trumpova administrativa také označila Íránské revoluční gardy – paralelní armádu odpovědnou za zahraniční operace – za teroristickou organizaci.

Bolton ani Pompeo nijak nedoložili zprávy o připravovaných útocích na americké vojáky. Minimálně slovní hrozby však v posledních letech nebyly výjimkou. New York Times navíc píší o zhruba 30 ozbrojených skupinách v Iráku, které se staly součástí tamních bezpečnostních sil, ačkoli většina z nich bojovala po boku islamistů z tzv. Islámského státu. Vycvičil je přitom právě Írán.

Akram Abbas al-Kabi, lídr na Írán napojené irácké militantní a podle americké vlády teroristické organizace Harakat al-Nujaba, po pondělním Boltonově prohlášení vyzval k vytrvání v boji. „Nesvlečeme válečné oblečení, dokud neusekneme hlavu hadovi jménem Amerika – továrně a zdroji terorismu,“ pravil.

Írán by válku prohrál, zavřít průliv ale může

Odvetou, byť ne tak radikálním tónem, hrozí i íránská vláda. Generál Mohamed Ali Jafari řekl, že USA si v regionu už „nadále nebudou užívat klidu“. Tamní agentura FARS ale nespecifikovala, k jakým krokům hodlá Teherán přistoupit.

Jedním z možných opatření, na které upozornil magazín Foreign Policy, by mohlo být zavření Hormuzského průlivu, neboli strategické oblasti mezi Perským a Ománským zálivem. Ten je klíčovou cestou pro přepravu ropy.

Írán jeho zavřením hrozí opakovaně, jelikož ví, že by tím USA (a také svého dalšího rivala Saúdskou Arábii) udeřil na citlivém místě. Skrze Hormuzský průliv proudí asi 18 milionů barelů ropy za den a zhruba 30 procent veškerého zemního plynu přepravovaného na tankerech.

Hormuzský průlivHormuzský průlivautor: Info.cz

Írán by mohl průliv zavřít několika způsoby. Nasadit do něj stovky malých lodí a flotilu s raketami a torpédy, případně sáhnout k podminování oblasti. Takový krok by však zřejmě vedl k ostré reakci USA a dalšímu vyhrocení vztahů.

Podle studie Centra pro strategická a mezinárodní studia není Írán schopný zvítězit nad Spojenými státy ve větším vojenském konfliktu. Lze si ale představit, že například využití ponorek, protilodních střel nebo min umožní Teheránu na krátký čas Hormuzský průplav zavřít a získat nad ním kontrolu. Otázkou tak zůstává, jak dlouho by tato doba trvala.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud