Íránské Revoluční gardy: Vousatá elita se sklony k byznysu, na kterou by narazili američtí vojáci | info.cz

Články odjinud

Íránské Revoluční gardy: Vousatá elita se sklony k byznysu, na kterou by narazili američtí vojáci

Tento týden zastavil americký prezident Donald Trump útok proti Íránu údajně pouhých deset minut před jeho započetím. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem ale stále trvá. Trump mluví o zostření sankcí vůči zemi a i když útok odvolal, novinářům v sobotu v Bílém domě řekl, že ozbrojený konflikt je stále jednou z možností. Kdo jsou a co umějí příslušníci elitních jednotek podřízených přímo nejvyššímu vůdci Íránu, proti kterým by Američané v případě střetu bojovali?

Válku prý vést nechtějí, přesto jsou na ni připraveni. Sestřelením amerického dronu typu Global Hawk ovšem vyslali Americe „jasný vzkaz“, že hranice íránského vzdušeného prostoru jsou posvátné. Vyhlásil to velitel Revolučních gard Husajn Salamí s tím, že jeho lidé dostali na zem letoun ze Spojených států hlavně proto, že nad íránským územím údajně „sbíral citlivé zpravodajské informace“.

Kdo jsou Revoluční gardy, neboli Armáda strážců islámské revoluce, které Spojené státy letos jako celek označily za teroristickou organizaci? Komu podléhají a čím se také zabývají? Jedno je jisté už teď: byli by to právě gardisté, kdo by nesl největší lidské i vojenské náklady případné války v blízkovýchodním regionu.

Sankce proti Íránu

Jednotky, které mají podle všeho nejméně 125 tisíc příslušníků, se opravdu zrodily během islámské revoluce v roce 1979. Zprvu si daly za cíl chránit nový režim, respektive republikánsko-teokratické směřování porevolučního Íránu. Důvěru a posléze i materiální podporu nového náboženského vedení ale získaly především proto, že noví revolucionáři nevěřili klasické armádě, která byla po jejich soudu příliš spjata s někdejším šáhovým režimem. Tak se stalo, že vedle sebe v současném Íránu existují fakticky hned dvě vojenské organizace, přičemž gardisté jsou ti protežovanější. I když ani oni nemají nutně nejmodernější vybavení, jak zdůrazňují experti. A to i kvůli izolaci a sankcím, které vedou ke špatnému výkonu íránské ekonomiky. 

Infografika: Hormuzský průliv

Strategicky důležitý Hormuzský průliv hlídají právě gardy, jejichž námořnictvo čítá zhruba 20 tisíc lidí a disponuje půl druhým tisícem různě kvalitních plavidel. Mariňáků mají velitelé k dispozici několik tisíc. Speciální jednotka známá pod zkratkou S.N.S.F. prý snese srovnání s jinými elitními oddíly tohoto typu. Uniformovaní revolucionáři mají také na starosti vývoj íránských raket a bezpilotních letounů. Co se klasických letadel týče, podle dostupných zpráv mají asi tři stovky bojových strojů, včetně ruských Su-24 a 25, respektive Mig-29.

Do kompetence vousatých vojáků spadá rovněž kybernetická bezpečnost, jejich specialisté podle všeho odpovídají za hackerské útoky na západní cíle. Někdejší izraelský premiér a nyní podnikatel v oblasti IT Ehud Barak pro INFO.CZ uvedl, že se Írán v téro oblasti snaží protlačit do světové špičky. Gardisté si vychovávají vlastní dorost v rámci dobrovolnické organizace Basídž, která spadá pod jejich velení a mladým z chudých vrstev poskytuje stipendia na studium informatiky.

Íránské balistické rakety

Gardy se vydaly i do zahraničí, za operace mimo hranice Íránu jsou odpovědné takzvané Jeruzalémské oddíly (Jednotky Quds). Zaměstnávají nejspíše několik tisíc specialistů, kteří kromě jiného cvičí v cizině s Teheránem spřátelené milice. Patrně nejznámější organizací tohoto druhu je libanonský Hizballáh, podobné skupiny ovšem vznikly i v Iráku a Sýrii. Tajné služby konstatují, že lidé z těchto jednotek spolupracují při přípravě atentátů nejen s ideologickými spolupracovníky, ale i zločineckými kartely.

Původně revolučním zápalem hnané oddíly také podnikají, a to jak v rámci zákona, tak mimo něj. Íránský prezident i ekonomický pragmatik Akbar Hášemí Rafsandžání během své vlády (1989 až 1997) podporoval hospodářskou soběstačnost režimních organizací. Čehož gardy využily vrchovatě. Podle odhadů z roku 2007 tehdy vousatí revolucionáři vykázali roční příjem jen z legálních aktivit ve výši 12 miliard dolarů – podle nynějšího kurzu cca 272 miliardy korun. Impozantní je i prostý výčet jejich veřejného ekonomické angažmá: skrze nadace nebo prostřednictvím bývalých spolubojovníků podnikají v komunikacích, automobilovém průmyslu, těžbě surovin, rejdařství, zemědělství i bankovnictví. jejich firmy postavily terminál mezinárodního letiště v Teheránu a jednu z linek metra tamtéž, razí tunely a staví přehrady.

V Teheránu se navíc proslýchá, že gardy díky specifickému postavení – jejich letadla ani lodě putující do zahraničí nekontrolují na cestě zpět íránští celníci – ovládají černý trh obchodu s elektronikou, počítačovými komponenty a nedostatkovým zbožím vůbec.

Íránská politikaÍránská politika

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud