Izraelské bezpečnostní služby: Radikální osadníci cítí podporu politiků a jsou stále násilnější | info.cz

Články odjinud

Izraelské bezpečnostní služby: Radikální osadníci cítí podporu politiků a jsou stále násilnější

Přes dvě desítky zraněných izraelských vojáků. Takový je výsledek srážky tří stovek židovských extremistů s armádou v lokalitě někdejší ilegální osady Amona, která leží na palestinském Západním břehu. Podle úřadů utrpěli újmu i čtyři extrémisté v teenagerském věku (sami osadníci tvrdí, že postižených je deset). Jisté je, že židovští radikálové jsou stále násilnější, což potvrzují i izraelské bezpečnostní služby. Cítí prý totiž politickou podporu i od vládních stran.

Postupovali podle vyzkoušeného scénáře. V polovině prosince přijeli se dvěma mobilními domy a za tmy je postavili u někdejší ilegální osady. Tvrdili, že mají souhlas vlastníka pozemků i oficiálních míst. Jenže úřady situaci vyhodnotily jinak a ve čtvrtek pověřily armádu vyklizením osadnického ležení. Došlo ke střetům, létaly kameny a jeden voják byl dokonce pořezán. Sedm radikálních demonstrantů pak izraelské uniformy zatkly. Jeden z radikálních teenagerů skončil v nemocnici poté, co ho podle všeho trefil jeho vlastní spolubojovník.

Střet na místě ilegální osady, která tu existovala mezi roky 1995 až 2017, není náhodný. Jde především o symbolický prostor. Samy izraelské bezpečnostní služby ale navíc varují před vzrůstající agresivitou osadníků. Ti už se podle nejmenovaného bezpečnostního důstojníka citovaného webem The Times of Israel neomezují na kácení stromů mimo palestinské vesnice, ale troufnou si rovněž – byť zpravidla v noci – útočit přímo v arabských sídlech. Podle tohoto zdroje se extremisté cítí „posíleni“ podporou, kterou nyní mají mezi politiky. Přímo v izraelském kabinetu sedí ministři, kteří jejich počínání když ne otevřeně schvalují, tak přinejmenším omlouvají.

Počet útoků na Palestince ze strany židovských obyvatel Západního břehu přitom loni oproti předchozímu roku (2017) vzrostl o 69 procent na celkových 265 incidentů. Židovští radikálové zranili údajně až 115 Arabů, pokáceli 7 900 jejich stromů a zničili 540 aut. Tuto statistiku uvádí OCHA, tedy agentura OSN, jejíž čísla izraelská vláda státu zpochybňuje. Přímo z jejích zdrojů prý ale pochází údaj, podle kterého osadníci loni napadli vlastní – tedy izraelské – vojáky ve čtyřech desítkách případů. Armáda židovského státu zajišťuje podle dosud platných dohod bezpečnost na většině území Palestinské autonomie.

Podle místních médií je navíc zřejmé, že to byli právě radikální osadníci, kdo během vánočních svátků na palestinském Západním břehu napadli kameny kolonu tamního premiéra Ramího Hamdalláha, když se právě vracel z půlnoční mše v Betlémě. Při útoku byli roztříštěným sklem zraněni patrně dva lidé, předseda palestinské vlády mezi nimi nebyl. Letos v říjnu byli židovští radikálové bohužel přesnější. Podobně vedeným útokem zabili sedmačtyřicetiletou palestinskou matku osmi dětí.

I poslední potyčka mezi vojáky a osadníky posloužila radikálně pravicovým politikům k sebepropagaci, která je o to cennější, že zemi začátkem dubna čekají parlamentní volby.

Naftali Benet, nynější ministr, dosavadní šéf uskupení Židovský domov a zakladatel velmi čerstvé partaje Nová pravice beze slova odsouzení osadnických extremistů osočil svého šéfa a premiéra Benjamina Natanjahua (strana Likud) ze sklonu k „selektivní spravedlnosti“. Podle skalního osadníka Beneta ukazuje vláda pravicového lídra Netanjahua slabost, když zasahuje proti izraelským osadníkům a na pokoji naopak nechává arabské vesnice, které podle názoru radikálů nejsou legální. Bývalý ministr obrany a lídr jiné radikálně pravicové (ovšem sekulární) strany Izrael náš domov Avigdor Liebreman pak zopakoval svou oblíbenou větu, podle které „je nynější kabinet pravicový jen podle řečí, nikoli podle činů“.

Mimochodem, tato pravicová vláda v čele s Likudem letos prosadila nový základní zákon, který v Izraeli supluje ústavu. Podle něj Stát Izrael „považuje rozvoj židovského osadnictví za národní zájem a bude jednat tak, aby podpořil jeho rozmach a konsolidoval jeho existenci.“ Výstavbu osad považuje mezinárodní společenství za ilegální: podle mezinárodního práva totiž nelze měnit demografické i jiné poměry na okupovaném území. Izrael obsadila Západní břeh v roce 1967.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud