Izraelští diplomaté válčí s vlastním premiérem. Netanjahu jim bere peníze, důstojnost i agendu | info.cz

Články odjinud

Izraelští diplomaté válčí s vlastním premiérem. Netanjahu jim bere peníze, důstojnost i agendu

Izraelští diplomaté po celém světě stávkovali. Na více než den byly zamčené ambasády i konzuláty. Podpořilo je i ministerstvo obrany, dočasně nepracovali ani vojenští atašé. Oficiální důvod? Malé platy a nedostatek peněz. V zásadě jde ale o bitvu ministerstva zahraničí s úřadem premiéra, který už dekádu vedou lidé Benjamina Netanjahua. Šéf vlády si snaží zahraniční agendu stáhnout pod sebe a diplomaty, kteří ne vždy patří k jeho sympatizantům, odsouvá na vedlejší kolej.

Úředníci obou ministerstev podporovaní odbory přerušili na celé planetě obvyklou činnost tuto středu, když jim došla trpělivost s resortem financí, který prý náhle ustoupil z dlouho vyjednávané dohody o uhrazení dluhů. Psala o tom to kromě jiných i agentura JTA, která citovala z twitterového prohlášení stávkujících: „Po dobu přerušení práce nebudeme poskytovat žádné konzulární služby a nikomu nebude povolen vstup do prostor diplomatických misí.“

Dnes se diplomaté do práce vrátili s tím, že následujících 25 dní hodlají o penězích vyjednávat.

Zavřená byla ve středu také izraelská ambasáda v Praze, jejíž diplomaté se ke stávce připojili. Také čeští pracovníci zastupitelského úřadu zůstali doma. Naléhavé konzulární případy bylo možné řešit na individuální bázi, nikoli na půdě velvyslanectví. V době stávky se ale na okamžik zastavila i vojenské spolupráce židovského státu se zahraničním, což patrně vyděsilo izraelské lídry nejvíce. Web Newsweek uvádí, že úředníci sice jen na den, přesto zastavili vydávání zvláštních povolení k exportu zbraní a zvláštního materiálu obecně. Ukázali tak, do jakých problémů by se mohli dostat vývozci armádního zboží, pokud by stávka trvala déle.

List The Jerusalem Post dodává, že zavřené zůstaly i přechody mezi Palestinskou autonomií a židovským státem, což negativně dopadlo především na arabské pracovníky ze Západního břehu mířící do Izraele za obživou. Další uzavření pomyslné závory by v Palestině mohlo podnítit nepokoje.

Stávka každopádně ukázala na hlubší rozkol uvnitř izraelské administrativy. Podle komentátorů jej způsobily i vůdcovské, či spíše mocenské tendence současného šéfa vlády. „Netanjahu systematicky oslabuje postavení ministerstva zahraničí. Činí tak skrze snižování jeho rozpočtu, čímž podrývá morálku reprezentantů v zahraničí. Resortu navíc odebírá pravomoci, které pak svěřuje vlastním spojencům. V důsledku takové politiky trpí nejen zahraniční vztahy, ale i bezpečnost země,“ tvrdí pro list The Times of Israel jeden z lídrů nejsilnější opoziční formace Modrobílých Jair Lapid. Týž zdroj cituje Nimroda Gorena, šéfa institutu pro zahraniční politiku regionu Mitvim: „Netanjahu si sice v předvolební kampani přivlastnil zahraničně-politické úspěchy země, vlastní diplomaty, kterým z premiérské pozice rovněž šéfuje, však nechal padnout na ještě hlubší dno,“ říká expert. A z jeho dalších slov vyplývá, že s Lapidovými slovy o záměrném a letitém oslabování zahraniční služby souhlasí.

V praxi to vypadá tak, že o klíčových záležitostech izraelské zahraniční politiky ve skutečnosti diplomaté nejen že nerozhodují, ale dokonce o přijatých řešeních mnohdy ani nevědí. Podle dotazovaných insiderů z Izraele i zahraničí si největší díl koláče ukousl premiérův úřad, který spolupracuje se zahraničním odborem Netanjahuovy strany Likud. Významnou roli hraje rovněž Národní bezpečnostní rada, kterou při vládě, respektive úřadu šéfa kabinetu ustavil (nikoli překvapivě) právě Netanjahu. Tradičně na zahraničně-politickém poli operuje tajná služba Mosad, která je však teď i ve svých veřejných projevech nezávislejší než kdysi. List The Times of Israel uvádí příklad z letošního léta, kdy šéf Mosadu Josi Kohen vyhlásil, že židovský stát naváže „formální vztahy“ s arabským Ománem, což by samozřejmě znamenalo velkou diplomatickou událost. Ministerstvo zahraniční odmítlo jeho slova komentovat, aby se pak diplomaté v soukromých rozhovorech redaktorům přiznali, že v této iniciativě vůbec nefigurují.

Co se přenášení pravomocí týče, důležitou mezistátní agendu dnes mají i ministerstva, kterým by se o ní před lety ani nesnilo. S antisemitismem v cizině oficiálně zápolí šéf resortu veřejné diplomacie a diaspory. O záchranu Mrtvého moře a řeky Jordánu se v nadnárodním měřítku stará ministr regionálního rozvoje Izraele. Proti zahraničnímu bojkotu zboží z izraelských osad na palestinských územích – nebo i židovského státu – pak vystupuje ministr pro strategické záležitosti. Složité? Současná vláda zhruba devítimilionového státu má vydatných 29 ministerstev, která vede celkem 21 politiků. Jistě, každé křeslo se při vyjednávání širokých koalic ve složitém politickém systému hodí. Třeba šéf vlády ale stihne přímo kontrolovat (kromě premiérského úřadu) i dočasně uvolněná ministerstva obrany, zdravotnictví a sociální péče plus již zmíněný resort zabývající se židovskou diasporou.

Izraelští diplomaté nepřikročili ke stávce poprvé. Zkraje roku 2011 během dočasného přerušení práce dosáhli toho, že tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv musel návštěvu židovského státu uskutečnit v jiném termínu. O tři roky později poprvé dosáhli toho, že všechny ambasády a konzulární úřady najednou přerušily činnost, domácí ministerstvo nevyjímaje. Izraelská média připomínají, že zatímco se v posledních dvou desetiletích rozpočty všech ministerstev zhruba zdvojnásobily, jediní diplomaté museli škrtat. Židovský stát nyní disponuje celkem 69 ambasádami, 23 konzuláty a pěti zvláštními misemi (včetně té při OSN).

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud