Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánský premiér nezávislost nevyhlásil. Věří, že ji vyjedná, region na ni podle něj má právo

Katalánský premiér nezávislost nevyhlásil. Věří, že ji vyjedná, region na ni podle něj má právo

Rozhodující chvíle v Katalánsku nastala. Premiér Carlos Puigdemont předstoupil před poslance a přednesl očekávaný projev, nezávislost v něm ale nevyhlásil. Řekl si o mandát, aby tento krok mohl učinit v budoucnu, ale věří, že je stále možné najít kompromis a s Madridem se dohodnout. Katalánsko má podle něj na nezávislost právo. Jeho vystoupení začalo se zpožděním, způsobily to neshody mezi jednotlivými partajemi – některé z nich si stěžovaly, že se s obsahem premiérova prohlášení seznámily na poslední chvíli, a nebyly s ním spokojené.

Katalánsko si podle Puigdemonta zasloužilo právo na nezávislost. Vztahy s Madridem ve stávající podobě podle něj nefungují. Přesto věří, že je možné nalézt dohodu. Puigdemont si poslancům řekl o mandát, aby mohl Katalánsko za nezávislé v budoucnu vyhlásit - zřejmě na příštím řádném jednání vlády. Nejdřív chce ale ještě jednat. Katalánský lídr ujistil, že bude respektovat vůli lidí, kteří se vyslovili v referendu.

Puigdemont řekl, že je nutné snížit napětí, k čemuž je potřeba dialog. Katalánsko by podle něj mělo být jednotné. Svůj projev uvedl slovy o tom, že před poslanci nestojí, aby prezentoval svůj vlastní názor, ale postoj vlády. Katalánsko označil za ekonomický motor Španělska a jednání o jeho nezávislosti za „evropské“ téma.

Madrid podle agentury AFP zůstává nepřístupný a dnešní „nevyslovené“ vyhlášení nezávislosti odmítl. 

Do poslední chvíle před zahájením projevu nebylo jasné, co Puigdemont přesně řekne. Byl pod tlakem španělské vlády a Bruselu, aby volil smířlivější a nikoli krajní variantu. Na druhé straně některé síly v regionálním parlamentu volaly po jednoznačném vyhlášení nezávislosti a Puigdemontův kabinet je na jejich postoji závislý.

Neshody dobře ilustrovalo i zpoždění, se kterým katalánský premiér vystoupil. Krajně levicová CUP si stěžovala, že se s jeho projevem seznámila jen hodinu před původně oznámeným termínem jeho vystoupení. Spor se zjevně vedl o to, jak silně a jednoznačně má být prohlášení o nezávislosti Katalánska v textu formulované.

Puigdemonta na cestě do budovy regionálního parlamentu v Barceloně chránila eskorta regionálních bezpečnostních sil a nad budovou kroužily podle deníku el País helikoptéry. Bloomberg uvedl, že policie je připravená Puigdemonta okamžitě zadržet, pokud nezávislost vyhlásí.

V ulicích Barcelony byla očekávání nejednoznačná, což odpovídá skutečnosti, že společnost je v otázce nezávislosti rozpolcená. Poblíž budovy parlamentu dnes popojížděly dvě desítky traktorů s katalánskými vlajkami a na místní promenádě se shromáždil dav stoupenců nezávislosti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1