Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kdo je Peter Pellegrini? 3 klíčové věci o novém slovenském premiérovi

Kdo je Peter Pellegrini? 3 klíčové věci o novém slovenském premiérovi

Slovensko má od dnešního dne nového premiéra. Prezident Andrej Kiska jím krátce po desáté hodiny dopoledne jmenovala dosavadního vicepremiéra Petera Pellegriniho. Kde se vzal a jakou má u našich východní sousedů pověst?

Politický mazák, dlouhodobý člen Směr-SD

Pellegrini byl od března 2016 místopředsedou vlády pro investice a informatizaci, 15. března jej prezident Kiska pověřil sestavením nového kabinetu poté, co přijal demisi třetí vlády Roberta Fica.

V letech 2014 až 2016 byl předsedou parlamentu, rok předtím byl místopředsedou, a v roce 2014 byl ministrem školství, vědy, výzkumu a sportu. Je členem a od roku 2014 místopředsedou vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD).

Jako poslanec podle slovenského tisku prosadil několik zákonů, které se týkaly vyvlastňování pozemků a omezení vlastnických práv při výstavbě silnic a dálnic, a byl označován za „muže pro černou práci“. Jeho nástup do vedení parlamentu tehdy schvalovala i opozice.

Vše pro Fica?

„Je to mimořádně loajální a oddaný člen strany. Loajální vůči předsedovi Robertu Ficovi. Je to člověk spojený s byznysovými aktivitami lidí v pozadí Směru,“ řekl ČT24 politolog Grigorij Mesežnikov.

Právě kvůli úzkému napojení na Fica analytici nepředpovídají, že by se politická situace na Slovensku s jeho nástupem nějak výrazně změnila. Robert Fico se sice oficiálně stáhne z výkonné pozice, politiku ale bude skrze Pellegrina pravděpodobně ovlivňovat dál.

 Projevy nespokojenosti občanů po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky na rozdíl od některých svých spolustraníků odmítal označovat za pokus o státní převrat a naopak protesty označil za projev skutečné demokracie.

Mládí a vstup do politiky

Narodil se 6. října 1975 v Banské Bystrici, matka byla učitelka, otec automechanik. Vystudoval ekonomické fakulty na Univerzitě Mateja Bela ve svém rodném městě a na Technické univerzitě v Košicích. V letech 1998-2002 podnikal a v politice se začal angažovat v roce 2002, kdy se stal asistentem poslance Směru Ľubomíra Vážného.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1