Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kdo má v rukou osud USA? Bílých voličů ubývá, v budoucnu mohou rozhodovat Asiaté

Kdo má v rukou osud USA? Bílých voličů ubývá, v budoucnu mohou rozhodovat Asiaté

Kdo rozhoduje o osudu Spojených států? Na konspiračně vyhlížející otázku nabízí střízlivý pohled data. Podobu americké politiky stále více ovlivňují menšiny. Zatímco podíl bílých voličů od 70. let soustavně klesá, procento minorit roste. Trumfem budoucích let mohou být Asiaté. Profitovat z vývoje zřejmě budou demokraté, k nimž tíhne většina „nebílých“ obyvatel USA.

Americký prezident Donald Trump se snaží z migrace udělat zásadní téma letošních voleb. Brojí proti karavaně migrantů ze Střední Ameriky, nasazuje armádu, volá po tvrdém zásahu. Zatímco u republikánských voličů tím boduje, z dlouhodobého hlediska straně spíše škodí. Ukazuje se, že republikáni ztrácí schopnost oslovovat menšiny. Ty přitom tvoří čím dál větší procento celkového elektorátu.

Zatímco v roce 1976 bylo 89 procent všech voličů bílé barvy pleti, před dvěma lety jejich podíl klesl na 70 procent. Největší nárůst zaznamenali Hispánci. V 70. letech tvořilo jedno procento voličů, nyní dosáhli na 11 procent, čímž se téměř vyrovnali podílu afroamerického obyvatelstva (12 procent).

Podíly voličských skupinPodíly voličských skupinautor: INFO.CZ

Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že Donald Trump dělá dobře, když nechce do země pustit další přistěhovalce ze Střední a Jižní Ameriky. Přeci jen nejsilnější pozici mají republikáni mezi etnickými bělochy. Při bližším pohledu ale zjistíme, že věc je složitější.

Bush Hispánce zaujal, Trump bere jen ty věrné

Republikánští kandidáti stabilně oslovují kolem 50 až 60 procent bílé populace. Druhou největší oblibu ale deklarují právě Hispánci. George Bushe mladšího volilo v roce 2004 44 procent z nich, Trumpa o 12 let později 28 procent. Například u zmíněných Afroameričanů nemají republikáni v posledních letech ani 10procentní podporu.

Trump místo toho, aby se snažil vrátit na Bushova čísla, vsadil na tvrdou rétoriku vůči hispánské migraci. Hispánci sice deklarují větší obavy o svoji budoucnost během Trumpovy vlády, podle výzkumů agentur Pew Research Center a Ipsos ale zatím zůstává jejich podpora republikánským kandidátům stejná. Nutné je však zmínit, že zhruba 25 procent Hispánců patří podle agentur mezi pevně přesvědčené voliče republikánů, Trump tedy nedokáže získávat mnoho příznivců nad tuto hranici.

Pro republikány se tím do budoucna rýsuje nebezpečný koktejl. Úbytek bělochů a tvrdou protimigrační rétoriku odrazující nepřesvědčené Hispánce doplňuje ještě mizivá podpora mezi Afroameričany. Demokraté navíc mohou proti Trumpovi v dalších volbách postavit kandidáta tmavé barvy pleti. A zkušenosti varují. Barack Obama byl schopný srazit už tak malé procento černošských republikánů ještě níže.

Podpora republikánských prezidentských kandidátůPodpora republikánských prezidentských kandidátůautor: INFO.CZ

Poslední přísadou onoho koktejlu může být etnikum, které roste podobně rychle jako Hispánci a o němž nejen sloupkař deníku New York Times David Leonhardt mluví jako o „spícím politickém obrovi“ – Asiaté. Ti už nyní hrají klíčovou roli v některých okrscích a stoupá i jejich podíl na celkovém elektorátu. Jejich účast se začala měřit až v devadesátých letech, do té doby tvořili méně než procento voličů. Nyní dosáhli čtyř procent a snadno mohou vystřelit ještě výše. Volební účast mezi Asiaty je zatím velice slabá, v posledních kongresových volbách jich přišla jen čtvrtina.

Jestliže se republikánům nedaří oslovovat nové Hispánce, u Asiatů je situace ještě horší. V roce 1976 volilo republikánského prezidentského kandidáta 55 procent Asiatů, od té doby jejich obliba setrvale klesá. Trump získal už jen 27 procent asijských hlasů. A může být hůř. Studie Pew Research Center ukazuje, že 65 procent Asiatů se identifikuje s demokraty, s republikány svůj hlas spojuje oněch 27 procent. Nejde ale jen o věrné stoupence, nýbrž i o ty, kteří se ke straně přiklání vlažněji. „Radikalizace republikánské strany, zvláště v kulturních a rasových tématech, posílá Asiaty na úprk k demokratům,“ domnívá se Leonhardt.

Asiaté nastupují. Jak změní Ameriku?

Jaký vliv může mít demografická změna na americkou politiku, dokazuje případ Virginie. Tradiční stát amerického Jihu v dekádách na konci tisíciletí tíhl k republikánům. Poslední republikán tam však v celostátních volbách – guvernérské, senátní a prezidentské – zvítězil v roce 2010. Od té doby dominují demokraté. Ke změně přitom vedle jiných minorit přispěla i vyšší účast asijské populace.

Leonhardtův kolega Saahil Desai, nyní píšící pro časopis The Atlantic, ještě během svého působení v magazínu Washington Monthly sestavil pro demokraty návod, jak Asiaty oslovovat. Má totiž pocit, že se to progresivistům zatím příliš nedaří. „Najměte dobrovolníky, kteří mluví asijskými jazyky, aby oslovovali voliče telefonáty a v kontaktní kampani. Mluvte o mnoha otázkách typu imigrační politiky, financování vzdělání a sociálních služeb, v nichž většina Asiatů souhlasí s demokratickými pozicemi,“ radí.

Že jeho návod funguje, naznačují i výsledky bývalého člena Obamovy administrativy Sri Kulkarniho, jenž kandiduje do Sněmovny reprezentantů v texaském 22. okrsku. Ten historicky tíhne spíše k republikánům a od roku 2008 tam vyhrává pravicový kandidát. „Říkali mi, ať se nepokouším získávat asijské voliče, že nechodí k volbám,“ cituje server Vox Kulkarniho, jenž nakonec rady neposlechl a pokus mobilizovat Asiaty podnikl.

Podpora demokratických prezidentských kandidátůPodpora demokratických prezidentských kandidátůautor: INFO.CZ

Asijská komunita tvoří 20 procent voličů v okrsku. Celkově oblast kolem Houstonu obývá jen 40 procent bělochů. „Proč nezkusit oslovit voliče i v jiných jazycích kromě angličtiny?“ přemýšlel Kulkarni a v souladu s Desaiho plánem najmul dobrovolníky mluvící 16 růzými jazyky.

Ačkoli to den před volbami nevypadalo na Kulkarniho vítězství, dokázal duel alespoň vyrovnat. Podle posledních dat z agregátoru průzkumů FiveThirtyEight.com se svému rivalovi, populárnímu kongresmanovi Petu Olsonovi přiblížil na zhruba 9 procentních bodů. Agregátor souboj vyhodnotil jako „náchylný k republikánům“, což představuje vůbec nejméně stabilní kategorii z těch, které si výzkumníci troufnou predikovat.

Důležitost asijské komunity si ale uvědomují i někteří republikáni. Snaží se zaujmout například na v čínštině vedené sociální síti WeChat. Pokud by souboj o menšiny dál prohrávali, není vyloučené, že republikáni po Trumpově konci v Bílém domě přijdou o moc na delší dobu, než si dnes kdo dovede představit.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1