Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kdo týrá americké diplomaty záhadným zvukem? Podezření padá na Čínu i Rusko, důkazy ale chybí

Kdo týrá americké diplomaty záhadným zvukem? Podezření padá na Čínu i Rusko, důkazy ale chybí

Další američtí diplomaté se potýkají se zdravotními potížemi způsobenými podivným zvukem. Nevolnosti, nespavost a poranění mozku se objevily už dříve na Kubě, nyní totéž musí řešit zaměstnanci konzulátu v čínském Kantonu. Viník je stále neznámý. Podezření padá mimo jiné na Čínu nebo Rusko.

Mark Lenzi pracuje na americkém konzulátu v čínském Kantonu. Před několika týdny rozeslal zaměstnancům e-mail, ve kterém vyjadřoval znepokojení nad informováním o možných zdravotních rizicích. Odkazoval se při tom na případ pracovníka, který v dubnu musel odjet zpět do USA, aby mu následně lékaři diagnostikovali traumatické poranění mozku.

Lenzi bydlel ve stejném domě jako tento muž a sám měl v předchozích měsících zdravotní potíže. Proto jej zpráva znepokojila. S manželkou si stěžovali na bolesti hlavy, nespavost a nevolnost. Občas slýchávali divné zvuky. Až do letošního dubna tomu ale nevěnovali větší pozornost.

Vrchol Lenziho příběhu nastal ve středu, kdy také jeho spolu se ženou a dvěma dětmi poslali zpět do vlasti. V současnosti je vyšetřují na Univerzitě v Pensylvánii.

Tam mají s podobnými případy zkušenosti. Americká administrativa loni vyhostila 15 kubánských diplomatů poté, co zemi obvinila z neschopnosti adekvátně ochránit zastoupení Spojených států v Havaně. Z ní do Pensylvánie převezli 24 osob s totožnými symptomy, na jaké si teď stěžovali Lenzi a jeho kolega v Číně. I u nich lékaři zjistili poškození mozku. 

Kubánská stopa

Kuba tehdy jakékoli pochybení odmítla, ale právě kubánský případ dává vodítko při hledání důvodů zdravotních obtíží diplomatů v Kantonu. Že jsou kauzy podobné, přiznal před sněmovním zahraničním výborem i ministr zahraničí Mike Pompeo. Také v Havaně lidé popisovali podivné zvuky, které nevolnosti podobné otřesu mozku vyvolávaly.

Už loni se v americké diplomatické a bezpečnostní komunitě spekulovalo o možném cíleném útoku. To samé naznačilo ministerstvo zahraničí i nyní. Zatímco tehdy byla na stole verze, v níž byli viníky Kubánci a jejich údajně vyvíjená sonická zbraň, nyní se seznam podezřelých rozrostl o Čínu a Rusko. V případě Kuby totiž mnozí experti upozorňovali, že by útok nedával smysl v době zlepšujících se vztahů mezi Washingtonem a Havanou. U Ruska a Číny je ale situace opačná.

Čína a USA mají dlouhodobé spory v ekonomické i geopolitické oblasti. Třecí plochou je nejen obchod a řešení problémů se Severní Koreou, ale také například Jihočínské moře, kde se konflikt týká svobody pohybu lodí mimo teritoriální vody. Peking se též netají ambicemi vystřídat Spojené státy v roli nejsilnější globální supervelmoci. Rusové zase čelí podezření, že zasahovali do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a pomocí dezinformací a hackerských útoků přispívají ke štěpení americké společnosti a podrývají tamní demokracii.

Ruská stopa se navíc objevuje i v případě Marka Lenziho, byť nepřímo. Lenzi věří, že se mohl stát terčem útoků kvůli své práci. „Pracoval jsem dříve v Kongresem založeném institutu, který navrhoval demokratické reformy na Ukrajině a v Gruzii,“ sdělil v rozhovoru pro New York Times a zmínil dvě země, v nichž Moskva kritizovala americké zapojení a které chce bez okolků dostat, respektive udržet ve své sféře vlivu.

Geopolitická hra, nebo selhání techniky?

Skutečný viník zdravotních potíží amerických diplomatů je ale neznámý. U diplomatů na Kubě se vedle cíleného útoku, který za nejpravděpodobnější označovali američtí úředníci, zmiňovaly i další možnosti. Bývalý vojenský poradce se zkušenostmi v oblasti zpravodajské a špionážní techniky James Lewis přišel s teorií, že potíže způsobilo špatně nakonfigurované odposlouchávací zařízení.

„Se stoprocentní jistotou víme, že jsou velvyslanectví sledována, a technologie, která se používá, mohla být jednoduše příliš surová a přetížená,“ prohlásil Lewis loni v listopadu s tím, že úmyslné napadení mu připadá nepravděpodobné, jelikož se obětí stal i jeden Kanaďan. Jeho verzi ale nenahrává nynější dění v Kantonu. Tamní budova konzulátu z roku 2013 totiž měla elektronickým odposlechům a jiným bezpečnostním hrozbám odolat.

Fred Kaplan, autor knihy špionské knihy Dark Territory: The Secret History of Cyber War (Temné území: Tajná historie kybernetické války), nabídl loni v říjnu ještě jedno vysvětlení postavené na zkušenostech ze studené války. V 70. letech Sověti napadli americkou ambasádu v Moskvě mikrovlnným zářením. Tím několika zaměstnancům přivodili silné bolesti hlavy. S Kaplanovou domněnkou na podzim souhlasil i nejmenovaný americký zpravodajský důstojník.

Kromě příčiny není zatím zřejmá ani americká reakce. Představitelé administrativy sdělili, že je zatím příliš brzy zvažovat nějaká opatření proti Číně. Odhalení každopádně vzbudila obavy u zbylých zaměstnanců konzulátu v Kantonu, kteří na místě zůstávají, ale i u dalších diplomatických zastoupení USA ve světě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1