Když kamery odejdou… Portoriko je půl roku po hurikánu bez proudu, stoupá počet sebevražd | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Když kamery odejdou… Portoriko je půl roku po hurikánu bez proudu, stoupá počet sebevražd

Když kamery odejdou… Portoriko je půl roku po hurikánu bez proudu, stoupá počet sebevražd

Je půl čtvrté ráno. Sylvia Martinézová vstává na kopcích nad městem San Lorenzo na ostrově Portoriko, ohřívá si vodu na plynovém vařiči, nese ji do koupelny a s pomocí plastového hrnku se před cestou do hlavního města San Juan myje. Už dlouho je to její rutina. Sedm měsíců poté, co se nezačleněným území Spojených států přehnal nejdřív hurikán Irma a poté bouře Maria, se život místních stále vymyká standardům 21. století. Řada lidí stále pracuje při svíčkách, baterkách, mnohé školy fungují jen díky generátorům.

Oficiální čísla jsou pozitivní. Elektřinu už by podle nich mělo mít na 90 procent obyvatel. Realita je ale  jiná. Dráty, které vedou napětí do kopců a na pobřeží, se stále bezvládně kroutí na zemi. Ti, kdo dřív byli na jejich koncích, se museli naučit žít jinde, nebo jinak.

“Musíte si uvědomit, že polovina naší populace je stále bez proudu,” stěžuje si novinářům deníku New York Times starosta města Yamucoa, jednoho z prvních míst, které Marisa zasáhla. Měsíce lobboval v nejvyšších kruzích za to, aby se elektřina do jeho komunity začala vracet. Pomalu se mu začínalo dařit. V den, kdy mluvil s reportéry, se ale dozvěděl, že jsou znovu odříznutí od zbytku světa. Přišel blackout, už druhý během jediného týdne. A nezasáhl jen jeho oblast, ale celý ostrov. Opět. Navzdory skoro třem miliardám dolarů, které měly být už do infrastruktury investované.

Elektrická síť byla na ostrově rozvedená špatně vždycky. Byla nespolehlivá, nepřipravená na hurikány a bouře, které Karibik čas od čas zasáhnou. Série těch podzimních ji doslova pohřbila. Místo toho, aby ale došlo k jejímu zlepšení, se ve spolupráci s téměř neznámou firmou z Montany napojenou na lidi kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa začala opravovat ta stávající. Pomalu a ne příliš efektivně.

Zmatek nezkušené firmy Whitefish Energy Holdings vnímají místní jako další důkaz toho, že na ně administrativa v Bílém domě zapomíná, přestože jsou Američani. Je to pocit méněcennosti, který se mezi ně rozlil poté, co zdevastovaný stát Donald Trump navštívil a mezi oběti přírodní katastrofy házel role toaletního papíru. Na vině v pomalém návratu do normálu jsou ale i úřady, které podle investigativců z NYT udělali hned sérii špatných rozhodnutí, který rozvoj Portorika brzdí na několik let dopředu. A frustrace mezi obyvateli roste. Na mnoha místech kromě proudu dosud chybí také dostatek jídla a vody, řada obyvatel stále spoléhá na zásobování humanitárními organizacemi.

Počet lidí, kteří se na ostrově od hurikánu Maria pokusili zabít, se oproti předchozím datům ztrojnásobil. Od listopadu 2017 až do konce ledna zaznamenala tísňová linka ministerstva zdravotnictví víc než 3000 telefonátů od lidí, kteří přiznávají, že se už pokusili o sebevraždu. Oproti předchozímu roku je to nárůst o 246 procent. Třikrát tolik pak volalo s tím že o tom, že si sáhne na život, přemýšlí. A i těch, kdo to nakonec udělali, je nejvíc za posledních pět let. Nejčastěji šlo o muže a starší lidi. Jak moc je to přímo způsobená následky bouří, se dá jen těžko odhadovat. Spojitost tam ale jistě bude.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.