Konec kurdských nadějí. Turecko s Ruskem vyhlásily na severu Sýrie protektorát | info.cz

Články odjinud

Konec kurdských nadějí. Turecko s Ruskem vyhlásily na severu Sýrie protektorát

Společně nařídili kurdským milicím YPG, aby se stáhly třicet kilometrů od syrských hranic. Společně budou v nově vzniklém pásmu hlídkovat. A společně se pokusí dostat na toto území syrské uprchlíky, kteří do Turecka utekli nejen před občanskou válkou, ale i režimem Bášara Asada. Ankara a Moskva se staly přinejmenším v syrské otázce ještě bližšími spojenci než dosud.

 

Jednání v ruském Soči mezi domácím Vladimirem Putinem a jeho tureckým kolegou Recepem Tayyipem Erdoganem trvala přes šest hodin, alespoň podle agentury Reuters. Výsledkem je dohoda Ruska a Turecka o společné kontrole asi třicet kilometrů širokého a zhruba čtyřikrát delšího pásu na severu Sýrie, který mají ohraničovat města Ras al-Ajn a Tal Abjád.

V jistém smyslu jde ale o obecné a dlouhodobé vymezení sfér vlivu ve válkou ztýrané zemi.

Situace v SýriiSituace v Sýriiautor: INFO.CZ

V druhém bodě úmluvy stojí, že obě strany „zdůrazňují odhodlání bojovat proti terorismu ve všech jeho podobách a bránit na syrském území separatismu“. Podle všeho jde o ruský závazek nedopustit, aby syrští Kurdové získali nejen úplnou či částečnou nezávislost, ale zřejmě i reálnou autonomii. Jinými slovy: když vláda syrského diktátora Bašára Asada požaduje rozpuštění milic YPG, jejíž bojovníci nasazovali život v boji s extremistickým Islámským státem, nemluví do větru. Asadův protektor Putin se na podobných krocích patrně už dohodl s tureckým kolegou, jehož země považuje YPG rovnou za teroristy. O důvod více je – alespoň v duchu nové smlouvy – nejen rozpustit, ale i perzekuovat.

Mimochodem, je symptomatické, že v Soči s Erdoganem nejednal nikdo ze syrské vlády, která si jinak vehementně nárokuje suverenitu nejen nad svým předválečným územím, ale i vlastními činy. Je ale vazalem Kremlu, který za ní nejen jedná, ale i hlídkuje. Pátý bod dokumentu stanovuje, že to budou ozbrojení vyslanci Kremlu, kdo bude spolu s Turky tzv. bezpečnostní pás fyzicky monitorovat. Mimochodem, ruští vojenští policisté budou přítomni i stažení „jednotek YPG a jejich zbraní“, které má podle nařízení Moskvy a Ankary proběhnout v následujících 150 hodinách. Zvláštní? Nikoli, zcela v souladu s nejnovějšími geopolitickými trendy, kdy o osudu regionů, ba celých etnik rozhoduje výhradně ten silnější a asertivnější, nikoli nestranný, o mezinárodním společenství a jeho organizacích nemluvě.

V osmém odstavci se prezidenti shodli, že budou na sever Sýrie přesidlovat ty uprchlíky z Asadovy říše, kteří během občanské války našli útočiště v Turecku. Prý na základě dobrovolnosti. Sotva si však lze představit takového běžence, který utekl před damašským režimem, jak se nadšeně vrací do kraje, kde je nejen cizí, ale i nevítaný. Po mnoha zvratech vyvolaných stažením amerických vojáků ze severní Sýrie je dnes totiž jasné, že syrští Kurdové budou opět do značné míry podléhat Asadovu režimu. Nemluvě o tom, že uprchlíci pocházejí z různých koutů země. Místo pro ně už vystrašení Kurdové každopádně uvolňují: web Rudaw s odvoláním na místní irácko-kurdskou vládu píše, že podle nejkatastrofičtějšího scénáře opustí severovýchod Sýrie až čtvrt milionu nových běženců. V drtivé většině Kurdů.

Výměnou za moskevský souhlas s dějem, který patrně lze nazvat etnickou čistkou, získá Kreml takřka neomezený turecký souhlas s tím, že si v Sýrii bude moci počínat, jak uzná za vhodné. „Jednání v Soči jednoznačně upevnilo Putinovu pozici hlavního mocenského garanta v tomto regionu poté, co z něj americký prezident Donald Trump stáhnul vlastní vojáky,“ píše web Ahval, server v zahraniční žijících Turků.

Co se Putina a Erdogana týče, jejich lidé si nadšeně notují v tom, jak příznivě jednání jejich bossů dopadlo. Jejich optikou určitě. „Turecko potřebovalo výstup, který by uspokojil jeho bezpečnostní obavy (z kurdských milic),“ uvedl pro stanici Al-Džazíra turecký profesor mezinárodních vztahů Ahmed K. Han s tím, že Erdogan odjíždí ze Soči spokojen. Sergej Markov, někdejší ruský poslanec a současný pedagog, pak vidí jako pozitivní skutečnost, že „Kurdové jsou opět loajální k (Asadově) syrské vládě“ a že se nyní „budou muset zapojit do mírového urovnání země“. V neposlední řadě je ale Moskva – alespoň podle Markova – nadšena tím, že „ze syrské (geopolitické) partie konečně vypadly Spojené státy a Evropská unie“.

Jen na okraj: web Kurdistan24 všem krajanům v Sýrii, Iráku i jinde připomíná, že americký prezident Donald Trump označil poslední rusko-tureckou dohodu za „dobru zprávu“. Učinil tak jako obvykle, tedy prostřednictvím sociální sítě Twitter.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud