Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kurdský režisér Kazim Öz: Turecko mé filmy zakazuje i cenzuruje. Finance sháním, kde to jde

Kurdský režisér Kazim Öz: Turecko mé filmy zakazuje i cenzuruje. Finance sháním, kde to jde

Psal se rok 1938, turecká armáda v provincii Dersim (nyní Tunceli) krutě potlačila kurdské povstání. Vojáci tehdy zabili 13 tisíc lidí. V roce 2011 se tehdejší turecký premiér, nyní prezident Recep Tayyip Erdogan za vraždění omluvil. Film „Zer“ turecko-kurdského režiséra Kazima Öze vypráví o mladém Newyorčanovi Janovi, jehož babička – jak po dlouhém putování z USA na východ Turecka zjistí – patřila k těm, kteří masakr přežili. Režisér Kazim Öz snímek v Praze osobně představil a INFO.CZ poskytl rozhovor.

Jak se dnes žije kurdským umělcům v Turecku?

Dělat v Turecku kurdské umění je nyní velmi složité. Kurdští tvůrci tvoří takřka v ilegalitě. Při shánění financí musejí být vynalézaví, co do témat i formy pak opatrní. V neposlední řadě jsou v Turecku problémy s distribucí takových uměleckých děl, která kurdskou problematiku nahlížejí jinou než – řekneme – oficiální optikou.

Váš film „Zer" ale v Turecku promítán byl.

To ano, některé pasáže odkazující se k současné politické situaci ale musely zmizet. Zasáhla cenzura, která narušila film jako celek.

Po pravdě, i já byl krapet překvapen, když jsem ve filmu spatřil mladé a usměvavé Kurdy ve stejnokrojích nápadně podobným těm, co nosí členové tureckou vládou zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

Právě o tyto scény šlo. I když nejen o ně. Z kopií určených pro promítání v Turecku proto zmizely. Všimněte si ale, že žádná z postav, které Vás ve filmu tak překvapily, neříká, kým je, případně za co bojuje.

Vaším filmem projedou bojová vozidla turecké armády. Ty se tam ocitly zřejmě náhodou, že…

Ano, tuto šanci jsme ale využili a scénu jsme s chutí použili. Nutno dodat, že film vznikal v době, kdy mezi PKK a armádou panoval mír (poznámka: 2012 až 2015). Tehdy byla situace mnohem klidnější než nyní, kdy se leckde opět bojuje. Proto jsme mohli filmovat přímo na místě, tedy v kurdských oblastech na východě země. Nejsem si jist, zda bychom v současnosti opět dostali povolení v regionu natáčet.

Road movie plná symbolů
Ze setkání s babičkou Zarife, která do USA přijela z Turecka na operaci, byl newyorský hudebník Jan rozpačitý. Než umřela, naučila jej ale píseň o dívce Zer. Kořeny písně i pramatky Zarife se Jan vydal hledat do Turecka. Zjistil, že babička byla Kurdka, která unikla masakru v Dersimu. Jan se proto vydal na místo, kde v roce 1938 armáda pobila tisícovky Kurdů. Film má silně politický podtext. Turecko v době jednání s kurdskými separatisty poskytlo na natáčení peníze, později ale financování snímku zastavilo.

S filmem „Zer“ o kurdském masakru jste měl v Turecku problémy. Sám žijete v Istanbulu. Jak vycházíte s tureckými úřady?

Mám problémy s uplatněním. Televize nechtějí kupovat mé filmy. Divadla raději nestojí o mé služby, těžko sháním prostory pro prezentaci. Já jako osoba ale problémy nemám, má je pouze moje tvorba.

V čem je problém? V tom, že jste Kurd? Nebo se Turecku nelíbí Vaše kritika vlády?

Myslím, že překážkou je v očích úřadů obojí. „Zer“ je mým osmým filmem a některé z nich jsou rovnou zakázané.

 

Proč se podle Vás nynější prezident Erdogan za masakr v Dersimu omluvil, zatímco jiné historické násilí na Kurdech Turecko popírá?

Myslím, že šlo o pragmatický krok, jak si tehdy naklonit Kurdy i jako voliče. Nezapomeňte, že se Erdogan pokoušel skončit válku s PKK. Dnes už je ale vše zase jinak.

Jak vidíte budoucnost Kurdů v Turecku?

Nebude snadné dosáhnout těch práv, o která jako Kurdové usilujeme, tužby lidí ale nelze potlačit navěky. Neztrácím naději.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1