Kusjuk znovu na scéně. Před lety řídil násilí na Majdanu, dnes velí těžkooděncům v Moskvě | info.cz

Články odjinud

Kusjuk znovu na scéně. Před lety řídil násilí na Majdanu, dnes velí těžkooděncům v Moskvě

Už víc než měsíc v Moskvě probíhají největší protesty za posledních osm let. Masivní demonstrace proti vyloučení nezávislých kandidátů ze zářijových voleb do městského sněmu se minulý týden zúčastnilo až padesát tisíc lidí a dnes protesty pokračují. Se stále zvyšujícím se počtem účastníků však roste i brutalita těžkooděnců, kteří jsou proti lidem v moskevských ulicích nasazováni. Jeden z velitelů ozbrojených složek je přitom mnohým dobře znám. Jde o Sergeje Kusjuka, který už před pěti lety řídil zásahy proti účastníkům Majdanu na Ukrajině.

O Sergeje Kusjuka je zájem jak v Kyjevě, tak v Moskvě, nicméně ze dvou zcela odlišných důvodů. Zatímco Ukrajina vydala na bývalého velitele pořádkové policie Berkut mezinárodní zatykač, v Rusku je nyní podplukovníkem obávané ruské jednotky zvláštního nasazení OMON. Takzvaní „omonovci“ jsou nasazováni především proti pouličním nepokojům a demonstracím, kvůli masivním protestům jsou tak do moskevských ulic nyní posíláni s železnou pravidelností. A Sergej Kusjuk nemůže zůstat mimo.

Jeho přítomnosti na demonstraci, která se uskutečnila v sobotu 3. srpna, si během natáčení zásahu těžkooděnců všiml korespondent Rádia Svobodná Evropa. Záznam zachycuje, jak Kusjuk rozdává rozkazy maskovaným omonovcům na vyhlášené pěší zóně Starý Arbat.

Není to však poprvé, co byl Kusjuk spatřen, jak velí zásahu proti demonstrantům v Moskvě. Stejnou roli sehrál už 12. června roku 2017, kdy v Moskvě probíhaly demonstrace proti korupci svolané Alexejem Navalným – opozičním předákem a předním kritikem prezidenta Vladimira Putina. Na dva roky starých záběrech je přitom slyšet, jak příslušníci jednotky OMON oslovují Kusjaka „soudruhu plukovníku“.

Podobně jako aktuální protesty v Moskvě byly i ty z června roku 2017 jednotkami OMON tvrdě potlačovány. Těžkooděnci ze speciální pořádkové jednotky byli tehdy zachyceni, jak gumovými obušky mládí demonstranty, a to očividně zcela náhodně. Celkem bylo v Moskvě, Petrohradě a dalších ruských městech zadrženo víc než 1600 lidí. Jejich organizátor Alexej Navalynj byl tehdy zatčen ještě dřív, než se dostal na místo protestů.

Krvavý Majdan

Spíš než v Moskvě je však Kusjuk notoricky známý hlavně na Ukrajině. Zde působil jako velitel speciální zásahové jednotky Berkut, která se v době masových protestů známých jako Euromajdan stala synonymem policejní brutality. Sám Kusjuk byl koncem prosince roku 2014 obviněn z „účasti na masové vraždě aktivistů v centru Kyjeva“ a byl na něj vydán mezinárodní zatykač.

Ukrajinské úřady ho spojují konkrétně s událostmi, které proběhly 30. listopadu 2013 na Náměstí nezávislosti v centru Kyjeva. Tehdy se tu sešla asi tisícovka pokojných demonstrantů, které se bezpečnostní složky pokusily násilně rozehnat. Krvavý zásah, během kterého byla řada protestujících i náhodných kolemjdoucích fyzicky napadena a zraněna, vedl k masovému nárůstu počtu demonstrantů a rozpoutání událostí, které nakonec vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska.

V rozhovoru pro ukrajinské rádio Vesti Kusjuk v prosinci 2013 popřel, že by jednotkám nařídil, aby proti demonstrantům tvrdě zakročily, zároveň se ale odvolal na zákon, který dává policii právo na základě vlastního úsudku použít „zvláštní opatření“, pokud mají pocit, že jsou ohrožení. Ve stejném rozhlasovém programu však jeden z demonstrantů poskytl zcela jiný obrázek o tom, co se v noci 30. listopadu stalo.

Infografika: obávaní omonovciInfografika: obávaní omonovciautor: INFO.CZ

„Berkut na nás zaútočil, když jsme klidně seděli pod památníkem nezávislosti…Někteří spali, jiní si povídali, když nás najednou napadli. Lidé začali okamžitě zvedat ruce jako že se vzdávají, ale mlátili i ty, kteří leželi na zemi. Mlátili lidi do té doby, než zůstali v bezvědomí. Tady je video, kde důstojník Berkutu křičí: ‚Na kolena, parchante!‘,“ popsal jeden z demonstrantů v rozhlasovém vysílání.

Kromě toho je Kusjuk obviněn také z organizování provokace, které se odehrála následující den, tedy 1. prosince. Tehdy údajně nařídil muži v buldozeru, aby vjel do policejního kordonu před budovou prezidentské správy – tento čin přitom měl demonstranty vykreslit jako nebezpečné násilníky.

Protesty pak pokračovaly i začátkem roku 2014. Během únorových demonstrací byly desítky protestujících po střetech s policií zabity – řada z nich zemřela rukou policejních ostřelovačů. Celkový počet obětí se však vyšplhal na 106 lidí, z toho 13 policistů.

Po záboru Krymu se Kusjuk následně stal jedním z asi sedmdesáti příslušníků Berkutu, kteří na ukrajinský poloostrov anektovaný Kremlem uprchli. Pak Kusjuk odcestoval do Ruska. Není sice známo, zda přijal ruské občanství, mnoho bývalých příslušníků Berkutu tak ale učinilo a velká část z nich se přidala k ruským bezpečnostním složkám.

„Po známých událostech na Ukrajině naše země slíbila, že pomůže a podpoří příslušníky zvláštních jednotek, kteří se ocitli v exilu. Pozvali jsme je, aby pokračovali ve své službě v řadách ruského ministerstva vnitra,“ uvedl v květnu 2014 ministr vnitra Vladimir Kolokoltsev, když vítal bývalé pachatele násilí na Ukrajině v ruských bezpečnostních složkách.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud