Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Liberálové vyhynuli. Médiím vládnou levičáci a lidi mají dost korektnosti, tvrdí spisovatel Tenenbom

Liberálové vyhynuli. Médiím vládnou levičáci a lidi mají dost korektnosti, tvrdí spisovatel Tenenbom

„Lidé už měli po krk toho, co jim říkají liberální média a liberálové z New Yorku a Kalifornie, a proto si zvolili Donalda Trumpa a stále ho milují,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ spisovatel Tuvia Tenenbom, autor populární knihy o Americe Všechny jejich lži. V USA se podle něj spojily ve vražedné kombinaci „levičáctví a puritánství“ a následovala reakce, která je jednou ze sil držících u Trumpa spolehlivě u moci. Přinášíme druhý díl rozhovoru s autorem izraelského původu dlouhodobě usazeného v USA.

Vůbec jsem se nedivil zvolení Donalda Trumpa, říká Tuvia Tenenbom, když přijde řeč na Spojené státy. „Ještě před tím jsem vydal knihu o Spojených státech, která vyšla v Česku pod názvem Všechny jejich lži, a bylo mi jasné, co lidi vedlo k jeho volbě.“

Amerika je podle Tenenboma problematickou společností, pokryteckou a rasistickou, kde takzvaná velká liberální média říkají lidem, co mají dělat a jak se mají chovat. „Lidé mimo New York a Kalifornii (kde podle spisovatele mají tato média své publikum – pozn. redakce) už mají dost toho, že jim média říkají, co mají dělat, že jim New York a Kalifornie vnucují své hodnoty. Střed Spojených států, venkov a předměstí toho mají dost. Hlasovaly pro Trumpa a stále ho milují,“ vysvětluje Tenenbom.

Mluví také o velké skupině přehlížených Američanů. Trumpova protikandidátka Hillary Clintonová je nazvala „ubožáky“ a liberální média tvrdí, že skočili na lep populistům. „Ale ti lidé to cítí jinak. Nemají rádi stav, kdy se míchá levičáctví a puritánství do jedné třaskavé směsi. Nemají rádi to, co se nazývá politickou korektností, a chtějí mít věci pojmenované pravými jmény.“

Vedlo to nakonec k tomu, že byl zvolen Trump – prostořeký přímý byznysmen, který by ještě před dejme tomu čtyřmi lety mohl zapomenout i na pouhou nominaci na uchazeče o post prezidenta. „Nemohl jste říkat, že saháte ženám na pí*u jako Trump, nebo se chovat jako Trump. Ale lidé, které liberální média označují za 'svedené populisty' či dokonce přímo za populisty už měli dost dosavadního stavu. Už měli dost politické korektnosti. A to stačilo k tomu, aby byl Trump zvolen,“ říká Tenenbom.

Liberální teror?

„Žiju v Americe přes třicet let a viděl jsem nástup těchto takzvaně liberálních idejí, socialismu, nebo jak to chcete nazvat. Liberálové dnes nejsou ti liberálové, co tu bývali,“ vysvětluje Tenenbom, který nedávno navštívil Prahu. „Když jste se před třiceti lety podívali na známý deník The New York Times, na stránku komentářů, byly tam různé texty a různé názory – liberální, konzervativní, centristické. Když se tam podíváte dnes, téměř vždy tam jsou názory progresivních liberálů, což nejsou liberálové. Odpovídá to myšlení levičáka Bernieho Sanderse (nezávislý senátor za stát Vermont, někdejší kandidát na prezidenta – pozn. redakce). A všechny vyznávají ty samé hodnoty,“ dodává Tenenbom.

Infografika k americkým volbám do Kongresu.

Podle spisovatele se Amerika velmi změnila. Zatímco dříve příliš neuznávala Evropu, dnes se prý její část snaží evropskou politiku kopírovat. Američané jsou podle něj pokrytečtí. Liberálové tvrdí, že se starají o chudé, ale v Americe se o chudé dle Tenenboma nikdo nestará. Liberálové ani konzervativci prý nechodí do chudých čtvrtí. A ti, co vykládají, že jsou proti rasismu, nemají přátele jiné barvy pleti a nikdy nenavštívili žádného imigranta, ačkoliv bojují za jejich práva – tvrdí s přesvědčením Tenenbom.

„Média jsou ve Spojených státech aktivistická, už neprovádí průzkum věcí, razí jeden názor,“ stěžuje si. „A vše je navíc kombinováno s puritánstvím generace #MeToo,“ dodává a jako příklad uvádí dramatickou nominaci Bretta Kavanaugha na soudce Nejvyššího soudu. „Byl obviněn z toho, že se před desítkami let špatně choval k ženě. Ale ona zpočátku řekla, že si není jistá, zda to byl tehdy skutečně on. Opoziční Demokraté hned požadovali zastavení nominačního procesu. Je to porušení základního konceptu americké ústavy, že každý je nevinen pokud se mu neprokáže vina. Ten už neexistuje,“ rozčiluje se Tenenbom.

Tuvia Tenenbom (61 let)
Spisovatel, novinář, autor divadelních her a režisér narodil se v Izraeli, v židovské ortodoxní rodině, později se přestěhoval do Spojených států a studoval na univerzitě matematiku, počítačové vědy, tvůrčí psaní a literaturu. Kromě angličtiny a hebrejštiny mluví i arabsky. Posledních deset let píše do německých novin Dei Zeit. Tenenbom je Židovského divadla v New Yorku a jeho hry jsou označovány za inovativní. Je autorem několika knih. Chyťte Žida se zabývá Izraelem a Palestinou, Všechny vaše lži temnou stránkou Spojených států a problémům, které vedly ke zvolení Donalda Trumpa prezidentem a kniha Ahoj uprchlíci vztahem Němců k uprchlíkům. Jeho první kniha Spím v Hitlerově pokoji se věnuje antisemitismu v Německu. Tenenbom tvrdí,že píše jen o tom, co vidí a jeho knihy jsou osobitými reportáže často s vlastním subjektivním pohledem, jakkoliv to autor popírá a snaží se být co nejvíce objektivní.

Spor o jmenování Kavanaugha, přestože se nakonec stal soudcem Nejvyššího soudu, změnil americkou politiku. Podle Tenenboma je to zatím poslední výhonek puritánství, které brání i tomu, aby se v amerických médiích objevila sprostá slova nebo dokonce ženská prsa. „Už ani v článku o kojení či rakovině prsu nemůže být obrázek s ženskými prsy,“ uvádí jedenašedesátiletý autor.

Omámeni populismem?

„Voliči na to reagovali, ale odpověď takzvaných liberálů byla, že jejich volba je způsobena populismem,“ tvrdí Tenenbom a zdůrazňuje, že Trump byl – přes různé kontroverze a možné ovlivňování voleb – legitimně zvolen. 

Za další příklad dává brexit a skutečnost, že ve Velké Británii těsná většina voličů hlasovala pro odchod z Evropské unie. „Ale těm takzvaným liberálům, bojovníkům za demokracii, se nelíbí výsledek, tak změnili jeho označení na populismus. Místo aby říkali 'lid rozhodl, lid se vyslovil', tak tvrdí, že je to hlas populistů. Podívejte se, jak ohýbají jazyk, stali se z nich diktátoři, kteří otrávili náš způsob myšlení,“ hrozí se Tenenbom.

Uvádí také příklad Trumpova předchůdce ve funkci prezidenta Baracka Obamy. Některé jeho sliby a projevy byly prý podobné těm Trumpovým – byly nadnesené, nereálné. Ale nikdo ho neoznačoval za populistu, spíše ho chválili za výborné projevy a dostal Nobelovu cenu míru. „Pak zvítězil ve volbách Trump a pro ty samé lidi je to populista a zasr*ný idiot,“ uvádí spisovatel.

Kde jsou tedy dnes skuteční liberálové, obhájci svobody a volného obchodu? „Už nejsou, zmizeli, žádní nezbyli. Neznám jedinou velkou internetovou zpravodajskou stránku nebo noviny, které by se daly popsat jako takhle liberální,“ uvádí Tenenbom. „Je to tím, že být liberálem je nesmírně tvrdé. Musíte skutečně mít rád všechny lidi, dovolit skutečně každému, aby si říkal, co chce. Respektovat výsledky voleb, i když lidé hlasují pro věci, které se vám nelíbí. Takoví lidé možná existovali do šedesátých let minulého století, ale teď už žádní nejsou, prostě vyhynuli,“ tvrdí spisovatel.

Všechny jejich lži
Tenenbomova třetí kniha z jeho cesty po Spojených státech vyšla v říjnu 2016, tedy ještě před zvolení Donalda Trumpa prezidentem v listopadu roku 2016. Tuvia Tenenbom v ní vidí Spojené státy jako problematickou zemi plnou pokrytectví částečně maskovaného jako politická korektnost, rasismu a nikoho nezajímající chudoby. Tenenbom dokonce přehnaně tvrdí, že Spojené státy nejsou demokracií, ale „Trumplandem“. Podle Tenenboma nezafungoval takzvaný tavící kotlík, tedy nezmizely staré národy a nevznikl nový jednotný americký národ. „Amerika vás donutí opustit svoji vlastní kulturu, ale nenabídne vám za to žádnou jinou kulturu,“ tvrdí. Česky tato kniha vyšla loni.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1