Macrona dohání minulost. Šel na ruku Američanům a Francouzi mu teď nemohou přijít na jméno | info.cz

Články odjinud

Macrona dohání minulost. Šel na ruku Američanům a Francouzi mu teď nemohou přijít na jméno

Za ztrátu tisíce pracovních míst v továrně General Electric je odpovědný prezident Emmanuel Macron, tvrdí starosta průmyslového města. Francouzský prezident totiž podporoval vstup amerického investora do energetické divize firmy Alstom v době, kdy byl ministrem hospodářství.

V severofrancouzském Belfortu prezident Emmanuel Macron příliš populární není, evropské volby tu vyhráli nacionalisté Marine Le Penové. Brzy ale bude ještě hůř – 48 hodin po volbách oznámila tamní pobočka amerického koncernu General Electric (GE), že kvůli „reorganizaci“ zruší celkem 1044 pracovních míst ve Francii, drtivou většinu v Belfortu.

Za prodejem energetické divize firmy Alstom Američanům z General Electric stál přitom v roce 2015 právě Macron, tehdy ještě v roli ministra hospodářství.

„Šéfové GE Belfort jsou zloději. Po celé týdny tvrdili, že nic nevědí a že se nic neděje. Kdo jim může ještě věřit po e-mailu, který jsme (28. května) všichni dostali?“ neskrýval rozhořčení jeden ze zaměstnanců, který mluvil s novináři pod podmínkou anonymity. Rozhořčení zaměstnanci jsou nyní v šoku a mluví o „zabití“ města.

„Nevěřím už ani manažerům GE, ani francouzským politikům. Šéf General Electric přišel do Francier v roce 2019. Víme, že prezident Macron ho požádal, aby svůj sociální plán nezveřejňoval před evropskými volbami. Bruno Le Maire, ministr financí, přesně věděl, co se chystá,“ citoval ho deník Le Monde.

Špatná sázka na fosilní paliva

Rušení pracovních míst je úzce spojené s téměř dvouletým bojem o přežití, který nyní General Electric prožívá. Společnost, jenž ještě v devadesátých letech měla hodnotu na burze okolo 600 miliard dolarů, nyní spadla na 82 miliard. Úpadek tržní hodnoty firmy má podle odborníků na svědomí politika někdejšího šéfa Jeffa Immelta, v jehož éře se General Electric uchýlil k nákladným akvizicím.

Manažer ale vsadil na špatnou kartu – fosilní paliva, jejichž cena v průběhu let výrazně poklesla. Zatímco GE kupoval energetické firmy v době, kdy stál barel ropy 100 dolarů, o pár měsíců později ale ceny klesly na polovinu. Podobně „úspěšný“ byl Immelt i při nákupu nemovitostí v USA, které byly tehdy vůbec nejdražší v historii.

Jednou z akvizic GE se stala před pěti lety i energetická divize francouzské firmy Alstom. Ta byla tehdy podle deníku Le Figaro podfinancovaná a jen těžko vzdorovala konkurenci právě ze strany svého kupce nebo Siemensu. Jeden z tehdejších manažerů Alstomu Fréderic Pierucci, zatčený v New Yorku kvůli korupci, popsal později prodej firmy ve své knize „Americká past“.

GE se podle ní domluvilo s americkým ministerstvem spravedlnosti na koordinované akci – úřad pohrozí francouzské společnosti obří pokutou v řádu miliard dolarů a uvězněním managementu kvůli korupci, Francouzi se ale mohou zachránit a pokutu snížit, pokud přistoupí k převzetí alstomovských turbín Američany.

Macron šel GE na ruku

Patrick Kron, tehdejší šéf Alstomu, americký návrh před poslanci parlamentu hájil s tím, že firma by jinak nepřežila a že o žádný tlak ze strany USA nejde. Z firmy nakonec odešel se zlatým padákem v podobě čtyř milionů eur a luxusním důchodem. Ministr hospodářství Arnaud Montebourg ale první nabídku GE přesto odmítl a od Američanů si vynutil druhou, vylepšenou nabídku. Na tu už vláda přistoupila, poté byl ale ministr odvolán a na jeho místo nastoupil Emmanuel Macron, který nechal GE volné ruce, a americký koncern dokonce hájil před Evropskou komisí.

Zbytek příběhu jen potvrdil prvotní obavy pesimistů. V říjnu 2017 oznámil GE zrušení 350 pracovních míst v GE-Hydro Alstom v Grenoblu, kde se vyrábějí turbíny k vodním elektrárnám. V červnu loňského roku pak GE přiznal, že nesplní slib francouzské vládě na zřízení tisíce pracovních míst. Letos na jaře proto zaplatil pokutu ve výši 50 milionů eur. Další pokračování problémů pak přišlo v úterý – místo slibovaného jednoho tisíce pracovních míst naopak GE stejný počet zruší.

Odpovědný je Macron, tvrdí opozice

Nyní se Macronovi jeho angažmá při prodeji Alstomu vrátilo jako bumerang a poslanci z Belfortu a okolí ho žádají, aby oblasti pomohl. Starosta města prohlásil, že za současný stav nese odpovědnost právě prezident. „Všichni v Belfortu si pamatují, když přijel prezident a říkal, že Belfort má průmyslovou budoucnost a že s ním můžeme počítat. Dnes v Belfortu říkáme, že s ním počítáme v tom, že nám pomůže s diverzifikací,“ nechal se slyšet republikánský poslanec Ian Boucart.

Prezidentovi v kauze nepomáhá ani fakt, že se letos na jaře stal novým šéfem GE Hugh Bailey, který dříve působil jako jeho poradce na ministerstvu hospodářství. Jeden z opozičních Republikánů dokonce Macrona už vloni obvinil, že peníze z prodeje Alstomu šly také na financování jeho prezidentské kampaně. To ale Elysejský palác rezolutně odmítl.

Více než polovina je pro změnu politiky

Varovným signálem pro Macrona byly i evropské volby, v nichž jeho koalice prohrála s nacionalisty Marine Le Penové. Jak ale ukázal v úterý průzkum společnosti Elabe, takřka polovina Francouzů si myslí, že volby Macrona neoslabily ani neposílily. Horší pro něj je, že 57 procent lidí by si přálo výraznou změnu vládní politiky. Když měli odpovědět na otázku, jakým by měla jít směrem, nejčastěji zaznívalo posílení kupní síly obyvatel, což je také častým požadavkem hnutí žlutých vest. Kromě toho si také 39 procent Francouzů myslí, že by měla vláda vést ekologičtější politiku.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud