Macronovi favorité obsazují vrcholné instituce. I navzdory zažitým pravidlům | info.cz

Články odjinud

Macronovi favorité obsazují vrcholné instituce. I navzdory zažitým pravidlům

V bojích o přední unijní posty neuspěly, nebo ani nepostavily kandidáty. Teď se mohou postkomunistické země střední a východní Evropy dočkat alespoň vrcholného postu v Mezinárodním měnovém fondu. Evropskou kandidátkou je od pátku Bulharka a výkonná ředitelka Světové banky Kristalina Georgievová. Díky tomu má ovšem důvod k radosti i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Právě Paříž patřila k největším zastáncům 65leté ekonomky a uspěla tak na všech frontách. Evropskou komisi povede Němka Ursula von der Leyenová, s jejíž nominací přišel Macron, Evropskou centrální banku bude řídit Francouzka Christine Lagardeová a Evropskou radu rovněž Francií podporovaný Belgičan Charles Michel.

Pravidla se budou měnit

Georgievová ovšem neměla nominaci hned z několika důvodů jistou. Výhrady měli zástupci Švédska a Nizozemska. V tajném hlasování získala hlasy 56 procent členských států reprezentujících 57 procent unijní populace. Pravidla ovšem vyžadují 65procentní podíl populace, tedy výsledek odpovídající kvalifikované většině.

Po dlouhé telefonní diplomacii ale poražený kandidát, bývalý šéf Euroskupiny Nizozemec Jeroen Dijsselbloem, uznal porážku. S jeho kandidaturou měly problém zejména jižní státy EU, jež rozhořčil jeho někdejší výrok o tom, že v době krize utrácely příliš za „likéry a ženy“.

Dalším problematickým aspektem je věk Georgievové. V době, kdy se ujme funkce – pokud tedy projde říjnovým hlasováním v MMF – jí bude už 66 let. Dosud platilo, že šéfovi této instituce není v době nástupu přes 65 let. Evropa s USA se dohodly na změně tohoto pravidla, otázkou ale je, co na to řeknou ostatní státy a zda je to nevyprovokuje k nalezení kompromisního mimoevropského kandidáta. Čas na to mají do šestého září, kdy se uzavírají kandidátky.

V souvislosti s mimoevropskými zeměmi se nejvíce mluví o zájmu asijských zemí, jako je Čína, Singapur nebo Japonsko. Svého kandidáta by mohla postavit také Velká Británie – jí prosazovaný šéf Bank of England Mark Carney neměl kvůli blížícímu se brexitu příliš šancí, nyní zvažuje Londýn nominaci bývalého ministra financí George Osborna.

Zkušenosti ze Světové banky i Junckerovy Komise

Co se týče kvalifikace a zkušeností, Georgievová coby vystudovaná ekonomka působila od roku 1993 ve Světové bance, kde se specializovala na životní prostředí a měla na starost Evropu a střední Asii, později pak východní Asii a oblast Pacifiku. V letech 2008 až 2010 byla viceprezidentkou této instituce, poté si ji rodná země vybrala do Evropské komise, kde dostala portfolio Mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí. Na další dva roky převzala v Komisi resort rozpočet a lidské zdroje, od roku 2017 je pak šéfkou Světové banky. Je známější v Bruselu a Washingtonu než v rodné zemi, je bojovnicí za rovnost pohlaví a proti klimatickým změnám.

Pokud se teď skutečně stane šéfkou MMF, získají postkomunistické země nejvyšší post od doby, kdy byl polák Donald Tusk zvolen předsedou Evropské rady. Mezinárodní měnový fond, který má 189 členských států, sídlí ve Washingtonu. Už od jeho založení po druhé světové válce ho vždy vedli Evropané, což zaručuje nepsaná dohoda se Spojenými státy. Georgievová by byla teprve druhou ženou v čele této instituce po Christine Lagardeové.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud