Macronovi favorité obsazují vrcholné instituce. I navzdory zažitým pravidlům

rok

V bojích o přední unijní posty neuspěly, nebo ani nepostavily kandidáty. Teď se mohou postkomunistické země střední a východní Evropy dočkat alespoň vrcholného postu v Mezinárodním měnovém fondu. Evropskou kandidátkou je od pátku Bulharka a výkonná ředitelka Světové banky Kristalina Georgievová. Díky tomu má ovšem důvod k radosti i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Právě Paříž patřila k největším zastáncům 65leté ekonomky a uspěla tak na všech frontách. Evropskou komisi povede Němka Ursula von der Leyenová, s jejíž nominací přišel Macron, Evropskou centrální banku bude řídit Francouzka Christine Lagardeová a Evropskou radu rovněž Francií podporovaný Belgičan Charles Michel.

Pravidla se budou měnit

Georgievová ovšem neměla nominaci hned z několika důvodů jistou. Výhrady měli zástupci Švédska a Nizozemska. V tajném hlasování získala hlasy 56 procent členských států reprezentujících 57 procent unijní populace. Pravidla ovšem vyžadují 65procentní podíl populace, tedy výsledek odpovídající kvalifikované většině.

Po dlouhé telefonní diplomacii ale poražený kandidát, bývalý šéf Euroskupiny Nizozemec Jeroen Dijsselbloem, uznal porážku. S jeho kandidaturou měly problém zejména jižní státy EU, jež rozhořčil jeho někdejší výrok o tom, že v době krize utrácely příliš za „likéry a ženy“.

sinfin.digital