Macronův boj s nezaměstnaností. Plánuje škrtat podporu a opozice se děsí, co tím způsobí

Milan Rokos

Vysoká nezaměstnanost je problémem, který Francii trápí už několik desetiletí. Vypořádat se s ní zkoušely hlavy státu pravicové i levicové, nakonec ale vždy ustoupily tlaku stávek a protestů. Emmanuel Macron teď slibuje, že až bude odcházet z prezidentského úřadu, bude nezaměstnanost nanejvýš sedmiprocentní. Pomoci má zákon, který od listopadu zpřísní vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Kritici ale tvrdí, že na něj doplatí ti nejzranitelnější, zejména ženy samoživitelky.

V polovině pětiletky Emmanuela Macrona má sice Francie stále čtvrtou nejvyšší nezaměstnanost v EU – po Itálii, Španělsku a Řecku – ale její výše je nejmenší za posledních deset let. V kontinentální Francii dosáhla ve druhém čtvrtletí 8,5 procent, při započítání zámořských území 8,2 procent.

„Šance, že Francie bude do roku 2020 vypadat mnohem lépe, jsou díky Macronově politice v oblasti zaměstnanosti vysoké,“ citoval deník The Financial Times analytika Floriana Henseho z investiční banky Berenberg. Prezidentův cíl snížit do konce mandátu nezaměstnanost v zemi na sedm procent, není nemožný, domnívá se Stéphane Carcillo, jenž má v rámci OECD na starosti politiku zaměstnanosti.

Rusko ohlásilo velkolepý návrat do Afriky. Proč ho riskantní podnik může přijít velmi draho?

sinfin.digital