Macronův boj s nezaměstnaností. Plánuje škrtat podporu a opozice se děsí, co tím způsobí | info.cz

Články odjinud

Macronův boj s nezaměstnaností. Plánuje škrtat podporu a opozice se děsí, co tím způsobí

Vysoká nezaměstnanost je problémem, který Francii trápí už několik desetiletí. Vypořádat se s ní zkoušely hlavy státu pravicové i levicové, nakonec ale vždy ustoupily tlaku stávek a protestů. Emmanuel Macron teď slibuje, že až bude odcházet z prezidentského úřadu, bude nezaměstnanost nanejvýš sedmiprocentní. Pomoci má zákon, který od listopadu zpřísní vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Kritici ale tvrdí, že na něj doplatí ti nejzranitelnější, zejména ženy samoživitelky.

V polovině pětiletky Emmanuela Macrona má sice Francie stále čtvrtou nejvyšší nezaměstnanost v EU – po Itálii, Španělsku a Řecku – ale její výše je nejmenší za posledních deset let. V kontinentální Francii dosáhla ve druhém čtvrtletí 8,5 procent, při započítání zámořských území 8,2 procent.

„Šance, že Francie bude do roku 2020 vypadat mnohem lépe, jsou díky Macronově politice v oblasti zaměstnanosti vysoké,“ citoval deník The Financial Times analytika Floriana Henseho z investiční banky Berenberg. Prezidentův cíl snížit do konce mandátu nezaměstnanost v zemi na sedm procent, není nemožný, domnívá se Stéphane Carcillo, jenž má v rámci OECD na starosti politiku zaměstnanosti.

Příznivé zprávy se očekávají i ve středu, kdy statistici zveřejní, jak si v posledním čtvrtletí vedla francouzská ekonomika. Vláda očekává růst ve výši 0,2 procenta. Ještě před pár měsíci ale její vyhlídky nijak růžově nevypadaly – zemí zmítaly protesty žlutých vest a prezidentova popularita se pohybovala okolo dvaceti procent. Ústupky demonstrantům v kombinaci s veřejnou debatou ale protesty dokázaly uklidnit, alespoň na čas.

Počet lidí bez práce v zemi galského kohouta klesá už několik kvartálů po sobě a v letošním roce přišel další pozitivní signál – snížil se i počet pracovních úvazků na dobu určitou, ke kterým se dříve kvůli rigidnosti pracovního trhu uchylovala řada zaměstnavatelů. Macronovy reformy totiž na jednu stranu firmám usnadnily propouštění, na druhou stranu ale díky daňovým úlevám a benefitům zatraktivnily špatně placenou práci tak, aby jí dali lidé přednost před dávkami v nezaměstnanosti.

Příznivě vyšlo i srovnání země s dalšími západními ekonomikami, co se týče atraktivity pro investice. Ve zprávě vydané minulý týden agenturou Business France a ředitelstvím ministerstva financí Francie například figuruje na prvním místě v žebříčku nejlepších daňových podmínek pro investice do výzkumu a vývoje (RD).

V oblasti start-upových firem se Francie umístila třetí z 13 zkoumaných zemí za Velkou Británií a Polskem. Pozitivně vychází i srovnání v sektoru obnovitelných energií, v němž si ve Francii našlo práci více než 140 tisíc lidí. Ještě důležitější údaj pak přineslo srovnání zpracovatelského průmyslu – Francie v něm v roce 2018 zaznamenala vůbec nejnižší nárůst nákladů na pracovní místo (0,1 procenta).

Dalším milníkem v ekonomické politice vlády by se měly stát reformy podpory v nezaměstnanosti, jejichž první várka vstoupí v platnost 1. listopadu. Reforma přináší zpřísnění podmínek, za nichž získávají nezaměstnaní nárok na pomoc, ale i jejich nová práva. Asi nejdůležitější je fakt, že pro čerpání podpory bude třeba pracovat déle než dříve – konkrétně nejméně šest měsíců během posledních dvou let, zatímco až dosud to byly jen čtyři měsíce během období 28 měsíců.

Asociace UNEDIC spočítala, že o podporu by kvůli tomuto opatření mělo přijít na devět procent nezaměstnaných, další na ni pak budou déle čekat. Druhým klíčovým bodem reformy je změna v proplácení dávek lidem s platem vyšším než 4500 eur hrubého měsíčně. Nově by měli dostávat po dobu půl roku plný plat, poté ale podpora klesne o 30 procent, v platnosti přitom zůstane minimální částka 2261 eur měsíčně. Opatření se však netýká lidí starších 57 let.

Podporu podnikání a samostatnosti by pak mělo přinést opatření ve prospěch lidí, kteří sami podají výpověď. I oni by měli mít nově nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud tedy před komisí představí plán na svůj plánovaný byznys, případně na rekvalifikaci, a pracovali v posledních pěti letech.

Nárok na podporu ve výši 800 eur měsíčně po dobu půl roku získají při splnění určitých podmínek i osoby samostatně výdělečně činné.

Rekvalifikace by se měly stát dalším pilířem Macronova tažení proti nezaměstnanosti. Vláda hodlá do vzdělávání mladých a dlouhodobě nezaměstnaných investovat během pěti let na 15 miliard eur. Nedostatek potřebné kvalifikace je totiž problémem, který brzdí obsazení mnoha volných míst. Úřady odhadují, že v zemi jich je k dispozici zhruba 400 tisíc.

Odbory i levicová opozice ale listopadovou várku reforem kritizují. Opatření se podle nich dotknou především zaměstnanců s časově omezenými smlouvami, což jsou častěji ženy. Ty také mnohdy berou minimální mzdu a kvůli péči o děti mají spíše více krátkodobých úvazků a nepracují kontinuálně.

„Vláda nám poslední dva roky vypráví, že z žen udělá velké národní téma… Analýza dopadů reformy nezaměstnanosti na sociální postavení žen bude pravděpodobně dost hrozná,“ řekla listu Libération Laurence Rossignolová, socialistická senátorka a bývalá ministryně pro rodinu.

Ještě větší odpor zřejmě vyvolá plánovaná důchodová reforma. Zrušení dosavadních 42 penzijních režimů je jednou z Macronových priorit pro druhou polovinu prezidentského mandátu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud