Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mexiko je druhým nejvíce nebezpečným státem na světě. Předběhlo i země, ve kterých se válčí

Mexiko je druhým nejvíce nebezpečným státem na světě. Předběhlo i země, ve kterých se válčí

Ani Afghánistán, ani Irák. Druhým nejméně bezpečným státem na světě je Mexiko. Alespoň to vyplývá z nejnovější zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), dle kterého první místo obsadila Sýrie zmítaná občanskou válkou. Na druhou příčku žebříčku se ovšem nedostala nějaká podobná země z nestabilní oblasti, ale jižní soused Spojených států. V zemi loni násilně zemřelo 23 tisíc lidí.

Nejhorší konflikt s nejvíce obětmi se loni odehrával v Sýrii. Násilnou smrtí tam loni zemřelo 50 tisíc lidí. V závěsu za ni ovšem není ani Afghánistán, ani Irák. Oproti předpokladu to není žádná země, ve které operuje samozvaný Islámský stát. Druhým nejnebezpečnějším místem je Mexiko. Podle každoroční zprávy IISS tady v roce 2016 někdo zavraždil 23 tisíc lidí. Podobné statistiky se hodí například americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který na "zlo z jihu" upozorňuje opakovaně a na hranici plánuje postavit zeď. Závěry studie prý dokonce už stihnul v některém svém vyjádření použít. 

Vysoké množství vražd v Mexiku mají na svědomí hlavně konflikty drogových kartelů. „To množství zabitých je překvapující také proto, že většina z obětí zemřela po ráně z malorážní pistole,“ vysvětluje pro CNN ředitel institutu IISS John Chipman. Odkazuje tak na skutečnost, že u dalších zemí v čele žebříčku stojí za množstvím mrtvých také bombové útoky nebo nálety, které mají na svědomí více obětí v jednom okamžiku.

Na třetím místě se umístil právě Irák se 17 tisíci obětmi a dále Afghánistán, kde zemřelo 16 tisíc obyvatel. Mexiko se přitom na rekordně vysoké místo dostalo díky postupně sílícímu násilí. Ještě v roce 2015 v oblasti bylo o šest tisíc vražd méně.

Proti výsledkům výzkumu se ale tvrdě postavili vrcholní představitelé Mexika. Politici z ministra vnitra a zahraničí zpochybnili v prohlášení jak metodologii výzkumu, tak sebraná data. Počet vražd totiž ještě oficiálně neoznámily ani místní úřady. „Z toho důvodu podle nás report vychází z dat, které jsou od počátku chybné a nedostatečné,“ stojí v prohlášení mexických politiků.

„Je to pouze vytváření senzace. Srovnávat násilí, které doprovází obchod s drogami, s následky občanské války je skutečně nespravedlivé. Mexiko a většina Latinské Ameriky mají s vyšším počtem vražd problém dlouhodobě,“ uvedl pro The Guardian profesor Tom Long z univerzity v Readingu. Podobně nebezpečno je podle něj i v některých místech Spojených států, například v Baltimoru nebo Detroitu.

Vysoký počet vražd přitom tvůrci studie přičítají válce drogových kartelů. „Množství násilí roste, jak se jednotlivé kartely snaží rozšiřovat a ovládat další území. Tyto oblasti pak „čistí“ od konkurentů, aby si zajistily monopol,“ tvrdí jedna z autorek výzkumu Anastasia Voronková. Mexické drogové gangy prý na americkém trhu ročně vydělají prodejem omamných látek 19 miliard dolarů. Ovládají tak obchod ve dvou třetinách USA.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1