Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Místo, kde by Putin mohl začít válku proti Západu. Polské Suwalki jsou slabinou NATO

Místo, kde by Putin mohl začít válku proti Západu. Polské Suwalki jsou slabinou NATO

Napříč měří sotva sto kilometrů. Je to pochmurné místo, které doporučují navštívit servery zaměřené na „temnou turistiku.“ Kus země vklíněný mezi po zuby ozbrojené Rusko a jeho věrného běloruského spojence. To jsou východopolské Suwalki, místo, kde by Putin mohl nejpravděpodobněji rozpoutat třetí světovou válku.

Dokument, kterým polská vláda žádá tu americkou o založení stálé vojenské základny US Army, explicitně říká, že Suwalki jsou slabým místem celého východního perimetru NATO. Jde o rovinatý kus země, který dokonale umožňuje rozvinutí operací mechanizovaných jednotek. Stejně o Suwalki hovoří loňský RAND report. Ten popisuje, že pokud by se „nepřátelská moc,“ což v daném kontextu nemůže být nikdo jiný než Rusko, rozhodla v tomto prostoru zahájit vojenské operace, „bylo by problematické je zastavit dřív, než by došlo k rozvinutí a k vytvoření fronty přímo uvnitř NATO.“

To jsou Suwalki, místo, které vojenské stratégy Severoatlantické aliance staví před stejný problém jako během studené války Fuldský průsmyk. „Fuldský problém“ představuje noční můru. Jde o slabé místo v obraně, se kterým nejde dělat nic jiného, než ho obětovat. Pokud by totiž „fulda,“ v tomto případě Suwalki, měla být bráněna, vyžadovalo by to obrovskou koncentraci ozbrojených sil. Ty by musely být statické – a tím pádem by představovaly ideální terč pro náhlý ničivý útok.

Tudy cesta jednoduše nevede – a stratégové Severoatlantické aliance tudíž hledají jiné cesty. Jako nejefektivnější se jeví vytvoření stálé americké základy v prostoru Toruně. Polsko už Spojeným státům nabídlo dvě miliardy dolarů na vytvoření potřebné infrastruktury. Pokud ke vzniku základny dojde, Suwalki přestanou být tak zranitelné. Na druhou stranu by to znamenalo další eskalaci napětí mezi Ruskem a NATO. Není totiž pochyb, že by cynická ruská diplomacie americkou základnu v Polsku prezentovala jako „válečné štvaní“ bez ohledu na to, že pokud je v Evropě aktuálně nějaký agresor, je to zcela zjevně a průkazně právě Rusko.

Že Suwalki z vojenského hlediska představují volnou dálnici do Evropy, ale není jediný problém. Celá oblast totiž historicky náležela k litevskému velkoknížectví, značná část obyvatelstva se hlásí k litevské národnosti a je třeba poznamenat, že mezi Polskem a Litvou existuje množství historických resentimentů. Ty bývají iracionální, ale jak se můžeme sami přesvědčit na sudetském „problému,“ dokáží nadělat spoustu zlé krve. Rusko je přitom mistrem ve zneužívání podobných faktorů pro svoje potřeby.

Litvou navíc vede koridor, kterým Rusko zásobuje svou přezbrojenou kaliningradskou pevnost a vojenský přístav v Baltijsku. To všechno vytváří třecí plochy, z nichž v podstatě kdykoliv může vyletět iniciační jiskra do sudu střelného prachu.

Novinář Benedict Brooks systematicky popsal, jak Rusko od roku 2015 pomocí vojenských cvičení a předvádění vojenské síly na své západní hranici celou oblast udržuje v napětí. „Sledovali jsme ruské operace a dospěli jsme k názoru, že Putinovy ozbrojené síly mohou zaútočit z prostoru Kaliningradu a potom celou kapsu v podstatě uzavřít s využitím sil, které jsou dislokované v prostoru Běloruska,“ citoval Brooks vojenského experta Alexeje Muravjeva z australské Curtinovy univerzity.

To odpovídá také závěrům, ke kterým dospěl štáb velitele amerických ozbrojených sil v Evropě Bena Hodgese. Ten už v roce 2015 oznámil, že nejpravděpodobnějším scénářem je napadení Suwalki pod rouškou vojenského cvičení, které se kvůli „nečekaným občanským nepokojům“ změní v ostré nasazení.

INFOGRAFIKA DNE:autor: info.cz

Reid Standish z The Atlantic v souvislosti s problémem Suwalki poznamenal, že ruská taktika se opakuje podle stále stejného scénáře, ať už jde o Gruzii v roce 2008 nebo Ukrajinu o šest let později. „Stačí jenom poslouchat, jestli si Rusko neodkašlává předtím, než nahlas promluví,“ konstatoval Standish s tím, že takovým odkašláním bylo poslední ruské vojenské cvičení ze série Zapad. Oficiálně se ho účastnilo 13 tisíc vojáků, neoficiálně jich ale bylo až osmkrát víc. To je jasné porušení Vídeňské deklarace, ale především ukazování svalů.

Standish ale jako nejspíš první významný autor přišel s efektivním řešením potenciální hrozby v prostoru Suwalki. Aby bylo Rusko odrazeno od dalších pokusů vyvolat v oblasti napětí, a to pak zneužít jako válečnou záminku, je třeba výrazně změnit rovnováhu sil. Samotná americká základna v Polsku k tomu nestačí. Standish navrhuje, aby se zvýšily zbrojní výdaje skandinávských zemí, zejména pak Norska a Švédska. Otázka ale je, k čemu by v důsledku takové eskalace vedla. Možná by znamenala jenom dočasný odklad střetu, ke kterému stejně musí dojít, jen by při něm bylo pužito víc a ničivějších zbraní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1