Články odjinud

Mladí a bohatí Turci utíkají ze země. Trápí je nedostatek svobody a represe vůči údajným nepřátelům státu

Mladí a bohatí Turci utíkají ze země. Trápí je nedostatek svobody a represe vůči údajným nepřátelům státu

Počet emigrantů z Turecka se loni zvýšil na dvojnásobek, v Řecku tvoří Turci polovinu uprchlíků směřující do země přes pozemní řecko-tureckou hranici. V Evropě žádá o azyl stále víc Turků. Rostoucí „odliv mozků“ se dostal tento týden i na jednání tureckého parlamentu.

Řecko se stává cílem nového druhu uprchlíků ze sousední země. Zatímco v průběhu evropské migrační krize v roce 2015 z Turecka do Řecka a dále do Evropy prchali zejména Syřané, v minulém roce to byli Turci. Poprvé od roku 2015 se tak zvýšil počet uprchlíků, kteří překročili pozemní řecko-tureckou hranici na řece Evros. Podle listu The Wall Street Journal jich mezi lednem a zářím – do té doby jsou známy poslední údaje – bylo 14 tisíc, a z toho zhruba polovina měla turecké občanství.

Turci prchají ze země v obavě před represemi, které začaly po neúspěšném vojenském puči proti prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi v roce 2016. Za pučem měl stát údajně v USA žijící islámský klerik Muhammed Fethullah Gülen. Jeho hnutí původně podporovalo Erdogana, zejména proti tureckým vojákům, ale pak se stali nepřáteli. Turecké úřady dnes stíhají skutečné i údajné Gülenovy příznivce, odebírají jim pasy, obviňují je z terorismu a zestátňují jejich majetek. Dosud bylo zadrženo přes 200 tisíc lidí, přes 80 tisíc uvězněno a víc než 150 tisíc vyhozeno ze zaměstnání. Přitom čistky stále pokračují, lidé jsou zatčeni, někteří z nich posléze propuštěni, a jsou případy, kdy jsou pak zadrženi podruhé. Dnes například bylo zatčeno přes sto bývalých vojáků.

Přes čtyři tisíce tureckých občanů požádalo v Řecku o politický azyl a mnozí další Řeckem jen procházejí a pokračují dále do Evropy. Snaží se dostat hlavně do Německa, kde žije velké množství Turků, a také Velké Británie, kde je mnoho tureckých podnikatelů. Podle evropského statistického úřadu požádalo v roce 2017 o politický azyl v zemích EU téměř 14 tisíc Turků a jen za první tři čtvrtletí loňského roku to byl téměř 16 tisíc (údaje o posledním čtvrtletí zatím nejsou k dispozici). Z Turecka loni emigrovalo 113 tisíc Turků, zatímco v roce 2017 to bylo jen 68 tisíc občanů, uvedl turecký statistický úřad. Většinou jde o vzdělané lidi mezi 25 – 35 lety.

Část tureckých podnikatelů zároveň přesunuje svůj majetek do zahraničí. Deník The New York Times uvádí s odvoláním na Global Wealth Migration Review, že minimálně 12 tisíc tureckých milionářů v letech 2016 a 2017 převedlo svůj majetek do zahraničí. Jde o 12 procent tamní bohaté třídy, píše list. Jako příklad uvádí i firmu Yildiz Holding, které převedla akcie své firmy Ülker do své londýnské společnosti, tedy mimo dosah tureckých úřadů. Objevují se také zprávy, že bohatí Turci investují v Řecku, Španělsku a Portugalsku, kde díky tomu mohou získat tamní občanství. Chudší Turci, kteří jsou doopravdy spojení s gülenisty, pak míří na Balkán. Podle serveru Balkan Insight se desítky tureckých rodin usadily v Albánii.

Na problém s odchodem mladých a vzdělaných Turků upozornil na začátku letošního roku už výše citovaný list The New York Times. Uvedl ale původně vyšší čísla o emigraci Turků ze země – čtvrt milionu místo 113 tisíc. Z hlášení statistického úřadu totiž nebylo zřejmé, že vyšší číslo zahrnuje i odchod lidí nikoliv s tureckým občanstvím, ale jen s dlouhodobým povolením k pobytu v Turecku. Turecké se proti článku The New York Times ohradily. I z opravených čísel ale plyne, že Turků emigruje stále více. A potvrzují to i poslední údaje o žádostech o azyl v Evropské unii.

Turecká opoziční Republikánská lidová strana (CHP) tento týden proto navrhla, aby vznikl zvláštní parlamentní výbor zabývající se příčinou „odlivu mozků“ z Turecka. Poslanci turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) to ale zamítly. Jak ovšem uvedl americký server DefenseNews, problémem „odlivu mozků“ na Západ se začal v Turecku zabývat úřad Presidency of Defence Industries, který má na starosti armádní zakázky, vývoj nových zbraní a podporu domácího zbrojního průmyslu. Ochod vzdělaných pracovníků totiž ohrožuje tureckou domácí výrobu zbraní.

 

Články odjinud