Napětí stoupá: Írán zaútočil raketami na Golanské výšiny, Izrael v odvětě bombardoval desítky cílů | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Napětí stoupá: Írán zaútočil raketami na Golanské výšiny, Izrael v odvětě bombardoval desítky cílů

Napětí stoupá: Írán zaútočil raketami na Golanské výšiny, Izrael v odvětě bombardoval desítky cílů

Íránské jednotky na syrské straně Golanských výšin vypálily v noci na dnešek zhruba 20 střel a raket na izraelské cíle v Golanských výšinách. Izrael na palbu reagoval a brzy ráno zasáhl desítky íránských cílů v sousední zemi, mimo jiné sklady zbraní, odpalovací rampy či zpravodajská centra využívaná elitními íránskými jednotkami v Sýrii. Jak poznamenala agentura Reuters, jde o dosud nejvážnější střet mezi dvěma úhlavními nepřáteli v regionu.

Informace o možných zraněných na íránské straně nebyly známy. Zvuky explozí se ozývaly v Damašku těsně před úsvitem, po celou noc byla slyšet syrská protiraketová obrana. Syrská státní agentura SANA s odvoláním na nejmenovaného armádního představitele uvedla, že izraelské střely zasáhly pozice protiraketové obrany, radarové stanice a sklady zbraní. Tvrdila nicméně, že většina raket byla zneškodněna.

Podle armádního mluvčího Jonathana Konricuse Izrael nechce situaci v oblasti ještě více vyostřovat. Izraelští vojáci ale i nadále budou „ve vysoké pohotovosti“. „Jestliže přijde další íránský útok, budeme na něj připraveni,“ dodal.

Íránské elitní jednotky Kuds, které spadají pod revoluční gardy, vyslaly v noci na dnešek na izraelské pozice v okupovaných Golanských výšinách 20 raket. Podle Konricuse izraelský systém protiraketové obrany čtyři střely zachytil, další nedoletěly do svých cílů a spadly ještě v Sýrii. Před útokem se oblasti ozvaly sirény a místní obyvatelé se schovali do krytů. Informace o zraněných na izraelské straně nebyly známy, armádní mluvčí informoval pouze o o tom, že došlo k „menšímu“ poškození izraelských vojenských základen, napsal list The Times of Israel.

Izrael se zmocnil části Golanských výšin, které patřily Sýrii, za šestidenní války v roce 1967. Izrael a Sýrie jsou od té doby oficiálně stále ve válečném stavu. Židovský stát stále okupuje asi 1200 kilometrů čtverečních tohoto pásma, pod syrskou kontrolou je 520 kilometrů čtverečních. Linie příměří na Golanech byla považována za poměrně klidnou až do vypuknutí války v Sýrii v roce 2011.

Napětí v regionu ještě vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy se stahují z íránské jaderné dohody. To přimělo Izrael vyhlásit vysoký stupeň pohotovosti. Izraelská vláda je velkým zastáncem a obhájcem Trumpova rozhodnutí odstoupit od dohody.

Írán patří spolu s Ruskem mezi hlavní spojence režimu Bašára Asada v Damašku. Izrael dal opakovaně najevo, že nepřipustí, aby Írán vybudoval v Sýrii novou frontu proti Izraeli a pomáhal tam ve vyzbrojování radikálního libanonského hnutí Hizballáh, které stejně jako Teherán stojí ve válce na straně prezidenta Bašára Asada.

Infografika: Dohoda s ÍránemInfografika: Dohoda s Íránemautor: Info.cz

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.