Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejasný osud lodi s migranty odmítnuté v Itálii. Do Španělska nepluje, je to prý moc daleko

Nejasný osud lodi s migranty odmítnuté v Itálii. Do Španělska nepluje, je to prý moc daleko

Nejasný je další vývoj situace kolem lodi francouzské neziskové organizace SOS Méditerranée s více než šesti stovkami migrantů na palubě, kterou v neděli odmítly přijmout Itálie i Malta. Třebaže Španělsko se v pondělí uvolilo plavidlo Aquarius přijmout, posádka považuje cestu do této země za příliš dlouhou a riskantní, uvedla dnes agentura AFP.

"Cesta do Španělska by trvalo několik dní. S 629 lidmi na palubě a za zhoršujícího se počasí by situace mohla být kritická," uvedla na twitteru SOS Méditerranée. Španělský návrh označila za "pozitivní signál", ale zároveň naznačila, že by upřednostnila změnu italského postoje.

"Prioritou musí zůstat bezpečnost všech přeživších a je na italských námořních úřadech, aby našly bezpečné a rychlé řešení," dodala nevládní organizace.

Podle novinářky zpravodajské televize Euronews Anelise Borgesové, která je na palubě Aquariusu, posádka považuje za příliš nebezpečné s přeplněnou lodí čelit dvoumetrovým vlnám. Plavidlo, které bylo v pondělí večer několik desítek kilometrů od Malty, dostalo od maltského námořnictva zásoby potravin a vody. Ty ale postačí jen pro dnešek. Do Španělska, vzdáleného asi 1300 kilometrů, to jsou přitom nejméně čtyři dny cesty.

Itálie zatím nenaznačila, že by uvažovala o změně svého názoru. Italský ministr dopravy Danilo Toninelli v pondělí večer po mimořádném zasedání vlády řekl, že plavidlo jsou ochotny doprovodit do španělské Valencie lodě italského námořnictva. Dnes by měl Aquarius obdržet další zásoby a v pohotovosti by pro migranty byl připraven i lékařský tým.

Na palubě lodi Aquarius je 629 uprchlíků, z toho 123 nezletilých bez doprovodu, dalších 11 dětí a sedm těhotných žen. Loď má kapacitu 550 osob. Itálie ji do přístavu nepustila v neděli a obrátila se na Maltu, aby uprchlíky přijala ona. Malta ale uvedla, že záchranné operace se uskutečnily v mezinárodních vodách u Libye a koordinovala je Itálie, takže případ nespadá do maltské kompetence.

Italský ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini z protiimigrační strany Liga naznačil, že Itálie hodlá znemožnit vjezd do svých přístavů i další lodi, kterou provozuje německá nezisková organizace Sea Watch a která v noci na pondělí vyzdvihla u libyjských břehů z moře kolem 800 migrantů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1