Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nejen touha po dobrém bydle. Za migraci může i změna klimatu, ukázal výzkum mezi uprchlíky

Nejen touha po dobrém bydle. Za migraci může i změna klimatu, ukázal výzkum mezi uprchlíky

Nejsou to jen válečné konflikty nebo touha po lepším vzdělání či práci, co vede lidi k tomu, aby opouštěli své domovy a hledali nové v jiných zemích. Ukázal to dvouletý průzkum, který prováděl se svými kolegy odborník na sociální demografii Robert Stojanov. Mezi významné příčiny migrace patří i změna klimatu a špatné životní prostředí. Výsledky Stojanov prezentoval dnes na Letní škole migračních studií, kterou pořádá Mezinárodní organizace pro migraci a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Stojanov a jeho kolegové vyzpovídali v letech 2015 a 2016 uprchlíky v Řecku, ve Vídni a v Turecku. Mezi jejich respondenty byli zejména lidé ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Íránu, Eritreje a Pákistánu. Výzkumníci se zajímali o to, jaké důvody je vedly k cestě do Evropy. Nejčastěji to bylo z obav o život a kvůli porušování jejich základních práv.

Více než polovina ze zhruba tří stovek respondentů uvedla ale také to, že životní prostředí ve své zemi vnímá jako velmi špatné. „Naznačuje to, že faktory související s životním prostředím mají v polovině případů určitý vliv na rozhodování o migraci,“ uvedl Stojanov v článku shrnujícím zjištěné výsledky. Příkladem je Sýrie, z níž do Evropy v letech 2015 a 2016 přišlo 700 000 uprchlíků z celkových 2,5 milionu.

Sýrii v letech 2007 až 2010 postihlo závažné sucho, které nejvíce pocítili zemědělci a obyvatelé venkova. Sucho způsobilo v první fázi vnitřní migraci, v níž podstatná část populace opustila své domovy a přestěhovala se na periferie měst. Tito lidé ale do Evropy nedorazili, o jejich přesunech se proto výzkumníci dozvídali zprostředkovaně od cizinců, s nimiž mluvili v Evropě a v Turecku.

„Z rozhovorů, které jsme vedli, vyplynulo, že respondenti velmi často považují sucho za jednu z příčin vnitřních konfliktů v Sýrii,“ uvedl Stojanov.

Lidé ze Sýrie, kteří přišli do Evropy v letech 2015 a 2016 a se kterými se Stojanov s kolegy setkal, emigrací už přímo nereagovali na následky sucha, ale spíše na pozdější konflikty. Přes 80 procent respondentů uvedlo, že za jejich rozhodnutím stála zejména obava o život a porušování jejich základních práv.

Zkoumání příčin migrace i toho, jak jsou provázané, je podle Stojanova nezbytné. „Pokud chceme migrační proud zmírnit, měli bychom se zaměřit na jeho skutečné příčiny,“ řekl. Dalšímu studiu těchto mechanismů se bude od září věnovat v Evropském univerzitním institutu ve Florencii.

Letní škola migračních studií bude pokračovat do soboty. Vystoupí na ní odborníci i lidé z praxe z Evropy, Jordánska, Ghany i USA. Mezi posluchači jsou studenti, lidé pracující s uprchlíky i ti, kteří mají s migrací svou vlastní osobní zkušenost. Akce se koná devátým rokem. Organizátoři doufají v to, že otevřená diskuse na téma, které je dnes vnímáno jako citlivé, pomůže zmírnit napětí a dá vyrůst odborníkům a třeba i zaměstnancům státní správy, kteří se budou umět na problém dívat nezaujatě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1