Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Není hodna svého jména.“ USA jako první stát v historii odešly z Rady OSN pro lidská práva

„Není hodna svého jména.“ USA jako první stát v historii odešly z Rady OSN pro lidská práva

Spojené státy oznámily odchod z Rady pro lidská práva. Jeden z nejdůležitějších orgánů OSN totiž považují za otevřeně protiizraelský a pokrytecký. Zástupkyně USA při OSN Nikky Haleyová dle agentury AP uvedla, že Rada není hodna svého jména. Krok Američanů byl opatrně očekávaný kvůli předchozí setrvalé kritice z jejich strany. Žádný jiný stát orgán dosud dobrovolně neopustil.

USA podle Halleyové odcházejí z i proto, že žádná jiná země „neměla odvahu se přidat k našemu boji“ za přeměnu „pokryteckého tělesa sloužícího vlastním zájmům“. „Tento krok neznamená zřeknutí se našich závazků v oblasti lidských práv,“ zdůraznila velvyslankyně.

Server Bloomberg připomíná, že Rada, která v rámci OSN funguje od roku 2006, v pondělí na začátek svého zasedání řešila přístup americké administrativy k migrantům. Úřady v USA jsou pod palbou kritiky kvůli odebírání jejich dětí – za posledních zhruba šest týdnů bylo takových případů přes dva tisíce. Trumpova administrativa sice tvrdí, že za svůj postup nenese odpovědnost, praxe ale vzbudila takovou nevoli, že ji kritizovala dokonce i první dáma Melania Trumpová.

Odchod USA z Rady pro lidská práva byl široce očekávaný. Zástupci Spojených států orgán opakovaně kritizují kvůli údajně otevřeně protiizraelským postojům. Haleyová to loni označila dokonce za patologickou kampaň. Dnes údajnou zaujatost a jednostrannost vytýkala Radě znovu. Postup orgánu v citlivé otázce palestinsko-izraelského konfliktu je nicméně terčem výhrad i od dalších členů.

Kritika zaznívá i kvůli faktu, že členy Rady jsou státy, které mají s dodržováním lidských práv samy enormní potíže. USA za vlády George Bushe kvůli tomu Radu zcela bojkotovaly. USA poté ve skupině zasedly za vlády Baracka Obamy, který věřil, že z orgánu udělá účinnější nástroj na ochranu lidských práv ve světě.

UNHRC sídlí v Ženevě a má 47 členů, které volí na tři roky Valné shromáždění OSN. Vznikla v roce 2006 jako nástupce Výboru OSN pro lidská práva (UNCHR). Rada úzce spolupracuje s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jímž je v současnosti Zajd Raad Husajn. Ve dvanáctileté historii Rady OSN pro lidská práva zatím žádná členská země orgán neopustila dobrovolně.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232