Neštovice skoro zlikvidovaly Indiány a vydaly Ameriku dobyvatelům. Zohyzdily i Alžbětu I.

Jan Januš

SVĚTOVÉ EPIDEMIE | Pravé neštovice patřily po staletí k těm nejhorším nemocem, které lidstvo ohrožovaly. Zemřely na ně stovky milionů lidí a jsou tak plně srovnatelné například s morovými nákazami. Neštovice ale rovněž mají smutné historické specifikum, v Americe totiž výrazně přispěly k porážce původních obyvatel. Dohady o tom, že právě neštovice byly používány proti Indiánům jako biologická zbraň, sice zůstávají pouhými neprůkaznými spekulacemi, dobyvatelům ale nemoc každopádně „hrála do karet“. Neštovice však mohou při současné koronavirové pandemii znamenat i určitou naději, lidstvo je totiž dokázalo díky očkování zcela porazit.

S pravými neštovicemi, které způsobuje takzvaný variola virus, bojovali lidé od nejstarších dob. „Neštovice se pravděpodobně vyvinuly z kravských neštovic, které se přenesly na člověka. Byly běžnou chorobou v Egyptě v době faraonů i v dalších raných civilizacích Blízkého východu. Sužovaly i obyvatele Římské říše. Neštovice pravděpodobně způsobily první velkou epidemii, která se ve 2. století při. n. l. za vlády císaře Antonina Pia rozšířila po celém Středozemí,“ najdeme  základní informace v Rodinné encyklopedii světových dějin vydané pod značkou Reader’s Digest.

Nemoc se nevyhýbala ani těm nejmocnějším, a pokud už měli to nesmírné štěstí, že ji přežili, často je navždy zohavila. To byl i případ slavné královny Alžběty I., za jejíž vlády se ve druhé polovině 16. století stala Anglie opravdovou námořní mocností a prosadil se třeba i William Shakespeare. Alžběta I. ale byla tou štastnější obětí neštovic, třeba francouzský král Ludvík XV. je vůbec nepřežil.

Johnson vede Brity tam, kde je chtěl mít už Churchill: mimo Evropskou unii a nad Evropu

sinfin.digital