Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Neutrální Švédsko kráčí vstříc NATO. Pro vstup do Aliance jsou politici i občané

Neutrální Švédsko kráčí vstříc NATO. Pro vstup do Aliance jsou politici i občané

Zatímco v Česku někteří extrémisté vyzývají k opuštění NATO, Švédové jsou naopak čím dál blíže tomu, aby se k Severoatlantické alianci připojili. Vstup do NATO v zemi podporují politici i obyvatelé. Aliance je připravena spolupracovat, Rusko naopak zuří.

Debaty o vstupu do NATO začaly v zemi sílit v posledních letech. Dosud vojensky neutrální země začala zvažovat úpravu svojí dlouholeté politiky po anexi Krymu v roce 2014 a také po několika incidentech, kdy se ruská plavidla objevila v Baltském moři. Země, která se dlouho bránila vojenské spolupráci, začala pozvolna otáčet a nyní je tak dle webu Politico blízko vstupu do Aliance jako ještě nikdy.

Připojení k NATO podporují výjimečně sjednocení politici. Čtyři švédské strany se spojily do bloku, který vstup do Severoatlantické aliance tlačí. A premiér Stefan Löfven začíná být pod tlakem. Jeho zemi čekají v září parlamentní volby, které se tak přeneseně stanou referendem o NATO, ve kterém budou obyvatelé rozhodovat o tom, jestli podpoří Löfvenovu Sociálně demokratickou stranu dělnickou, nebo právě semknutou opozici, která propaguje vstup do Aliance.

Pro Švédsko jde o zlomové rozhodnutí. Země je dlouhodobě vojensky neutrální. Tlak Ruska ale může vést k historické změně. A právě Rusko bedlivě vývoj sleduje a vyhrožuje, že podobný krok nenechá bez odezvy. Severoevropská země už přitom začala dělat první krůčky k posílení armády.

Loni v březnu vláda rozhodla, že částečně obnoví povinnou vojenskou službu. Výcvik se bude týkat Švédů narozených v roce 1999 a 2000. Ti se mohou dobrovolně přihlásit k výcviku. Důvodem je prý nedostatek armádních sil. V září se pak v zemi uskutečnilo největší vojenské cvičení za 23 let, kterého se zúčastnili i vojáci ze zemí NATO.

Společně se Švédskem uvažuje o vstupu do Aliance také sousední Finsko. U něj je Rusko na jehlách ještě víc, protože mají společných 1 340 kilometrů hranic. Také Finové cítí možné ohrožení z východu. Výhodné by pro ně navíc bylo stát se členem NATO společně.

„Pokud by se Finsko stalo členem NATO a Švédsko zůstalo mimo, vznikla by strategicky neobratná situace, kdy by se Finsko stalo strategickou základnou bez územní soudržnosti s NATO,“ píše se ve studii vydané na jaře 2016.

Na pozadí debat o připojení k NATO ale zemi před unáhlenými kroky varuje ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Pokud se vojenská infrastruktura přiblíží k ruským hranicím, samozřejmě přijmeme nezbytná technicko-vojenská opatření,“ varoval ministr pro švédský list Dagens Nyheter.

Konečné slovo o vstupu do aliance budou mít ale nakonec švédští politici, respektive voliči, kteří si v září vyberou nové složení parlamentu. Podle posledního průzkumu 43 % zdejších obyvatel souhlasí se vstupem do NATO, 37 % je proti němu a pětina lidí neví. Jde o značný obrat oproti datům sebraným před 12 měsíci. Tehdy byla větší část obyvatel výrazně proti připojení k Alianci.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1