Novotný: Írán vydírá Evropu jádrem. Jiné argumenty v obchodním vyjednávání už nemá | info.cz

Články odjinud

Novotný: Írán vydírá Evropu jádrem. Jiné argumenty v obchodním vyjednávání už nemá

ANALÝZA | Jde ještě o tvrdé vyjednávání, nebo už vydírání? Írán každopádně oznámil, že jeho technici v jaderném komplexu Fordo začínají připravovat k provozu 1044 odstředivek na obohacování uranu. Teherán se tak nadále a zcela cílevědomě vzdaluje závazkům tzv. jaderné dohody, která měla světu zaručit utlumení jeho atomového programu. Írán se pro tento krok rozhodl pravděpodobně proto, aby přitlačil Evropu do kouta. Čeho chce dosáhnout?

Íránský prezident Hasan Rúhání už víceméně ani nezastírá, že mu vlastní jaderný program – složitý, politicky vznětlivý i fyzicky nebezpečný – slouží jako argument při vyjednávání se světem. „Jsme si vědomi citlivosti, s jakou tyto země reagují na centrifugy ve Fordu,“ uvedl šéf teheránské vlády na adresu západních zemí, které podepsaly tzv. jadernou dohodu. „Pokud budou dodržovat přijaté závazky, my odstředivky nezprovozníme. Jde o proces, který lze jednoduše zastavit,“ dodal v televizním vystoupení, o kterém referuje třeba web Tehran Times.

Co se nyní děje po technické stránce? Íránci – velmi zjednodušeně řečeno – znásobí výkon modernějších centrifug v podzemní továrně, která měla podle jaderné dohody sloužit už jen jako relativně neškodné výzkumné pracoviště pro civilní účely s odstředivkami starší generace.

Politický význam tohoto kroku spočívá v tlaku na Evropu, ale i další účastníky dohody – ty se takto Teherán snaží donutit k intenzivnější ekonomické spolupráci za zády Spojených států. Americký prezident Donald Trump totiž loni složitě vyjednanou smlouvu (JCPOA) jednostranně vypověděl. Šéf Bílého domu to zdůvodnil tím, že dokument je špatně sepsaný a neplní účel. Stejný postoj má od počátku i Izrael. Podle ostrovní stanice BBC je hlavním problémem smlouvy spíše fakt, že ji vyjednal Trumpem nenáviděný Barack Obama, tedy jeho demokratický předchůdce v úřadě. Což nemění nic na faktu, že americký prezident přeje íránské ekonomice co nejhorší výsledky.

Dohoda se složitým názvem – známá spíše pod anglickou zkratkou JCPOA – v zásadě rušila většinu důležitých mezinárodních sankcí vůči Íránu, který se po jejím uzavření opět chystal obchodovat se světem. Především mohl vyvážet vlastní suroviny a importovat (třeba) potřebné díly k letadlům stejně jako další, sofistikované výrobky, i když ne všechny. Měl také dostat možnost napojit se na mezinárodní platební systém. Výměnou musel utlumit vlastní jaderný program, o kterém vždy tvrdil, že je výhradně civilní. A hlavně: zavázal se všechna atomová zařízení otevřít kontrole zahraničních inspektorů. Dokument kromě Íránu a USA podepsaly rovněž Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a jako celek i Evropská unie – Česko je proto jejím účastníkem zprostředkovaně také.

Jak chce Evropa obcházet americké sankce proti Iránu?Jak chce Evropa obcházet americké sankce proti Iránu?autor: Info.cz

Poté, co Trump od úmluvy odstoupil, obnovil i ekonomické postihy vůči Teheránu. A nejen to: hodlá postihovat ty zahraniční společnosti, a tím i celé státy, které budou s Íránem obchodovat i nadále. Podle nového pravidla: kdo dělá byznys s Íránem, nedělá jej s námi. Mimochodem, stačilo pohrozit. „S potěšením oznamuji, že řada zahraničních společností už oznámila odchod z íránského trhu,“ cituje amerického prezidenta loňská zpráva televize CNBC poté, co oznámil znovuzavedení sankcí.

Trump tehdy řekl jasně, čeho chce dosáhnout: „Vyzýváme všechny státy světa k podobnému kroku. Íránskému režimu musí být jasné, že má pouze dvě možnosti: buď přestane ohrožovat region a dostane možnost znovu se začlenit do globální obchodní výměny, nebo zůstane ekonomicky izolován.“

Sankce proti ÍránuSankce proti Íránuautor: Info.cz

Spojené státy si navíc sankce po více než roce fungování pochvalují. A američtí experti nevěří, že by se Evropě, respektive komukoli jinému podařilo vytvořit paralelní obchodní instituce k těm, které ovládá Washington. „V globální ekonomice jsme tak silní, že naše sankce lze jen velice těžko obejít. Jsme také zcela spokojeni s opatřeními, které jsme vůči Teheránu přijali. Ta odvětví, na které jsme cílili, už po našich zásazích pociťují vážné problémy,“ řekl analytikům z firmy S&P Global zmocněnec USA pro Írán Brian Hook.

Evropa se tak ocitla v kleštích. Od dohody JCPOA neustoupila, do budoucna to naplánuje a zisky z obchodní výměny s Íránem by si ráda ponechala nadále. Do roztržky se Spojenými státy se jí ale také nechce. Časopis Forbes v červnu opět informoval o údajném pokroku při tvorbě nového systému pro mezinárodní platební styk s názvem INSTEX, který má suplovat a teoreticky i nahradit všeobecně využívané služby společnosti SWIFT. Pokud by Evropa nakonec INSTEX opravdu zprovoznila a rozhodla se jeho prostřednictvím obchodovat s íránskou ropou, roztržka se Spojenými státy by byla nevyhnutelná. Alespoň to říká analytik Andreas Schweitzer pro server Deutsche Welle. „Takový krok by znamenal faktické vyhlášení evropské hospodářské nezávislosti na USA,“ dodává.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud