Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový Zéland vybije téměř 130 tisíc krav. Chce tak ukončit bakteriální nákazu

Nový Zéland vybije téměř 130 tisíc krav. Chce tak ukončit bakteriální nákazu

Nový Zéland, který je největším vývozcem mléčných výrobků, plánuje vybít 126.000 krav, aby zastavil šíření bakterie Mycoplasma bovis. Ta u skotu způsobuje zápal plic, zánět mléčné žlázy, artritidu a další nemoci. Novozélandské úřady do kampaně, jejímž cílem je úplné vymýcení zmíněné bakterie v zemi, investují více než 880 milionů novozélandských dolarů (13,44 miliardy Kč), uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Jacinda Ardernová.

Chov dobytka je klíčovou součástí novozélandské ekonomiky. Izolace souostroví přitom pomáhá uchránit místní stáda od chorob, které napadají skot v jiných zemích. Bakterie Mycoplasma bovis se na Novém Zélandu objevila vůbec poprvé loni v červenci na jedné z farem na Jižním ostrově. Tato bakterie, která sužuje stáda v evropských zemích i ve Spojených státech, neohrožuje podle expertů bezpečnost potravin, ale způsobuje pokles produkce.

Na farmách, kde byla bakterie objevena, plánují novozélandské úřady utratit všechny krávy, včetně těch zdravých. Úřady přitom upozornily, že mají pravomoc takto postupovat i v případě, že by se farmář likvidaci dobytka bránil. Postižení farmáři dostanou od státu pomoc a odškodné.

Na Novém Zélandu je chováno asi deset milionů krav, což představuje dvojnásobek lidské populace souostroví. Zhruba dvě třetiny z tohoto počtu jsou chovány na mléko, zbytek na maso. Velká část exportu směřuje do Číny.

Bakterie Mycoplasma bovis byla zatím zjištěna na 38 farmách v různých novozélandských lokalitách. Podle počítačové projekce se očekává, že počet poznamenaných farem vzroste na minimálně 142.

Na Nový Zéland se infekce podle odborníků dostala patrně 18 měsíců předtím, než byla odhalena. Jakým způsobem ale do země pronikla, není zatím jasné. Novozélandské úřady provádějí velmi přísné kontroly.

V uplynulých měsících bylo již zlikvidováno na 24 tisíc krav a nejméně 126 tisíc dalších kusů má být utraceno během příštích dvou let. Náklady na vymýcení bakterie v následujících deseti letech se odhadují na 886 milionů novozélandských dolarů.

„Nevíme, jaký dopad může (bakterie) z dlouhodobého hlediska mít na odvětví, které je pro novozélandskou ekonomiku nesmírně důležité. Pokud tedy máme možnost stát se zemí, která se zcela této nemoci zbaví, pak ji využijeme,“ prohlásila premiérka Ardernová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1