OLaNO ještě nedávno mělo čtyři členy, Matovič bude nejslabším bodem koalice, varuje expert | info.cz

Články odjinud

OLaNO ještě nedávno mělo čtyři členy, Matovič bude nejslabším bodem koalice, varuje expert

Slovenský politolog Marek Rybář s odstupem několika dnů zevrubně hodnotí výsledky tamních parlamentních voleb. A zatímco prezidentka Zuzana Čaputová pověřila ve středu dopoledne Igora Matoviče sestavením vlády, Rybář upozorňuje, že to bude právě vítěz voleb, kdo se nakonec může ukázat jako nejproblematičtější prvek budoucí koalice. „OLaNO funguje před volbami vždycky tak trochu jako personální agentura,“ říká a s lehkou nadsázkou dodává, že jde o stranu, jejíž poslanci se spolu nejspíš poprvé uvidí až na úvodním zasedání nového parlamentu.

Když byl naposledy Smer v opozici, středo-pravicová vláda nevydržela ani dva roky a konaly se předčasné volby. Nemůže se podobný scénář zopakovat?

Právě proto, co jste řekl, je šance na podobný scénář menší. Minimálně ti aktéři, kteří byli součástí koalice v letech 2010 až 2012, se určitě aspoň trochu poučili. Přesto máte pravdu, to riziko tam stále je. Vlastně je jich několik. Ať už vznikne trojkoalice, anebo čtyřkoalice, bude mít vláda relativně komfortní situaci, pokud jde o podporu v parlamentu. Pokud bychom se ale zaměřili na vítěze voleb, tedy na OLaNO, bude mít 53 poslanců. Přičemž samotná strana má oficiálně 45 členů.

V minulém volebním období se jim rozpadl poslanecký klub, polovina lidí odešla…

Nejen v tom minulém. Už když kandidovali poprvé, tedy roce 2012, tak se jim klub úplně rozpadl. Takže v minulém volebním období se situace už jen opakovala. Souvisí to s tím, že OLaNO není politická strana v tom slova smyslu, že nemá žádné struktury, nemají ani formalizované procesy rozhodování. Je to strana, která měla donedávna čtyři členy, nyní jich má kvůli změnám ve volebním zákoně, jak jsem už říkal, pětačtyřicet. Tito členové tam ale nejsou nikterak důležití. Rozhodující je, co řekne Igor Matovič. A pokud jde o příčiny rozpadů jejich klubu, tak ta hlavní spočívá ve způsobu, jakým OLaNO skládá své kandidátky. Oni fungují před volbami vždycky tak trochu jako personální agentura.

Co to znamená prakticky?

Prakticky to znamená, že Igor Matovič sám sebe umístí na místo 150, tedy na úplný konec kandidátky, zároveň se domluvil se třemi, a ani bych to nenazval politické strany, spíše šlo o tři ideologicky a politicky organizované skupinky, které mu dodaly na kandidátku tři, čtyři nebo více kandidátů. Současně organizoval po své linii něco na způsob konkursu, do kterého lákal a oslovoval lidi, kteří se mu z nějakého důvodu líbili. A pokud někdo z nich na nabídku kývl, byl to zase on, kdo rozhodoval o tom, kam je na kandidátce umístí.

„OLaNO není politická strana v tom slova smyslu, že nemá žádné struktury. Je to strana, která měla donedávna čtyři členy“.

Jinými slovy řečeno, je to politická strana, jejíž poslanci se spolu nejspíš poprvé uvidí, až zasedne nově zvolený parlament. Současně je třeba říct, že většina z nich byla zvolena díky vlastní kampani a vlastnímu úsilí, jejich loajalita bude skoro jistě motivována daleko spíš odpovědností vůči svým voličům, než vůči straně, která je tam nominovala.

Jinými slovy mi říkáte, že pokud jde o stabilitu budoucí koalice, nejslabším článkem může být její nejsilnější subjekt?

Myslím si, že je to tak. Zároveň platí, že o Matovičových názorech a postojích v mnoha oblastech v podstatě nevíme nic. Jen mlhavě tušíme, co si myslí a jaké návrhy nabízí na problémy v školství a zdravotnictví, absolutně nemáme představu, zda má nějaké názory na to, jak řešit zvyšující se deficit veřejných financí a zhoršující se výkon ekonomiky.

V oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky toho také příliš nevíme, vzpomenout ale mohu, jak se minulý rok ztrapnil a jak zmatkoval v kampani před volbami do Evropského parlamentu, když se vzdal kandidatury, protože očekával slabý výsledek strany a okořenil to poměrně zmatenými výroky na adresu slovenských vztahů s USA a dalšími západními spojenci.

A pak také platí, že i druhá nejsilnější strana, která tam bude, Kollárova Sme rodina, nikterak stabilním subjektem nebude. I tam narostl počet poslanců, kteří nemají s politikou zkušenosti.

Jaké má vlastně Matovič s Kollárem vztahy?

Myslím, že tam žádná historie není. Vždy tvrdili, že jsou jejich vztahy korektní. V tom by problém být neměl

Pokud jste mluvil o dvou scénářích, tedy o vzniku trojkoalice, anebo čtyřkoalice, které strany budou případně nejspíš součástí té první varianty?

Pokud vznikne trojkoalice, je tam samozřejmě pokaždé OLaNO. Potom je podle mě možná každá z kombinací, které přicházejí do úvahy. Matovič nicméně od začátku říkal, že tam chce mít Kollára. V zásadě se tedy hraje o to, zda součástí vlády bude také nová strana bývalého prezidenta Andreje Kisky Za ludí.

Matovič a Kiskaautor: Jozef Jakubčo/SME

A jaká je tedy pozice Andreje Kisky?

Nemalou roli doteď hrál fakt, že dvojka na kandidátce Kisky je bývalá poslankyně OLaNO. Před volbami ale začala Matoviče kritizovat, za to, že tam nefunguje standardní komunikace, a odešla od něj.

Druhá věc je, že nevíme, zda nakonec Andrej Kiska v politice vůbec zůstane. Jeho váhavost a nerozhodnost způsobila, že strana v kampani v podstatě zůstala bez aktivního a přesvědčivého lídra. Kiska se neucházel o druhé funkční období prezidenta s vysvětlením, že se chce víc věnovat rodině, a znechucený z osobních útoků od Smeru a Fica.

Následně ale tvrdil, že bude hledat způsoby, jak by mohl změnit politiku v zemi. Dlouho váhal, nakonec založil stranu Za ludí, avšak nepůsobil dojmem, že by ho stranická politika naplňovala. A v televizní debatě po volbách dvakrát nedokázal jasně odpovědět na otázku, zda zasedne do poslanecké lavice a povede stranu i nadále.

Ještě před půl rokem to ani zdaleka nevypadalo na Matovičovo vítězství. Čím si ten nárůst hlasů, především během horké fáze kampaně, vysvětlujete?

Je to největší překvapení, ale faktem je, že Matovič měl od začátku svého působení v politice velmi svérázný styl. Velmi dobře se přitom svým nastavením hodil k opoziční práci v tom smyslu, že se mu dařilo kritizovat, či přímo skandalizovat vládu. A hlavně: OLaNO od začátku vznikalo jako protikorupční hnutí. Od začátku tvrdil, že přišel bojovat proti mafii, že se mu nelíbí, jak stát kryje vyvolené a na ostatní kašle. Což je pocit, který na Slovensku převážil po roce 2018, tedy po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky.

Pokud se tedy začalo ukazovat propojení politiky, byznysu, soudů a policie, což znamenalo obrovský otřes pro celou společnost, pak to byl právě Matovič, kdo o tom hovořil už několik let předtím. A pokud si lidé uvědomili, že jim mafie stát ukradla, tak se zároveň ukázalo, že vše, co hlásal Matovič, najednou dává smysl. To on už předtím mluvil o mafii, o zneužívání státu. A byl to také on, kdo v kampani systematicky mluvil o tom, že je potřeba porazit Fica a odstavit Smer od vlády. A byl v tom uvěřitelný, protože to říká už deset let. Navíc se trefil do převažující nálady společnosti.

Igor Matovič

K tomu je ale potřeba říct, že ostatní strany, které mohly být v tomto ohledu také aktivní, taky ony mohly kritizovat Fica a korupci, a na mysli mám hlavně alianci PS/Spolu a stranu Za ludí. Obě uskupení měly ale kampaň, ve které toto jako hlavní vzkaz nezaznívalo. Zatímco si mnozí mysleli, že odhalení o korupci budou hesla na billboardech, obě zmíněné strany se zaměřily na boj proti pravicovému extremismu. Zkrátka řečeno, nevymezily se primárně proti Ficovi, ale proti radikální pravici.

Takže proti Kotlebovi…

Přesně tak. Například PS/Spolu během kampaně opakovaně hledaly své hlavní téma a nebyly tudíž jasně čitelní. A třetí věc, která zapříčinila vzestup OLaNO, je osobnostní nastavení Matoviče. On má skutečně cit pro jistou performance, někteří říkají pro politický marketing.

Když se například zveřejnilo video, ve kterém bývalý generální prokurátor Dobroslav Trnka a bývalý Ficův ministr financí Ján Počiatek mluví o tom, jak Jan Slota dokázal Fica skvěle oklamat a nedal mu nic z úplatků, tak Matovič reagoval tak, že letěl do Cannes a u domu Počiatka natočil video, ve kterém říká: „Podívejte se, takhle si oni žijou za nakradené peníze na francouzské riviéře, zatímco někteří z vás jen těžkou vyjdou se svojí výplatou…“

V konečném důsledku pak předvolební průzkumy začaly ukazovat stoupající podporu pro OLaNO, přičemž ve finále podle mého soudu zafungovalo to, že se velká část voličů přiklonila k tomu, kdo měl šanci Fica porazit. A tuto emoci dokázal vzbudit pouze Matovič.

V prvních povolebních reakcích se mluvilo hlavně o tom, že končí éra Roberta Fica a Smeru. Na druhou stranu a s přihlédnutím k tlakům, kterým čelili: není nakonec těch osmnáct procent také tak trochu jejich vítězstvím?

Myslím, že je to výborný výsledek. Je to víc, než v kolik doufali. A je to tím, že v kampani naprosto upozadili Roberta Fica. Navíc Peter Pellegrini podal v kampani vcelku dobrý výkon. Takže něco přes osmnáct procent, vzhledem k tomu, co se na Slovensku dělo poslední půl rok, je slušný výsledek. Na druhou stranu, pokud se podíváte na jejich minulé výsledky, je evidentní, že Smer ztrácí. Přesto, vzhledem k tomu, že propadlo hodně hlasů, bude jeho poslanecký klub vcelku početný.

A typoval byste, že Smer navzdory všem skandálům zůstane pevnou součástí slovenské politiky?

Očista Smeru je možná pouze bez Roberta Fica. To je jediná šance, jak může i do budoucna fungovat. V opačném případě skončí jako v minulosti například HZDS.

„Smer udělal výsledek navzdory Ficovi, nikoli díky němu.“

A odchod Fica ze strany si představit umíte?

Já ano. Zjevné ale je, že si to v danou chvíli neumí představit Robert Fico. Na přímou otázku po volbách řekl, že nehodlá rezignovat, že chce i nadále vést Smer a že z něj chce udělat čistou levicovou stranu. Co tím přesně myslel, ale neřekl. A otázku, že dostal méně preferenčních hlasů, než Pellegrini, bagatelizoval tím, že se kampaně neúčastnil, a tudíž to nelze porovnávat. Pokud by se Pellegrini ucházel o post předsedy, nelze tudíž vyloučit rozštěpení klubu, případně i strany. Dnes je na podobné úvahy brzo, faktem ale je, že ten výsledek Smer udělal navzdory Ficovi, nikoli díky němu. To je evidentní.

Matoviče volilo 25 procent lidí. Data ještě nejsou, přesto: kterým stranám bral podle vás nejvíc?

On sám zdůrazňoval, podložené to ale nemáme, že ho volilo hodně původních nevoličů. Jinak si myslím, že lovil všude – bral opozičním stranám, nejspíš také vládním.

Co říkáte na výsledek PS/Spolu, které se do parlamentu nedostaly jen o několik setin hlasů?

Chybělo jim asi tisíc hlasů. Myslím, že doplatily na to, že část potenciálních voličů nakonec upřednostnila Matoviče. Je přitom legitimní se domnívat, že kdyby utvořily předvolební koalici také s Kiskovou Za ludí, mohly by to být právě tyto strany, které by nabalovaly voliče, kteří se vezli na vítězné mentalitě. Zároveň je třeba říct toto: vždycky, když strana neuspěje, svede se to na kampaň, v tomto případě to ale skutečně sedí. Byla opravdu špatná, a pokud je někdo volil, bylo to navzdory kampani.

Co čekáte od nové vlády, pokud jde o program?

Očekávám, že jeho těžiště bude sociálně-konzervativní. Matovič i Kollár už před volbami zdůrazňovali pomoc sociálně slabým lidem. Kollár třeba avizoval nové nájemní a sociální byty, zachování narychlo schváleného třináctého důchodu, železnici zadarmo a podobně. Matovič zase více zdůrazňoval věci týkající se spravedlnosti, reformy soudů, změny v prokuratuře a v policii.

A pak je tam konzervativní „protiliberální“ agenda. Zákaz adopcí dětí homosexuálními páry, v žádném případě jejich registrované partnerství, odmítnutí tzv. Istanbulské úmluvy… Ostatně pokud se podíváme na poslanecký klub OLaNO, polovina z nich se profiluje jako křesťanští aktivisté. Pokud jde o zbytek, nejsou tam právníci, prakticky žádný ekonom, jsou tam ale tři bývalí tenisté, televizní bavič a podobně.

Andrej Babiš v Česku vybírá ministry mimo okruh lidí, kteří uspěli ve volbách. Preferuje údajné experty většinou ze soukromé sféry. Co v tomto ohledu čekáte od Matoviče?

Jak jsem už říkal, OLaNO není typická strana. Půjde o kompletní výměnu vlády, bude potřebovat obrovské množství lidí na rozličné posty nejen na ministerstvech, ale i jinde ve státní správě. Kdysi Matovič odsuzoval seznamy stranických nominantů na rozličné posty, jsem moc zvědavý, jak si s tímto nyní poradí on.

Robert Fico se dlouhé roky jevil jako neporazitelný. U nás se jeví neporazitelným Andrej Babiš. Plyne v tomto ohledu ze slovenských voleb nějaké ponaučení pro českou politiku?

Smer vládl dvanáct z posledních čtrnácti let. Mladá generace, prvovoliči, nikoho jiného ve vedení země ani nepoznali. Poučení je určitě ale v tom, jak dopadla nejen koalice PS/Spolu, ale třeba také maďarské strany, které poprvé nebudou v parlamentu. Zní prostě: pokud chcete uspět a jste malá strana, musíte se spojovat, rozumně spojovat. PS/Spolu byla jediná předvolební koalice, vezly se na tom, že vyhrály evropské volby, takže je ani nenapadlo, že by to měly udělat jinak. Ostatní strany se ale rozhodly, že nebudou riskovat. Třeba OLaNO přitom tvoří čtyři různé subjekty.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud