Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Osobní zkušenost s migranty posiluje toleranci. Dokonce i u Čechů, ukázal výzkum

Osobní zkušenost s migranty posiluje toleranci. Dokonce i u Čechů, ukázal výzkum

Nenávist a předsudky pramení většinou z neznalosti. Alespoň to potvrzuje nejnovější průzkum Gallupova ústavu. Aktuální data totiž dokazují, že lidé jsou celosvětově mnohem tolerantnější k migrantům, pokud nějakého osobně znají.

Americký ústav zkoumající veřejné mínění vydal loni v souvislosti se zvyšující se migrací index, který určuje, jak se v které zemi staví tamější obyvatelé k přijímání migrantů. Dle výsledků, které ústav zveřejnil srpnu 2018, je například Česko osmou nejméně vstřícnou zemí k přistěhovalcům na světě, co se týče názorů obyvatel. Přátelští k migrantům jsou naopak obyvatelé Islandu, Nového Zélandu a Rwandy. Výzkumníci nyní zjistili, že míra akceptovatelnosti uprchlíků se výrazně mění v souvislosti s tím, zda s nimi mají obyvatelé osobní zkušenost.

Účastníci výzkumu postupně odpovídají na tři otázky. Co si myslí o imigrantech ve svojí zemi, zda by chtěli mít za souseda cizince a jaký by měli názor na to, kdyby si jejich příbuzný vzal imigranta. Pokud dotazovaný všechny situace označí za dobré, získává devět bodů. Za každou souhlasnou odpověď jsou tři body, za nesouhlas nula bodů a za výrok, že záleží na konkrétní situaci, si respondent připíše bod.

Migrace přes StředozemíMigrace přes Středozemíautor: Info.cz

Nejotevřenější lidé tak dosahují skóre okolo devíti bodů, největší xenofobové se pohybují u nuly. Body všech oslovených z jedné země se pak zprůměrují. Nejpřátelštější Islanďané získali 8,26 bodu, Češi dosáhli na 2,26 bodů a umístili se tak na 131. pozici z celkem 138 oslovených zemí. Islanďané i Češi se ale stávají otevřenějšími, pokud znají přistěhovalce ve svém okolí osobně.

Výzkumníci totiž loňské výsledky otevřenosti k migrantům pro jednotlivé země porovnali s názory obyvatel, kteří odpovídali na stejné otázky, ale osobně znali alespoň jednoho imigranta. Druhá skupina byla zhruba o čtvrtinu přátelštější než ti, kteří o migraci a uprchlících slyšeli jen z médií, nebo třeba četli nepravdivé zprávy dezinformačních webů. Tento posun v myšlení po osobní zkušenosti se projevil celosvětově. Názor na migraci se ani po osobním styku s přistěhovalci nezměnil pouze v Afghánistánu, Beninu, Kongu, Malawi a Spojených arabských emirátech.

Právě posledně jmenovaná země je dle loňských statistik Migration Policy Insistute šestým nejčastějším cílem migrantů. Je pravděpodobné, že v Emirátech je poměrně těžké asi najít někoho, kdo nemá osobní zkušenost s přistěhovalci, protože migranti zde tvoří 88,4 % populace. Podobná situace je také v Kuvajtu, kde jsou přistěhovalci tři čtvrtiny obyvatelstva. Mezi pět nejčastějších cílů přistěhovalců patří Spojené státy, Saúdská Arábie, Německo, Rusko a Velká Británie.

Dle OSN v současné době muselo nuceně opustit své domovy nejvíce lidí od konce druhé světové války, celkem 65,6 milionu lidí. 40 % z nich bylo vysídleno uvnitř vlastní země, šest z deseti migrantů ale hledají štěstí za hranicemi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1