Osobní zkušenost s migranty posiluje toleranci. Dokonce i u Čechů, ukázal výzkum | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Osobní zkušenost s migranty posiluje toleranci. Dokonce i u Čechů, ukázal výzkum

Osobní zkušenost s migranty posiluje toleranci. Dokonce i u Čechů, ukázal výzkum

Nenávist a předsudky pramení většinou z neznalosti. Alespoň to potvrzuje nejnovější průzkum Gallupova ústavu. Aktuální data totiž dokazují, že lidé jsou celosvětově mnohem tolerantnější k migrantům, pokud nějakého osobně znají.

Americký ústav zkoumající veřejné mínění vydal loni v souvislosti se zvyšující se migrací index, který určuje, jak se v které zemi staví tamější obyvatelé k přijímání migrantů. Dle výsledků, které ústav zveřejnil srpnu 2018, je například Česko osmou nejméně vstřícnou zemí k přistěhovalcům na světě, co se týče názorů obyvatel. Přátelští k migrantům jsou naopak obyvatelé Islandu, Nového Zélandu a Rwandy. Výzkumníci nyní zjistili, že míra akceptovatelnosti uprchlíků se výrazně mění v souvislosti s tím, zda s nimi mají obyvatelé osobní zkušenost.

Účastníci výzkumu postupně odpovídají na tři otázky. Co si myslí o imigrantech ve svojí zemi, zda by chtěli mít za souseda cizince a jaký by měli názor na to, kdyby si jejich příbuzný vzal imigranta. Pokud dotazovaný všechny situace označí za dobré, získává devět bodů. Za každou souhlasnou odpověď jsou tři body, za nesouhlas nula bodů a za výrok, že záleží na konkrétní situaci, si respondent připíše bod.

Migrace přes StředozemíMigrace přes Středozemíautor: Info.cz

Nejotevřenější lidé tak dosahují skóre okolo devíti bodů, největší xenofobové se pohybují u nuly. Body všech oslovených z jedné země se pak zprůměrují. Nejpřátelštější Islanďané získali 8,26 bodu, Češi dosáhli na 2,26 bodů a umístili se tak na 131. pozici z celkem 138 oslovených zemí. Islanďané i Češi se ale stávají otevřenějšími, pokud znají přistěhovalce ve svém okolí osobně.

Výzkumníci totiž loňské výsledky otevřenosti k migrantům pro jednotlivé země porovnali s názory obyvatel, kteří odpovídali na stejné otázky, ale osobně znali alespoň jednoho imigranta. Druhá skupina byla zhruba o čtvrtinu přátelštější než ti, kteří o migraci a uprchlících slyšeli jen z médií, nebo třeba četli nepravdivé zprávy dezinformačních webů. Tento posun v myšlení po osobní zkušenosti se projevil celosvětově. Názor na migraci se ani po osobním styku s přistěhovalci nezměnil pouze v Afghánistánu, Beninu, Kongu, Malawi a Spojených arabských emirátech.

Právě posledně jmenovaná země je dle loňských statistik Migration Policy Insistute šestým nejčastějším cílem migrantů. Je pravděpodobné, že v Emirátech je poměrně těžké asi najít někoho, kdo nemá osobní zkušenost s přistěhovalci, protože migranti zde tvoří 88,4 % populace. Podobná situace je také v Kuvajtu, kde jsou přistěhovalci tři čtvrtiny obyvatelstva. Mezi pět nejčastějších cílů přistěhovalců patří Spojené státy, Saúdská Arábie, Německo, Rusko a Velká Británie.

Dle OSN v současné době muselo nuceně opustit své domovy nejvíce lidí od konce druhé světové války, celkem 65,6 milionu lidí. 40 % z nich bylo vysídleno uvnitř vlastní země, šest z deseti migrantů ale hledají štěstí za hranicemi.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.