Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Padá měna? Nájemníku, plať zlatem! Írán se kvůli americkým sankcím propadá do ekonomické krize

Padá měna? Nájemníku, plať zlatem! Írán se kvůli americkým sankcím propadá do ekonomické krize

Íránci nevěří vlastní měně. Roste proto cena zlata, které se stává stále běžnějším platidlem kupříkladu na realitním trhu. Stále populárnější je ze stejného důvodu i americký dolar. Za propad íránského riálu a krizi obecně mohou podle všeho především americké sankce, které po letošním vypovězení tzv. jaderné dohody proti Teheránu od srpna znovu zavádí prezident USA Donald Trump.

Ismail Džalálí je majitelem nemovitostí na bohatém předměstí severního Teheránu. Nynější ekonomická situace ho přiměla zvýšit nájmy. Ba co více, po klientech žádá platbu ve zlatě, jmenovitě mincích vyrobených z tohoto kovu. Podobně jako další pronajímatelé si není jist hodnotou íránské měny. Někteří jeho kolegové z téhož důvodu přijímají osvědčené americké dolary. „Jsem si vědom, že mnozí nebudou schopni ve zlatě platit. Nicméně, vzhledem k vývoji kurzu riálu nemám jinou možnost. Pokud bych zůstal u domácí měny, tratil bych,“ říká pro server Middle East Eye (MEE).

Situace prý zašla tak daleko, že se někteří obyvatelé íránské metropole stěhují na venkov. I když neradi. Třicátník Hamíd Džamšídí – bakalář ekonomie, který se kvůli nedostatku jiné práce živí v hlavním městě jako taxikář – žije mimo metropoli už čtvrt roku. Každý den z Teheránu odjíždí do třicet kilometrů vzdáleného, zhruba stotisícového města Andiše, kde podle vlastních slov vlastně jen přespává. „Nemám rád tamní atmosféru. Tamní kulturu. Patřím do metropole, kde to mám rád. Jediné, co na venkově oceňuji, je čistý vzduch,“ konstatuje pro MEE řidič s odkazem na teheránský smog.

Jak v Íránu roste cena zlataJak v Íránu roste cena zlataautor: INFO.CZ/MiddleEastEye.com

Íránci čelí vážným ekonomickým problémům: v zemi panuje vysoká nezaměstnanost hlavně mezi mladšími ročníky. Bydlení je v průměru o polovinu dražší, ceny zlata vystřelily až o 150 procent. Zvyšují se výdaje za potraviny i jiné komodity. V létě obchodníci načas dokonce přestali prodávat některé druhy zboží, neboť vzhledem k padajícímu kurzu riálu nedokázali stanovit jeho cenu.

Situace využívá konzervativní opozice, která už prosadila odvolání ministrů hospodářství a práce reformního prezidenta Hasana Rúháního. I on byl poslanci předvolán a veřejně peskován za nedobré hospodářské výsledky. V ohrožení jsou i další členové vlády, a to nejen ekonomičtí. Na odstřel je údajně také šéf resortu školství.

V teokratické republice je za ekonomiku odpovědný přímo volený prezident, zahraniční směřování i třeba bezpečnost ovšem kontroluje (systémem dosazený) nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který má poslední slovo. Rúhánímu, který před volbami sliboval hospodářské otevření světu i příchod investic, podtrhly nohy americké sankce. Ty následují vypovězení tzv. jaderné dohody mezi Teheránem a světem – ta výměnou za mezinárodní kontrolu íránského jaderného programu rušila předchozí sankce.

Trumpova administrativa zavádí nové restrikce vůči Íránu ve dvou fázích: první balíček postihů platí od tohoto měsíce (tedy srpna), další začnou platit v listopadu. Už teď je jasné, že letos v srpnu poprvé od dubna klesl vývoz íránské ropy. Američané totiž hrozí odběratelům íránských surovin (ale i jiného zboží) postihem, což vede zákazníky k preventivnímu snížení poptávky, respektive odchodu z trhu. Írán je přitom třetím největším vývozcem v rámci ropného kartelu OPEC a příjem z tohoto exportu je pro něj klíčový.

Stanice Al-Džazíra už přinesla apel íránských doktorů, kteří se po zavedení sankcí obávají nedostatku léků a zdravotnického materiálu. Zahraniční dodavatelé totiž budou čelit nejen americkému tlaku, ale třeba také problémům s bankovními převody. Írán zkrátka nečekají jednoduché časy. A to přesto, že Evropa chce – na rozdíl od Spojených států – s Teheránem obchodovat nadále. Jenže mnohé kontinentální firmy na vlastní politiky nedají a Írán raději opouštějí. Francouzská vláda, která patří k nejhlasitějším zastáncům tzv. jaderné dohody, je tak nucena sledovat, jak z Teheránu odcházejí firmy právě z její země – za všechny energetická společnost Total nebo výrobci automobilů Renault, respektive PSA (Peugeot a Citroën).

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1