Poslední šance pro Evropu? Asijští tygři chtějí EU připravit o místo na světovém výsluní | info.cz

Články odjinud

Poslední šance pro Evropu? Asijští tygři chtějí EU připravit o místo na světovém výsluní

Evropané se obávají, že ztratí vliv v Mezinárodním měnovém fondu (MMF). Jednu z klíčových světových finančních institucí až dosud vedla Francouzka Christine Lagardeová, kterou ale lídři Evropské unie nominovali na post guvernérky Evropské centrální banky. Ve středu proto o jejím možném nástupci jednali na okraj schůzky ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G7 zástupci Německa, Francie a Itálie. Jednání ale pokrok nepřineslo, vyřazeni byli jen dva dosavadní největší favorité.

„Je to vysoká politika a moc,“ popsal serveru Politico důležitost postu Mujtaba Rahman, ředitel evropské sekce think tanku Eurasia Group. „EU si chce zachovat vliv na světové scéně kvůli obavám z toho, že by ji brzy mohla nechat za sebou rozvíjející se Asie,“ myslí si analytik.

Gentlemanská dohoda Evropy a USA

Vedení MMF bylo přitom vždy od založení instituce v rukách Evropanů díky gentlemanské dohodě se Spojenými státy, které si pro změnu zachovávají svého člověka v čele Světové banky. Tato dohoda ale v čase multilateralismu může padnout. Představitelé EU v Bruselu odhadují, že hlavní soupeř v boji o čelo MMF bude z Dálného východu, kde by mohly své kandidáty postavit jak Čína, tak i Japonsko nebo například Singapur.

Mezinárodní světový fond vznikl jako součást nového uspořádání po druhé světové válce. Kromě toho, že radí vládám, jak hospodařit, proslul zejména jako prostředek poslední finanční záchrany pro zadlužené státy. V Evropě například po finanční krizi v roce 2008 pomohl zachránit před bankrotem Lotyšsko nebo Rumunsko, v následné dluhové krizi pak Irsko, Řecko a Portugalsko. V poslední době pak hodil záchranné lano v podobě úvěru v hodnotě 50 miliard dolarů vládě Argentiny.

Z výše uvedeného středečního jednání žádný jasný kandidát nevyšel, Evropané ale musejí s výběrem spěchat. Lagardeová, která nastoupí do ECB k 1. listopadu, už ze své předsednické funkce odstoupila, do 12. září ale bude ještě v MMF oficiálně působit. Evropa by do té doby chtěla představit představenstvu MMF nového kandidáta – schůzka G7 byla užitečná i v tom, že případného favorita mohli ministři předjednat s partnery z USA, Japonska či Kanady, ale také Velké Británie, jež Unii zřejmě na podzim opustí.

Analytik Rahman si ale nemyslí, že by EU měla mít velké potíže svého člověka dosadit. V představenstvu organizace má totiž spolu s USA téměř většinu – aby je zbytek světa (v MMF je 189 zemní) přehlasoval, musel by být zcela jednotný, což není příliš pravděpodobné. Odpor ze strany USA se také nedá očekávat, nejzajímavější bude proto boj mezi samotnými členskými státy sedmadvacítky.

Nizozemec Dijjselbloem neprošel, Brita zastavil brexit

Nejčastěji se v souvislosti s vedením MMF skloňovala jména bývalého šéfa tzv. Euroskupiny Jeroena Dijsselbloema. Bývalý nizozemský ministr financí si v Bruselu udělal dojem svými manažerskými schopnostmi, je také zdatný vyjednavač. Po středečním jednání v Chantilly u Paříže se ale zdá, že je ze hry venku. Nepodpořili ho totiž Italové ani Britové.

Podobný osud potkal i dalšího z favoritů, guvernéra Bank of England Marka Carneyho. Ten doplatil na fakt, že jeho země nejspíš letos na podzim Unii opustí. Nepomohlo mu ani to, že se narodil v Kanadě a kromě britského je majitelem i irského pasu.

Dalšími kandidáty na místo 63leté Lagardeové jsou dva Finové, bývalý premiér Alexander Stubb (rovněž se o něm mluvilo jako o možném spitzenkandidátovi Evropské lidové strany před volbami) a Olli Rehn, někdejší eurokomisař pro rozšíření, který nyní pracuje jako guvernér finské centrální banky. Ve hře může být i současný portugalský šéf Euroskupiny Mário Centeno nebo španělská ministryně financí Nadia Calviñová. Ty už ale někteří představitelé EU nepokládají za dostatečně těžké váhy.

Klíčové jednání o výběru kandidáta EU by se mělo uskutečnit na konci července. Evropa už ale nyní čelí kritice: „Evropa je morálně na výši v otázce klimatu nebo obchodu, měla by být na výši i v otázce MMF. To znamená, že ta pozice je otevřená všem zemím, nehledě na gentlemanské dohody,“ míní analytik Nicolas Verón z bruselského think tanku Bruegel. „Tím, že si nárokují ten post, podrývají své vlastní zájmy,“ vzkazuje evropským politikům s tím, že je to hloupé a krátkozraké.

„Klíčovou výzvou pro příští MMF bude zachovat si důležitost, vliv a legitimitu ve světě multilateralismu hroutícího se uprostřed obchodních válek a měnících se geopolitických spojenectví,“ tvrdí Eswar Prasad, bývalý představitel této instituce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud