Pravá válka o brexit teprve začíná. Johnson zvolil ostrou taktiku, výhru ale jistou nemá | info.cz

Články odjinud

Pravá válka o brexit teprve začíná. Johnson zvolil ostrou taktiku, výhru ale jistou nemá

Dva měsíce před plánovaným odchodem Británie z Evropské unie nabírá brexitové drama zcela nový spád. Plán Borise Johnsona přerušit fungování parlamentu až do poloviny října vyvolal v Británii velkou vlnu pobouření – na protest proti krokům šéfa Downing Street vyšly do ulic Londýna stovky lidí, bezmála milion a půl se jich podepsalo pod petici a opozice hovoří o konci demokracie. Johnson ale vyhráno nemá. Stále totiž existují cesty, jak konzervativnímu premiérovi pokus obejít parlament v době vrcholící brexitové krize překazit. 

„Tohle není demokracie, tohle je diktatura,“ komentovala s rozhořčením skotská premiérka a šéfka Skotské národní strany Nicola Sturgeonová krok Borise Johnsona, který se rozhodl dočasně zablokovat zasedání parlamentu ve snaze svázat zákonodárcům ruce v otázce brexitu. Poté, co navržený plán schválila i britská královna Alžběta II., je další harmonogram následovný – v úterý se členové Westminsteru (ve velmi zjitřené atmosféře) vrátí do poslaneckých lavic. Mezi 9. a 12. zářím bude zasedání přerušeno, a to až do 14. října, kdy bude projevem královny zahájena schůze nová.

Johnsonovo rozhodnutí okamžitě vyvolalo hněv opozice, která varuje, že podobné praktiky nemají v demokracii místo. Už na 17. října je totiž naplánován klíčový summit Evropské unie a na poslední den měsíce i samotný odchod Británie z Evropské unie. Johnsonův krok přitom ještě více zesílil obavy z brexitu bez dohody. Po letní pauze tak dal nový britský premiér Británii do pohybu – kromě opozice také obyvatele Velké Británie, kteří si takzvaný neřízený brexit nepřejí. Proti snaze vlády obejít parlament se postavil už zhruba milion a půl Britů, kteří podepsali on-line petici vyvěšenou na oficiálních stránkách Dolní sněmovny.

Nástupce premiérky Theresy Mayové tak způsobil obrovský poprask, který s napětí sleduje celá Evropská unie. Johnson sice tvrdí, že přerušením zasedání nechce parlament obejít a že by rád opustil unii s dohodou. Brexitová smlouva však podle něj nesmí obsahovat spornou irskou pojistku, která je prý nedemokratická a znamenala by trvalé připoutání Spojeného království k Evropské unii. Vyškrtnutí pojistky, která má po brexitu zaručit volný režim na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, ale unijní sedmadvacítka odmítá. Není proto pochyb, že Johnsonův plán je součástí jeho tvrdé vyjednávací taktiky vůči Bruselu.

„Boris Johnson tímto krokem reaguje nejen na domácí politickou scénu, ale i na tu evropskou. Jakmile by poslanci odhlasovali legislativu, která by premiérovi uložila povinnost požádat o další odklad brexitu a zabránit tak odchodu bez dohody, Johnson by nemohl hrozit evropské sedmadvacítce divokým brexitem a unie by tak nebyla nijak motivována změnit svůj postoj,“ říká pro INFO.CZ odborník na EU z Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš s tím, že by v takovém případě měl stejné vyjednávací páky, jako měla před ním Theresa Mayová.

Důvodem, proč Johnson přikročil k přerušení zasedání právě teď, je však především vývoj na domácí politické scéně, dodává odborník na Evropskou unii. V předchozích dnech se proti Johnsonovi začala šikovat opozice s potenciálními rebely z řad konzervativců, kteří hledali možné cesty, jak zabránit odchodu bez dohody. Už v polovině srpna přišel šéf labouristů Jeremy Corbyn s plánem svrhnout Johnsona, vyhlásit předčasné volby a sestavit dočasnou vládu, kterou by do řádných voleb vedl právě Corbyn. 

Tento návrh se ale nesetkal s velkým úspěchem, Corbyn se tak nakonec dohodl se zbytkem opozičních poslanců, že půjdou legislativní cestou – přesněji řečeno, pokusí se prosadit zákon, který by scénáři brexitu bez dohody zabránil. Bylo proto jasné, že jen co se poslanci vrátí po prázdninách do práce, budou se snažit legislativně znemožnit brexit bez dohody a tím sebrat Johnsonovi trumfy při vyjednávání s Bruselem.

Johnson se tak rozhodl utnout tyto zákulisní iniciativy dřív, než budou mít čas se vůbec rozběhnout. Prostor na prosazení zákona, který by zatrhl neřízený brexit, se tak po včerejšku značně zúžil – poslanci mají v podstatě jen jeden týden. Johnson jim sice „věnoval“ ještě dva týdny na konci října, jak ale upozorňuje Kruliš, 14 dní je velmi málo a přijímat takovouto legislativu pouhé dva týdny před datem brexitu by bylo až příliš hektické. „Johnson manévrovací prostor poslanců tak rozkouskoval, že jim snahy podstatně ztížil, ne-li znemožnil,“ říká odborník.

Opozice se ale nevzdává. Jak dnes prohlásil zástupce opozičních labouristů Barry Gardiner, jeho strana se navzdory časovému presu pokusí legislativu zabraňující brexitu bez dohody přijmout a už v pondělí proto labouristé chtějí požádat o mimořádnou debatu v parlamentu. Je tedy vidět, že ačkoliv v to může doufat, Johnson zdaleka vyhráno nemá. Opozice má sice situaci významně ztíženou, pomoci jí ale může fakt, že má na své straně Johna Bercowa – předsedu dolní komory parlamentu, neboli takzvaného speakera.

„Pokud by speaker dokázal najít skulinu v krocích vlády, která primárně ovládá pořad jednání parlamentu, mohla by přijít nějaká zákonodárná iniciativa poslanců,“ říká odborník. „Opozice má velice zúžený manévrovací prostor, ale vzhledem k tomu, že to je jedna z posledních šancí, které má, určitě se nějaká snaha objeví. Pak bude záležet na tom, jak kreativní opoziční blok s přispěním Bercowa bude,“ dodává Kruliš.

Právě John Bercow se na konto britského premiéra vyjádřil velmi tvrdě – jeho rozhodnutí označil za „ústavní nehoráznost“. „V této době, která je jednou z nejtěžších v naší historii, je životně důležité, že má parlament možnost se vyjádřit. Nakonec žijeme v parlamentní demokracii,“ dodal předseda Dolní sněmovny. Jeho slova napovídají, že se bude snažit být opozičnímu bloku nápomocen.

Nelze proto říci, že je klub politiků brojící proti Johnsonovi bez šance – už v minulosti dala dolní komora najevo, že odchod bez dohody nechce a za současných vypjatých podmínek, kdy jde i Johnson nadoraz, by se proto většinová podpora pro zákon zřejmě našla. Otázkou ale je, zda se vše podaří v příštích dnech stihnout a v tom může pomoct právě Bercow, míní Kruliš.

Odborník AMO zároveň upozorňuje, že další ranou pro Johnsonův plán může být případný verdikt soudu, který by rozhodl, že je jeho jednání protiústavní. Bývalý britský premiér John Major se už na jaře vyjádřil v tom smyslu, že pokud by Boris Johnson k nějakému nedemokratickému kroku přistoupil, on by byl určitě jeden z těch, kdo by to chtěl napadnout soudní cestou, připomíná Kruliš.

A slovo chce Major dodržet – už včera prohlásil, že spolu s právníky konzultuje, zda mají soudy šanci Johnsonovo rozhodnutí zrušit. Návrhů se však u britských soudů může sejít víc. Podle BBC se k podobnému kroku chystá také Skotská národní strana. Kruliš navíc upozorňuje, že se opozice může odvolat také na nedávno přijatý pozměňovací návrh, podle kterého má vláda povinnost každých 14 dní informovat parlament o situaci v Severním Irsku a ten pak do pěti dnů musí uskutečnit debatu. Tento závazek však kvůli Johnsonově kroku není možné naplnit, proto lze jeho plán na základě tohoto návrhu u soudu napadnout.  

Johnson si včerejším gestem připravil lepší domácí pozici i půdu pro vyjednávání s Evropskou unií, situaci však stále nemá plně ve svých rukou a je možné, že opozice jeho snahy nakonec překazí. A určitě to bude zajímavá podívaná. „Je vidět, že v následujících dvou měsících bude britský ústavní a politický systém zažívat velmi rušné období,“ uzavírá Kruliš.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud