Přelomový verdikt evropského soudu ve sporu s Googlem: Právo na zapomnění neplatí globálně | info.cz

Články odjinud

Přelomový verdikt evropského soudu ve sporu s Googlem: Právo na zapomnění neplatí globálně

Takzvané právo na zapomnění neplatí globálně, rozhodl Evropský soudní dvůr spor mezi vyhledávačem Google a francouzským úřadem pro informatiku a svobodu (CNIL). Přelomový verdikt znamená, že Google musí v budoucnu odstraňovat na žádost odkazy pouze v Evropě, na zbytek světa se toto právo na zapomnění nevztahuje.

Soudní spor začal v roce 2015, kdy francouzský regulační úřad přikázal Googlu odstranit linky odkazující na falešné informace o nejmenované osobě, píše britská stanice BBC. Internetový gigant v následujícím roce zavedl geoblokační opatření, které znemožňovalo Evropanům si dané stránky prohlédnout, v celosvětovém měřítku to ale odmítl. Reakcí úřadu byla pokuta ve výši 100 tisíc eur (asi 2,6 milionu korun).

Evropský soud ale rozhodl, že podle evropského práva tuto povinnost provozovatel vyhledávače, tedy firma Google, nemá. Právníci firmy přitom argumentovali možným zneužíváním autoritářskými vládami, které by se mohly snažit práva na zapomnění zneužít tak, aby se o něm nedozvěděli uživatelé internetu v zahraničí.

„Od roku 2014 tvrdě pracujeme na tom, abychom v Evropě zavedli právo na zapomnění a dosáhli citlivé rovnováhy mezi přístupem k informacím a právem na soukromí,“ napsal Google ve svém prohlášení reagujícím na verdikt soudu. „Je dobře, že soud s našimi argumenty souhlasil.“

Za Google se postavily i mnohé další digitální společnosti, jako je Microsoft, Wikimedia Foundation, ale také neziskovka Výbor reportérů pro svobodu tisku nebo britská organizace Article 19 hájící svobodu slova.

Pokud by soud rozhodl v neprospěch Googlu, mohlo by to podle jeho zastánců znamenat, že se Evropská unie snaží dohlížet na Google i za evropskými hranicemi.

Soud také rozhodl, že vyhledávač nemusí automaticky odstraňovat odkazy jen proto, že obsahují informace o něčím sexuálním životě nebo kriminální minulosti. Místo toho by měly být uchovávány jen v případě, kdy je to „nezbytně nutné“ pro to, aby byla zachována práva na informace a v průběhu času by odkazy měly ve vyhledávači klesat dolů.

Lidé, kteří si chtěli přečíst na internetu krátce po zveřejnění celé znění rozsudku, byli frustrovaní, protože web evropského soudu spadl.

Google právo na zapomnění aplikuje od roku 2014, kdy Evropský soudní dvůr poprvé rozhodl, že občané mají za jistých okolností právo žádat o vyřazení odkazů, které o nich obsahují citlivé informace. Konkrétně může jít o to, že dotyčný v minulosti spáchal trestný čin nebo měl milostnou aféru během manželství.

Vyhledávač informoval, že od té doby dostal na 845 tisíc žádostí o odstranění celkem 3,3 milionů webových stránek. Ty musely být skryty nejenom uživatelům evropských verzí Googlu, jako je Google.fr nebo Google.co.uk, ale také na Google.com, pokud tedy na ni její uživatel přistoupil z území Evropské unie.

I toto opatření ale lze obejít použitím takzvané VPN – virtuální privátní sítě, která utají místo, odkud se uživatel připojuje k internetu. Soudní výrok nicméně stanovil, že vyřazení odkazů z vyhledávače by mělo být doprovázeno i kroky k tomu, aby uživatelům mimo Evropu zabránily, nebo je alespoň odradily od přístupu k výsledku vyhledávání.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud