Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

"Přišla mi SMS, abych dceři nakoupila ovoce." Vaše zdraví budou doktoři řídit skrz mobil

"Přišla mi SMS, abych dceři nakoupila ovoce." Vaše zdraví budou doktoři řídit skrz mobil

Mobilní telefon se stal novým nástrojem na zlepšení zdraví. Za pomoci mobilů se kontroluje krevní tlak, cvičení, dá se odhalit začínající Parkinsonova nemoc, či jen připomenout maminkám nutnost dobré výživy a očkování dětí. Na světě je dnes okolo 190 tisíc zdravotnických aplikací pro mobilní telefony a letos se jich prodá za 33 miliard amerických dolarů.

Na jedné straně zeměkoule pomáhá aplikace na mobilním telefonu se zdravotním cvičením a hlídá váhu či pomáhá odhalit začínající Parkinsonovu nemoc, na druhé straně země zase pomáhá mobilní telefon lidem více a zdravěji jíst a lépe se starat o malé děti. Tak zvaná mHealth, neboli využití zejména mobilních telefonů ve zdravotní péči, se stává celosvětovým trendem. Nejvíce se rozvinula paradoxně v těch nejbohatších a také nejchudších zemích. Ve Spojených státech či ropných monarchiích Perského zálivu a v chudých rozvojových zemích, jako jsou třeba Bangladéš nebo Kambodža.

Ve Spojených státech a dalších vyspělých zemích pomáhají mobilní aplikace i prosté posílání SMS zpráv především starým lidem. Připomínají braní léků, správnou životosprávu, ve spojení s náramky či čidly sledují krevní tlak a varují před infarktem. Poslední výzkumy ukazují, že mobilní aplikace jsou účinné i v boji proti obezitě a posílání povzbuzujích zpráv dokonce pomáhá i při odvykání kouření. V rozvojových zemích jsou problémy, které lze řešit prostřednictvím mobilů, úplně jinde. Jak ukázala jedna z nedávných studií v Bangladéši, publikovaná v časopise BMC Medical Informatics and Decision Making, posílání SMS zpráv týkajících se výživy a očkování má na chování lidí krátkodobý pozitivní efekt a dlouhodobě může výrazně zlepšit zdravotní péči v chudých zemích.

Dalším příkladem je třeba Kambodža, kde podpořila projekt mHealth Česká rozvojová agentura. Podle přesného rozvrhu se matkám a nastávajícím matkám do mobilních telefonů doručují zprávy týkající se zdravé výživy a očkování. „V poslední zprávě bylo připomenutí, abych šla se synem na očkování a také pravidelně jedla ovoce a zeleninu,“ říká Sek Nath, matka ročního syna z kambodžské provincie Kampong proslulé pěstováním pepře. Posílané hlasové zprávy se zároveň snaží zlomit některé v Kambodži tradované mýty. Například to, že pokud bude dítě malé, bude porod nekomplikovaný. Ženy se toho snaží dosáhnout tím, že v těhotenství méně jedí a jejich slabost pak způsobuje porodní komplikace. Nebo to, že po porodu by měla matka pít měsíc v kuse silné rýžové víno, aby „očistila“ své tělo.

V Kambodži se do tohoto programu zaregistrovalo přes 20 tisíc žen a na začátku příštího roku by se měl rozšířit do všech provincií. Podle výsledků ze čtyř provincií, kde běžel v letech 2011 – 2016, tam klesla novorozenecká úmrtnost o 68 procent. Ne vše lze samozřejmě přičíst programu využívajícího mHealth, protože v celé zemi klesla úmrtnost novorozenců o 40 procent. Mobilní zprávy měly ale na zbylých 18 procentních bodů podstatný podíl. Podobné projekty totiž pomáhají prokazatelně snížit novorozeneckou úmrtnost v některých afrických zemích.

Kromě civilistů se mHealth snaží využít také vojáci. Americká armáda používá různé aplikace na mobilní telefony od kontroly dechu po testy sledující náladu vojáků tak, aby se u nich vyloučila či potvrdila tak zvaná posttraumatická stresová porucha, uvádí příručka amerického ministerstva obrany. Vojáci se přitom snaží použít stále dokonalejší techniku. Posledním „hitem“ jsou například pokusy se speciálními brýlemi napojenými na telefon případně jiný komunikační prostředek pro zdravotníky. Brýle přenáší obraz zraněného ke specialistovi na základně, který může poradit zdravotníkovi v poli při ošetřování vojáka. Navíc se zdravotníkovi objevují některé potřebné údaje přímo na displeji brýlí.

Podle týdeníku The Economist spolu dnes o trh se zdravotnickými aplikacemi a dalším využití mobilních telefonů zápasí tři skupiny společností a organizací. Na prvním místě to jsou „tradiční“ společnosti zabývající se zdravím a vývojem zdravotnických přístrojů, jako jsou velké farmaceutické firmy typu Sanofi-Aventis a Novartis či výrobci zdravotnické techniky jako GE, Siemens či Philips. Dále jsou to zdravotní pojišťovny a státní poskytovatelé zdravotní péče. A nakonec nové technologické firmy, jako je Google, Apple a Amazon.

Zatímco „tradiční společnosti“ se specializují na vylepšení braní léků, připomínání zdravotní péče či vývoj nových mobilních diagnostických zařízení připojených k mobilnímu telefonu, zdravotní pojišťovny se prostřednictvím mobilních aplikací snaží zracionalizovat zdravotní péči, vyhnout se nadměrnému používání služeb lékařů a ušetřit na administrativě. A internetové společnosti zase sází na to, že se jim podaří vyvinout zcela nové aplikace, které dokáží předpovědět vypuknutí různých nemocí či jejich vývoj.

Každopádně jde o velký byznys. Rozsah světového trhu s mobilními aplikacemi týkajícími se zdraví je letos odhadován na více než 33 miliard dolarů a v roce 2020 by to mělo dělat téměř 60 miliard dolarů, uvádí webový portál statista.com. V roce 2025 by to podle některých odhadů už mělo být 189 miliard dolarů. Pro srovnání, český státní rozpočet na tento rok odpovídá zhruba 57 miliónům dolarů, je tedy více než tří tisíckrát nižší. Podle posledních hodnověrných údajů, které jsou ovšem z roku 2016, si v tomto roce lidé stáhli více než 3,2 miliardy zdravotních aplikací pro mobilní telefony. Celkově jich prý je přes 160 tisíc druhů a rychle přibývají.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232