Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Problémoví členové na druhou kolej. Junckerův plán na vícerychlostní unii straší Evropu, Česko je v klidu

Problémoví členové na druhou kolej. Junckerův plán na vícerychlostní unii straší Evropu, Česko je v klidu

Vícerychlostní Evropa založená na intenzívnější spolupráci mezi zeměmi, které se dokáží domluvit na řešení problémů, zatímco ostatní by mohly zůstat opodál a připojit se později. Taková je podle šéfa Evropské komise Jean-Claude Junckera budoucnost Evropské unie. Zatímco mezi jinými, především novějšími členskými státy ze střední a východní Evropy, představují Junckerovy návrhy strašáka s potenciálem rozbít unii, Česko je s tím smířeno a chce v tom hledat příležitost. 

„Česká republika se nechce bavit o dvourychlostní Evropě, neříkejme, že některé státy jsou pokrokovější a jiné pomalejší, nevracejme se k dělení na Východ a Západ. Samozřejmě že kulturní, historická a sociální rozmanitost nebude ve všech členských státech na stejné úrovni, ale v jádru evropské integrace, za které ČR považuje vnitřní trh, bychom všichni měli postupovat stejně,“ řekl redakci INFO.CZ státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Bavit se o možnostech tzv. vícerychlostní Evropy považuje ale za „smysluplné“. „Pro členské státy bude stále obtížnější shodnout se na řešení jakéhokoli problému, a proto Evropa o více rychlostních stupních představuje budoucnost EU a její principy budou postupně stále více využívány,“ dodal.

Reagoval tím na slova šéfa Evropské komise a nejmocnějšího úředníka v Bruselu Jean-Claude Junckera, který minulý týden oprášil myšlenku Evropy, kde by platily rozdílné povinnosti a práva pro různé skupiny států. „Pryč jsou doby, kdy jsme si představovali, že budeme dělat všechno společně,“ uvedl Juncker. Mnohem větší šanci na úspěch má proto nyní Evropská unie, která umožní státům úžeji spolupracovat v oblastech, kde jim to dává smysl, a naopak se držet (třeba jen dočasně) stranou v politikách, kde se jejich představy rozcházejí.

Ač se nejedná o nic nového, protože evropští politici přicházejí s myšlenkou vícerychlostní Evropy pravidelně, Juncker svými slovy mnohé zaskočil. Kritici upozorňovali na to, že jeho představa podkopová současné směřování integrace a v podstatě jde pro ní. „Pokud začneme do všeho po Junckerovsku štourat a vytahovat něco, na co jsou lidé citliví a mají z toho obavu, tak to akorát celé rozbijeme,“ řekl INFO.CZ předseda české Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Situace je údajně vážnější než kdykoliv před tím i proto, že Juncker mluvil jen tři týdny poté, co se v podobném duchu vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová. Ta tehdy při návštěvě Polska prohlásila, že Evropa postavená na rozdílných stupních integrace už vlastně existuje, protože některé země platí eurem a jiné ne. Dalším příkladem takové spolupráce je schengenský prostor, kterého se účastní jen některé státy. Merkelová k tomu ale dodala, že je důležité, aby všechny modely spolupráce uvnitř EU zůstaly otevřené a země, které se do nich zpočátku odmítaly zapojit, měly šanci změnit své rozhodnutí později. „Nesmí se stát, že by vznikaly exkluzivní kluby, do kterých by se někteří nedostali,“ řekla tehdy kancléřka.

S tím, že několikarychlostní Evropa už existuje, souhlasí i Prouza. Zdůrazňuje, že Česko by se mělo v takové situaci co nejrychleji zorientovat a chopit se příležitosti. „Česká republika se chce v této souvislosti soustředit na ty oblasti, ve kterých je největší přidaná hodnota pro občany, tedy na obranu a bezpečnost a na prosperitu,“ řekl redakci. O společném systému obrany v Evropě se začalo častěji mluvit poté, co se novým americkým prezidentem stal Donald Trump, a také kvůli připravovanému odchodu Spojeného království z EU. Téma totiž do značné míry mezi zeměmi EU blokovala právě Velká Británie.

„V obraně by posílená spolupráce mezi státy byla vhodná, a pokud by se našla vůle, tak i relativně jednoduchá,“ myslí si Tereza Novotná z Institutu evropských studií na Svobodné univerzitě v Bruselu a analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Politologové se proto shodují, že společnou obranu jako prostor pro užší spolupráci mezi zeměmi, které o to budou mít zájem, zmíní za několik dní i samotný Juncker. Pravděpodobně ještě tento týden totiž přijde s návrhem, který má zásadně promluvit do debaty o tom, kam by se měla evropská integrace posunout po brexitu. Vícerychlostní Evropa je určitě jednou z variant.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744