Říjnové volby v Polsku postrádají napětí. PiS míří k velkému vítězství, skandály ho neohrozí | info.cz

Články odjinud

Říjnové volby v Polsku postrádají napětí. PiS míří k velkému vítězství, skandály ho neohrozí

V polovině října si Poláci zvolí nové složení horní i dolní komory parlamentu, klíčové volby se však zřejmě objedou bez většího překvapení. Jasným favoritem předvolebních průzkumů je národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), jejíž čtyřleté vládnutí se neslo ve znamení kontroverzních soudních reforem a sporů s Evropskou komisí. Do předvolebního dění sice začínají promlouvat skandály politiků PiS, ani ty ale stranu zřejmě výrazněji neohrozí. Jak jsou dnes v Polsku rozdané karty a co čekat po volbách?

Ve volbách, které proběhnou 13. října, budou Poláci vybírat 460 poslanců Sejmu a 100 senátorů. Vládní formace Právo a spravedlnost před hlasováním sází na nákladné sociální programy, které mají podpořit rodiny s dětmi i starší polskou populaci, už dnes je ale jasné, že PiS se o prvenství bát nemusí.

„Nejdůležitější otázkou je, zda se straně PiS podaří po volbách obnovit jednobarevnou většinu. Že vyhraje volby, to je celkem zřejmé – muselo by se stát něco opravdu nepředvídatelného, aby to tak nebylo. Bude se tedy hrát o jednobarevnou většinu, průzkumy z posledních týdnů nicméně svědčí o tom, že by ji mít mohli. Volby tedy jaksi ztrácí napětí,“ říká pro INFO.CZ politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zatímco v roce 2015 získala vládní PiS přes 37 procent hlasů a celkem 235 křesel, aktuální předvolební průzkumy jí přisuzují 40 a některé dokonce 46 procent. Necelých 30 procent voličů by podpořilo Občanskou koalici, jejímž členem je největší opoziční strana Občanská platforma. Na třetím místě by pak s jedenácti procenty zřejmě skončila koalice Levice sdružující levicová a liberální uskupení a na čtvrté příčce Koalice Polsko, kterou uzavřeli lidovci (PSL) s antisystémovým hnutím Kukiz´15.

Jak upozorňuje Mlejnek, už před čtyřmi lety konzervativnímu PiS v parlamentních volbách do značné míry pomohla rozdělenost opozičních stran – některé levicové strany se nedostaly do parlamentu, protože nedokázaly překročit klauzuli, která je pro strany stanovena na pět a pro koalice na 8 procent. Především díky tomu má dnes Právo a spravedlnost jednobarevnou vládní většinu, kterou si pravděpodobně udrží i po říjnových volbách. 

Přestože se PiS těší velké voličské popularitě, u části obyvatel vyvolává její vládnutí kontroverze i pobouření. Kromě justičních reforem je důvodem i kontrola veřejnoprávních médií nebo omezení svobody shromažďování. Opoziční platforma opakovaně varuje, že se kabinet snaží ovládnout ústavní soud vlastními lidmi a jeho reformy jdou proti demokratickým principům. Ke stejnému závěru dochází i Evropská komise, která kvůli ohrožení nezávislosti polských soudů v loňském roce zahájila s Varšavou oficiální řízení.

Média jsou rozdělená, stejně jako společnost

Voliči PiS se však reformami necítí být ohroženi a na postavení strany se zatím nijak zvlášť nepodepisují ani skandály některých jejích politiků. Jedním z nich je i aféra kolem náměstka ministra spravedlnosti Lukasze Piebiaka, která plnila stránky polských médií tento týden. Poté, co zpravodajský server Onet zveřejnil materiály usvědčující Piebiaka z toho, že na sociálních sítích a v provládních médiích řídil pomlouvačnou kampaň proti soudcům kritickým vůči vládě, byl náměstek nucen začátkem týdne odstoupit z funkce.

Podobně musel před dvěma týdny podat demisi i šéf Sejmu Marek Kuchciński. Důvodem se stalo zjištění médií, že on i členové jeho rodiny využívali vládní letoun k soukromým cestám. Sám Kuchciński trval na tom, že se pochybení nedopustil, kvůli obavám, že jeho aféra poškodí obraz PiS před volbami, však nakonec z funkce odešel. 

Jak nicméně podotýká Mlejnek, skandály podobné tomu kolem šéfa Sejmu straně Právo a spravedlnost nijak zvlášť neškodí. Aféru Kuchcińského se navíc PiS do určité míry podařilo otočit ve vlastní prospěch – spolu s ním totiž na tiskové konferenci začátkem srpna vystoupil i lídr strany a neoficiálně nejmocnější polský politik Jaroslaw Kaczyński, který odchod šéfa Sejmu prezentoval jako schopnost PiS nezametat problémy pod koberec a postavit se jim čelem.

Odborník Univerzity Karlovy zároveň dodává, že podobné skandály nemají šanci mít větší zásah i kvůli stavu polské mediální scény. „Mediální scéna v Polsku je rozdělená na média, která podporují vládu a která ji kritizují. A stejně tak jsou rozděleni i voliči, kteří čtou ta, či ona média. Takováto nová informace tedy podle mě nemá šanci s něčím pohnout,“ říká Mlejnek.

Pokud totiž vypluje na povrch informace kritizující politika vládní PiS, opoziční volič se jen utvrdí v tom, proč stranu nevolí. Volič PiS si naopak řekne, že jde jen o další kampaň opozice, protože takovéto informace se objevují především v opozičních médiích. „Nemyslím si proto, že by tyto skandály měly radikálním způsobem změnit rozložení politických hlasů,“ dodává odborník.

Jaký bude vztah Polska k EU?

Vítězství PiS se necelé dva měsíce před volbami jeví jako jasná záležitost, slušně má Právo a spravedlnosti nakročeno i k sestavení jednobarevné vlády. Co tedy čekat po volbách? Kritici vlády varují, že v případě vítězství strany pod taktovkou Kaczyńského se spory Varšavy s Evropskou komisí mohou dál vyostřovat. S pokračováním euroskeptického postoje Polska souhlasí i Mlejnek, jaký bude jeho vztah s Bruselem, se však podle něj bude odvíjet hlavně od nové Evropské komise.

„Pokud PiS zvítězí a sestaví jednobarevnou vládu, dá se ve vztahu k EU očekávat pokračování stávající linie. Důležité ale bude především to, jak bude jednat nová Evropská komise. S tou dosluhující má Polsko spor, je ale otázka, jaký postoj zaujme komise nová,“ říká Mlejnek a připomíná poměrně překvapivé hlasování PiS ve prospěch designované šéfky Komise Ursuly von der Leyenové v Evropském parlamentu.

Právo a spravedlnost v europarlamentu spadá do konzervativní frakce ECR, která před červencovým hlasováním jasně potvrdila, že von der Leyenovou nepodpoří. Polská PiS, která v květnových volbách získala cenných 26 mandátů, však navzdory tomu hlasovala pro Leyenovou. I díky tomu může být Komise vůči Polsku vstřícnější než ta současná. Je to vidět už dnes. Zatímco zpočátku vystupovala německá kandidátka v otázce dodržování zásad právního státu v zemích EU velmi razantně, postupně začala von der Leyenová mírnit tón a spíše než k potrestání „hříšníků“ vyzývá k dialogu.

„Může se stát, že nová Komise bude vůči Polsku vstřícnější a méně kritická – že vůči Polsku zaujme jinou politiku, bude více respektovat suverenitu a názory země a nebude tolik zasahovat do vnitřních věcí, jako to dělala předchozí Komise,“ dodává Mlejnek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud