Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko čelilo v OSN kritice za sestřelení letu MH17, válku na Ukrajině i anexi Krymu

Rusko čelilo v OSN kritice za sestřelení letu MH17, válku na Ukrajině i anexi Krymu

Rusko čelilo v Radě bezpečnosti OSN kritice kvůli konfliktu na východě Ukrajiny, anexi Krymu a odmítnutí závěrů mezinárodního vyšetřování, které spojuje ruskou armádu se sestřelením malajsijského civilního letadla nad Ukrajinou v červenci 2014. Nizozemsko a Austrálie vyzvaly Rusko, aby přiznalo odpovědnost za sestřelení boeingu.

Moskva podíl na tragédii s téměř třemi stovkami obětí na životech odmítá.

„Nedovolíme nikomu hovořit s Ruskem řečí ultimát,“ prohlásil ruský zástupce v radě Vasilij Něbenzja. Rusko podle něj neuznává „nepodložené“ a „zmanipulované“ závěry vyšetřovacího týmu a trvá na „nezávislém a důvěryhodném“ vyšetření katastrofy. Moskva uzná jen vyšetřování, na kterém se bude podílet jako plnoprávný účastník.

Právě Rusko v RB OSN vetovalo rezoluci vyzývající k nezávislému vyšetřování, oponoval šéf nizozemské diplomacie Stef Blok a vyjádřil zklamání nad tím, že Rusko odmítá "nezvratné důkazy". "Ruské úřady neprojevují nejmenší zájem dosáhnout pravdy, spravedlnosti a odpovědnosti," zdůraznil.

Mezinárodní tým vyšetřovatelů z Austrálie, Belgie, Malajsie, Nizozemska a Ukrajiny minulý čtvrtek uvedl, že raketový systém použitý při sestřelení letadla s 298 lidmi na palubě byl součástí ruských ozbrojených sil. Patřil podle nich 53. brigádě protivzdušné obrany. Let MH17 byl podle vyšetřovatelů sestřelen raketou systému Buk odpálenou z prostoru, který tehdy ovládali a i nyní ovládají proruští separatisté.

Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin obvinil Kreml, že čtyřletý konflikt mezi ukrajinskými silami a separatistickými rebely v Donbasu na východě Ukrajiny rozpoutal, „aby potrestal Ukrajince za touhu po svobodě, demokracii a evropské budoucnosti“.

„Konflikt sám o sobě není, jak ho vykresluje Rusko, etnickým konfliktem mezi ukrajinsky a rusky mluvícím obyvatelstvem nebo občanskou válkou,“ uvedl Klimkin. „Je to vnější agrese, která má zničit ukrajinskou státnost jen proto, že jsme nechtěli být součástí tzv. ruského světa.“

Něbenzja odvětil, že Kyjev nechce konflikt urovnat. „To, co chcete, je ohnisko nestability na ruských hranicích,“ prohlásil. Urovnání si Kyjev podle něj nepřeje, protože by znamenalo, že miliony separatistů by dostali možnost hlasovat v prezidentských volbách v roce 2019.

Konflikt v Donbasu vypukl v dubnu 2014 po ruské anexi Krymu. O život přišlo více než 10.000 lidí.

Mírová dohoda z roku 2015 z Minsku pomohla omezit nepřátelství, ale zástupkyně americké velvyslankyně při OSN Rosemary DiCarlová upozornila, že „zabíjení, ničení a nesmírné utrpení pokračují“ a že „východní Ukrajina čelí vážné humanitární krizi“. Zdůraznila, že minské dohody zůstávají základem pro mírové urovnání, ale „do značné míry“ se neplní.

„Dokud Rusko nevrátí Krym Ukrajině, americké sankce budou pokračovat,“ řekla americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová. „A dokud Rusko nestáhne své síly z východní Ukrajiny a nebude ctít minské závazky, naše sankce zůstanou.“

Něbenzja oponoval, že obyvatelé Krymu nechtěli být součástí Ukrajiny. „Jsem velmi dojat vaší obavou o Krym a utrpení tamních lidí. Dovolte mi radu: nebojte se o ně, jsou docela šťastní,“ řekl a dodal, že na pořadu jednání je Ukrajina, avšak Krym je součástí Ruska.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1