Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko je stejně nebezpečné jako terorismus, varuje Londýn před vojenskou i virtuální hrozbou Moskvy

Rusko je stejně nebezpečné jako terorismus, varuje Londýn před vojenskou i virtuální hrozbou Moskvy

Britská Národní bezpečnostní rada NSC ve své nejnovější zprávě označila Rusko za stejně velkou bezpečnostní hrozbu jako islámský terorismus. Britové tak reagují na to, jak Putinův režim ovlivňoval hlasování o brexitu a také na exponenciální nárůst ruských ozbrojených sil.

Britská národní bezpečnostní rada jako každý rok představila souhrnnou zprávu o působení cizích mocností ve Velké Británii a v jejích zájmových oblastech. Hlavní úlohu v ní hraje Rusko. Podle zprávy „NATO musí výrazně zostřit postoj k pronikání ruského vlivu do Evropy a na Západ.“ Vyplývá to z informací, které přinesl deník The Times.

Podle Alexe Youngera, šéfa pověstné britské tajné služby MI6, má ruské nebezpečí dvě podoby. Tou zřetelnější je posilování vojenských sil dislokovaných okolo evropské hranice NATO. MI6 ve své zprávě varuje, že tento kontingent je šestkrát silnější než síly okamžitého zásahu, které proti nim NATO v této oblasti může nasadit. Taková převaha už Rusku zaručuje naději na úspěch případného útoku. Staré vojenské pravidlo totiž říká, že aby měl útočník zaručený úspěch, musí mít nad napadeným převahu v poměru čtyři ku jedné.

Méně viditelný, ale momentálně citelnější je ruský vliv na informační a byznysovou oblast. Zprávy MI6 už od začátku dekády upozorňují na skutečnost, že ruští oligarchové skupují londýnské nemovitosti. Využívají přitom offshorové finanční struktury a je zřejmé, že se to děje s více nebo méně tichým souhlasem nejvyššího ruského politického vedení.

Nákupy nemovitostí dávají Rusku možnost usazovat v Londýně rezidenty tajných služeb. Těch je podle informací MI6 v Rusku více než 900 tisíc, tvrdí šéf britské rozvědky. Ročně Rusko na vydržování své špionážní sítě vynakládá mezi 600 miliony a jednou miliardou dolarů.

Mimochodem – rozsáhlé pátrání webu BuzzFeed poukázalo na skutečnost, že se Londýn stal místem, kde si ruské tajné služby vyřizují účty s nepohodlnými osobami. Od roku 2003 zde došlo ke čtrnácti násilným úmrtím, za kterými byli příslušníci Putinových tajných služeb.

Victor Madeira, expert na ruskou problematiku, před zvláštním výborem britské Dolní sněmovny uvedl, že Velká Británie není jediným cílem ruských tajných složek. „Rusko svoje rozvědné a kontrarozvědné zdroje plošně nasazuje proti všem zemím, které odmítly anexi Krymu,“ citoval Madeiru Business Insider. „Pro Rusko jsou operace podnikané v době míru základem pro úspěšné vedení budoucí války,“ tvrdí Madeira

V této souvislosti je poněkud znepokojivé, že ruské výdaje na tyto operace meziročně vzrostly o patnáct až dvacet procent.

Virtuální bojiště je i v Česku

Mimořádně aktivní je Rusko také v informační válce. „Poměrně dobře zdokumentované případy ruských zásahů z poslední doby jsou loňské americké prezidentské volby, kampaň o brexitu, válka na Ukrajině a anexe Krymu, podpora obecně protievropských či extremistických sil v Evropě,“ řekl pro INFO.CZ Petr Nutil, zakladatel a provozovatel odborného webu Manipulátoři.cz. Obecně se podle Nutila cílem takových útoků stávají samotné pilíře společnosti jako veřejné instituce či veřejnoprávní média. „Vytváří se atmosféra nedůvěry, strachu. Cíl je prostý, vnitřní oslabení západu skrze podporu dezintegrace a rozdělování společnosti,“ dodává Nutil.

Podle Jakuba Jandy z think tanku Evropské hodnoty britské rozhodnutí jenom potvrzuje trend, který vidíme mezi většinou evropských a amerických bezpečnostních institucí. „Rusko a jeho aktivity nejenom na Ukrajině či Gruzii, ale i uvnitř západních zemí, jsou považovány za bezpečnostní hrozbu nejvyšší důležitosti. Ruské aktivity snažící se skrze dezinformace, špionáž a zpravodajské vlivové operace změnit interní dění v západních státech je čím dál víc viditelné a proto to zpravodajci demokratických států nahlas označují za hrozbu,“ řekl pro INFO.CZ Janda.

Virtuálním bojištěm se stalo i Česko. Strategické bezpečnostní dokumenty státu ruskou hrozbu popisují přesně a důsledně. „Je třeba, aby se i Česká republika měla v tomto ohledu na pozoru a předpokládám, že naše zpravodajské služby tak činí. Při tom je důležité nepanikařit a zachovávat chladnou hlavu. A zároveň v tomto kontextu není přijatelná politika “otevřené náruče”, kterou praktikuje prezident Zeman a jeho blízké okolí, jehož vazby na Rusko jsou víc než nezdravé," uvedla pro INFO.CZ čerstvě zvolená předsedkyně sněmovního výboru pro obranu za ODS Jana Čenochová.

„Otázka není, jak hrozbu popíšeme, ale co s ní budeme dělat,“ varuje Janda z Evropských hodnot. „Končíčí Sobotkova vláda udělala řadu rozumných kroků jako je Audit národní bezpečnosti, teď je na nové Babišově vládě aby provedla konkrétní kroky k vytlačení ruského vlivu z českých politických institucí.“

Za epicentrum ruského a proruského vlivu v Česku považuje Jakub Janda „Zemanovu kancelář, plus KSČM a SPD ve Sněmovně.“

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1