Rusko se vyšvihne do vyšší ekonomické ligy jen stěží. Ekonomové ničí Putinovi vysněný cíl | info.cz

Články odjinud

Rusko se vyšvihne do vyšší ekonomické ligy jen stěží. Ekonomové ničí Putinovi vysněný cíl

Tempo růstu ruské ekonomiky letos zpomalí na 1,3 procenta z šestiletého maxima 2,3 procenta dosaženého v loňském roce. Předpovědělo to dnes ruské ministerstvo hospodářství. Loňský silný růst podle ministerstva podpořily jednorázové faktory, takže není udržitelný. Informovala o tom agentura Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin si loni stanovil cíl, aby se Rusko do roku 2024 dostalo mezi pět největších ekonomik světa. Uvedl také, že hospodářský růst v zemi by měl přesahovat globální průměr pohybující se kolem tří procent. Podle ekonomů však nebude možné Putinovy cíle splnit, pokud se nebudou zvyšovat příjmy domácností.

Průměrná měsíční mzda v Rusku se v loňském roce podle údajů statistického úřadu Rosstat zvýšila o deset procent na 43.400 rublů (15.166 Kč). Po zohlednění daní a inflace však reálný disponibilní příjem domácností klesl o 0,2 procenta.

Rusko je v současnosti dvanáctou největší ekonomikou světa. Údaje Rosstatu začátkem minulého týdne ukázaly, že růst ruské ekonomiky loni zrychlil na 2,3 procenta z předloňských 1,6 procenta. Ruská centrální banka přitom loňský růst odhadovala na 1,5 až 2,0 procenta a ministerstvo hospodářství na 1,8 procenta.

Ekonomové jsou však podle Reuters k údaji o loňském růstu hrubého domácího produktu (HDP) Ruska skeptičtí. Domnívají se, že nereprezentuje širší ekonomické trendy a že nesignalizuje udržitelný růst.

„Můžeme mluvit o udržitelném růstu, pokud existují motory udržitelného růstu, jako jsou vyšší investice, nízké využití kapacit či rostoucí příjmy domácností,“ uvedl ekonom Andrej Movčan z výzkumného ústavu Carnegie Moscow Centre. „Nic z toho nemáme. Pomalu se blížíme k demografické pasti, máme téměř nulové nestátní investice,“ dodal. „Veškerý vývoj hovoří spíše pro pokles HDP než pro růst,“ upozornil.

K loňskému hospodářskému růstu přispěla tvorba zásob před plánovaným zvýšením daně z přidané hodnoty. Podílel se na něm i výrazný růst objemu spotřebitelských úvěrů. Faktory, které přispěly k loňskému růstu, jsou podle hlavního ekonoma makléřské společnosti BCS Vladimira Tichomirova pouze dočasné a „nenaznačují žádný stabilní vzestupný trend u poptávky v ekonomice“.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud