Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko v obležení nepřátel. Většina Rusů považuje za největší hrozbu USA, na seznamu je i Evropská unie

Rusko v obležení nepřátel. Většina Rusů považuje za největší hrozbu USA, na seznamu je i Evropská unie

Dvě třetiny obyvatel Ruska se domnívají, že jejich vlast má nepřátele, podle čtvrtiny je Rusko doslova obklíčeno nepřáteli. Za nejhorší Rusové vesměs pokládají Spojené státy, Evropskou unii a Ukrajinu, pětina za nejhorší považuje „skryté domácí nepřátele“. Vyplývá to z prosincového průzkumu nezávislého střediska Levada, o kterém dnes informoval podnikatelský list RBK.

Spojené státy jako nepřítele zmínilo 68 procent dotázaných, Ukrajinu 29 procent a EU 14 procent. Na seznamu nepřátel se ocitly také další postsovětské republiky (deset procent), Polsko (osm procent), Německo, NATO a Británie (po šesti procentech), islamisté a stoupenci organizace Islámský stát (pět procent).

Čtyři procenta dotázaných považují za nepřátele státy Blízkého východu, ale i „ty, kteří jsou nyní u moci, funkcionáři, vláda a kamarádi (prezidenta Vladimira) Putina“.

Až pak následovali teroristé, opozice, „pátá kolona“ či bojovník s korupcí Alexej Navalnyj. Každý stý vidí nepřítele Ruska ve stoupencích Západu, v prezidentu Putinovi, v liberálech, sionistech a Čečencích. Deník podotkl, že tyto odpovědi spadají do rozmezí statistické chyby a do kategorie „nepřátel-outsiderů“.

I tak je podle sociologů podíl Rusů přesvědčených o nepřátelích vlasti nejnižší od roku 2012, kdy činil 63 procent (aktuálně 66 procent). Za 23 let průzkumů na toto téma se rekordním stal rok 2014, kdy o existenci nepřátel bylo přesvědčeno 84 procent Rusů.

Rusko ve zmíněném roce anektovalo Krym, na východě Ukrajiny začal ozbrojený konflikt a Západ odpověděl sankcemi proti Rusku.

Nepřívětivou náladu vysvětluje sociolog Denis Volkov z Levady informačním pozadím, tedy tím, že „televize ustavičně hovoří o zákeřných úskocích proti naší zemi“, což je dáno otevřeným sporem mezi Ruskem a Západem a mezi Ruskem a Ukrajinou.

Až do „Majdanu“, tedy změny u kormidla moci v Kyjevě v únoru 2014, nebyla Ukrajina považována za nepřítele „ani hypoteticky“, připomněl expert Fjodor Lukjanov. Dodal, že v roce 2014 se zásadně změnila rovněž evropská politika vůči Rusku, na což odpověděly změny v informační politice uvnitř Ruska.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1