Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Saúdská Arábie přiznala smrt novináře. Co byste měli vědět o novinkách v třaskavé kauze?

Saúdská Arábie přiznala smrt novináře. Co byste měli vědět o novinkách v třaskavé kauze?

Saúdská Arábie přiznala, že na jejím konzulátu v Istanbulu zemřel novinář Džamál Chášakdží. V prohlášení se ale nezmiňuje o organizované vraždě, o níž v posledních týdnech informovala turecká média, nýbrž o zabití uprostřed rvačky. Jaká jsou nejnovější fakta? A jak zapadají do kontextu případů, který již více než dva týdny otřásá globální politikou?

Co se stalo?

Saúdskoarabský novinář a přispěvatel amerického listu Washington Post Džamál Chášakdží navštívil 2. října konzulát své domovské země v tureckém Istanbulu. Ven už nevyšel. Dlouho se nevědělo, co s ním je. Nyní je zřejmé, že Chášakdží zemřel. Rozchází se ale verze, jak k tomu došlo.

Co tvrdí turecká média?

Zatímco Turecko se ke kauze oficiálně příliš nevyjadřuje, turecká provládní média jsou plná různých úniků ohledně toho, co se v osudný den na konzulátu odehrálo. Spekulují, že k Chášakdžího úmrtí došlo na objednávku saúského korunního prince Mohameda bin Salmána (MBS). Novinář patřil k tvrdým kritikům současného saúdskoarabského režimu. Podle tureckých médií byl žurnalista před smrtí mučen a vyslýchán 15členným komandem napojeným na saúdské tajné služby. Útočníci měli vyhrožovat také konzulovi.

Existují nějaké důkazy o tom, co se na konzulátu odehrálo?

Nezpochybnitelné důkazy nejsou. Americký list Washington Post však disponuje nahrávkou, kterou údajně pořídily novinářovi chytré hodinky a na dálku je odeslaly do telefonu jeho přítelkyně. Nahrávka má zachycovat sedm minut, během níž útočníci Chášakdžímu řezali prsty a následně usekli hlavu. Podle katarské televize Al-Jazeera bylo novinářovo tělo rozřezáno. Saúdové dovolili tureckým vyšetřovatelům konzulát prohledat. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana byl konzulát čerstvě vymalovaný. Al-Jazeera dodává, že se v budově našly otisky forenzního experta a patologa Saláha Muhammada Tubajdžího, jenž měl tělo rozřezat donesenou pilkou na kosti. 

Jaká byla reakce Saúdské Arábie?

Saúdové dlouho popírali, že by MBS nebo obecně královská rodina měli něco společného s Chášakdžího zmizením. Tvrdili také, že neví, co s žurnalistou je. Dodávala, že s konzulátu odešel v pořádku. V průběhu tohoto týdne se spekulovalo o jejich ochotě smrt potvrdit. Tak se stalo v sobotu. Podle Rijádu ale nešlo o brutální vraždu. Chášakdží se měl na konzulátu dostat do potyčky s lidmi, se nimiž se tam sešel. Rvačka vyústila v jeho smrt. Tu se poté údajně snažili ututlat vysoce postavení úředníci, kteří se do ní zapojili. MBS ani královská rodina podle Saúdů žádné násilnosti neorganizovali. Rijád zatkl 18 lidí a propustil z funkcí poradce saúdskoarabského královského dvora Saúda Kahtáního a zástupce šéfa rozvědky Ahmada Asírího. 

Kde je Chášakdžího tělo?

Asi klíčová otázka, která by mohla jednu verzi potvrdit a ostatní vyvrátit. Chášakdžího tělo se však stále nenašlo. Saúdskoarabské vyjádření se o osudu těla nezmiňuje, podle jednoho zdroje bylo předáno místnímu spolupracovníkovi. Faktem ale zůstává, že se na konzulátu nenašlo. Turečtí vyšetřovatelé nadále vyslýchají jeho zaměstnance a po ostatcích pátrají v Bělehradském lese na předměstí Istanbulu a na farmě poblíž města Yalova.

Jak vyjádření změnilo postoj Donalda Trumpa? 

Americký prezident je v ošemetné situaci. Na Saúdskou Arábii vsadil hodně ze svého politického kapitálu, učinil z ní klíčového spojence na Blízkém východě a podporoval královskou rodinu. Zřejmě i proto byl dosud velice opatrný. Podle něj se má počkat na výsledky vyšetřování, tresty mají přijít až poté, co se saúdskoarabská vina prokáže. Sobotní prohlášení Trump přivítal. Označil jej za dobrý a velký první krok. Opatření chce přijmout až po rozmluvě s MBS. Přiklání se k tomu, aby na Saúdskou Arábii byla uvalena nějaká forma sankcí. Zároveň ale zdůraznil význam Rijádu jako protiváhy Íránu. Zdrženlivý je také ohledně případného rušení bilionového zbrojního kontraktu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1