Setkání nepřátel: Má Jemen, kde probíhá nejhorší humanitární katastrofa planety, šanci na mír? | info.cz

Články odjinud

Setkání nepřátel: Má Jemen, kde probíhá nejhorší humanitární katastrofa planety, šanci na mír?

Ve Švédsku se po dvou letech mlčení a bezmála čtyřech letech občanské války sešly znepřátelené strany jemenského konfliktu, které zde právě teď rokují. I jindy povinně optimističtí mezinárodní vyjednavači potvrzují, že mír, ba ani celkové příměří není na pořadu dne. Úspěchem je, že se obě strany nakonec opravdu sešly k jednání, byť nepřímému. V první fázi jde o to, aby obě strany umožnily zásobování civilistů, vstup lékařům a třeba i výměnu zajatců.

Poslední mírové rozhovory o Jemenu konaly před dvěma lety v Kuvajtu, dopadly ale neúspěšně. Nynější ambice mezinárodního společenství ve vztahu k Jemenu snad nejlépe vyjádřil zmocněnec OSN Martin Griffiths, když takto oslovil znepřátelené frakce: „Neodcházejte z rozhovorů… Umožněte nám prostě pracovat“. Jakýkoliv, i drobný posun v jednání může zachránit stovky, ba tisíce životů. Nabízíme odpovědi na základní otázky ohledně „nejhorší humanitární krize“ nynějšího světa, jak situaci na jihu Arabského poloostrova nazvala OSN.

Jaká je v zemi situace?

Počet obětí války se celkově odhaduje na desítky, možná už stovky tisíc. Organizace Save the Children nedávno konstatovala, že od počátku konfliktu (jaro 2015, či spíše již začátek téhož roku) zemřelo v jeho důsledku na 85 tisíc dětí, které zahubily nejen zbraně, ale hlavně podvýživa a nemoci.

Tři čtvrtiny obyvatel (22 milionů lidí) dlouhodobě nejchudší arabské země potřebují k přežití pomoc nebo ochranu ze zahraničí. Polovinu Jemenců ohrožuje hlad. Tři miliony lidí jsou v Jemenu v pohybu a bez přístřeší. V zemi propukla epidemie cholery.

Válka v Jemenu

Kdo spolu bojuje?

Povstalci z kmene Húsiů patřící k šíitské sektě zajdíja, kteří jsou doma na severu země, válčí s mezinárodně uznávanou vládou sídlící na jihu. Tu podporuje sunnitská koalice v čele se Saúdskou Arabií, která dosud na rebelující Jemence podnikla až 18 tisíc ničivých náletů. Na těchto útocích se kromě některých zemí Zálivu podílejí Jordánsko, Egypt, Maroko, Súdán nebo Senegal.

Šíitské rebely velmi pravděpodobně podporuje Írán, který ale takové angažmá oficiálně odmítá.

O čem se právě teď reálně jedná?

Hlavně o příměří pro jihojemenský přístav Hudajdá, který je klíčovou vstupní branou pro humanitární (i jakékoli jiné) zásobování země. V něm se stále nacházejí rebelové, ačkoliv jsou obklíčení vojáky koalice a vlády z jihu. Mohlo by dojít také k dohodě o znovuotevření letiště v Saná, což by také pomohlo přísunu potřebného materiálu. Mediátoři doufají v potvrzená výměny zajatců a poskytnutí kapacit pro léčbu zraněných. Mírovou dohodu, ba dokonce souhlas s celkovým příměřím prý neočekávají ani skalní optimisté. Ti tvrdí, že mimořádným úspěchem je již fakt, že jemenští rivalové do Švédska vůbec dorazili.

 

Proč je Jemen ve válce?

Jih a sever měly vždy rozdílné pohledy na vlastní směřování, mezi roky 1967 a 1990 žili Jemenci ve dvou státech. Nyní jde ovšem také o další zástupnou válku Íránu a Saúdské Arábie. Potažmo se tak jedná o pokračování sektářského boje mezi globálně menšinovými šíity reprezentovanými Teheránem a sunnity, za jejichž práva se nejen v tomto sporu staví Rijád.

Saúdové nyní sice velmi opatrně, přesto dávají najevo ochotu k nějaké dohodě. A to i proto, že svět už nechce – nebo spíše nemůže – přehlížet humanitární katastrofu, kterou koaliční ofenzíva v Jemenu vyvolala. Jistou roli může hrát i klesající popularita saúdského korunního prince a strůjce jemenské operace Mohameda bin Salmána.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Daří se v Jemenu extremistům?

Ano, jako v každé zemi, v níž se zcela rozpadly struktury státu. Ty ale byly v Jemenu velmi slabé a rozvolněné i za mnohem klidnějších časů. Na jihu Arabského poloostrova funguje vlivná a i mezinárodně aktivní filiálka islamistické sítě Al-Káida. Přežívá tu údajně také jinde potlačený Islámský stát.

Kolik peněz Jemen potřebuje?

OSN žádá pro zbídačený Jemen od dárcovských zemí čtyři miliardy dolarů. Žádná jiná krizová oblast takovou sumu nedostane, byť Jemen zřejmě také ne, neboť ne všechny donorské státy se ke svým závazkům později přihlásí v plné výši.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud