Slavná matematička, která podlehla rakovině, by měla radost: dcera získá íránské občanství | info.cz

Články odjinud

Slavná matematička, která podlehla rakovině, by měla radost: dcera získá íránské občanství

Jistě desítky tisíc dětí ze smíšených manželství snad získají íránské občanství a tím přístup ke zdravotní péči a vzdělání. Dosud mají na státní příslušnost právo jen potomci íránských otců. Teheránský parlament normu změnil i v reakci na smrt proslulé matematičky Marjam Mírzácháníové, která pro svou dceru neúspěšně žádala íránské občanství. Manželem vědkyně a otcem dívky je český teoretický informatik Jan Vondrák. Zákon ještě musí schválit íránská Rada dohlížitelů.

Její předčasnou smrt v roce 2017 zaznamenal celý svět, nejen ten vědecký. Marjam Mírzácháníová byla první ženou, která kdy získala Fieldsovou medailí, tedy nejprestižnější matematické ocenění. Stala se rovněž první takto vyznamenanou osobou íránského původu. Když předloni v pouhých čtyřiceti letech podlehla rakovině, její fotografii zveřejnila i teheránské deníky. Šlo o malou revoluci: poprvé v dějinách teokracie zveřejnila média snímek Íránky s odhalenými vlasy. Jejich zakrývání na veřejnosti jinak Peršankám přikazuje nikoli tradice, ale přímo zákon.

Smutná událost ovšem nepřímo přispěla ke změně, která ulehčí život desetitisícům dětí stejně jako jejich matkám: přiměla íránské poslance hlasovat pro změnu zákona o občanství. Podle dosavadních pravidel mají na státní příslušnost automaticky právo jen potomci perských otců, nikoli matek, které žijí v manželství s cizincem. Ihned po skonu globálně uznávané matematičky přišlo šest desítek poslanců s návrhem na změnu. Marjam Mírzácháníová totiž podle Rádia Farda hned několikrát usilovala o to, aby její nezletilá dcera obdržela íránské občanství. Případem slavné badatelky působící na americké Stanfordově univerzita argumentoval pro novou normu i íránský viceprezident Esháq Džahángírí.

Parlament přitom podobnou úpravu v roce 2015 odmítl. Letos v květnu jí ovšem významnou většinou přijal. Podle zpravodajské agentury Mehr hlasovalo pro 170 přítomných poslanců, 21 jich bylo proti a 4 se zdrželi (ve sněmu celkově zasedá 290 zákonodárců). Mimochodem, tentýž zdroj výslovně konstatoval, že zákon byl předložen po konzultacích s íránským ministerstvem zahraničí a není tedy pravda, že by diplomaté proti novému ustanovení vystupovali. Právě zahraniční úřad bývá považován spíše za hájemství politicky umírněných Íránců, kteří se za tento zákon posilující práva íránských žen jasně postavili. „Jakou logiku má takový zákon v časech, kdy se Íránky konečně těší důstojnosti a úcty, kdy dosáhly vysoké úrovně vzdělání a mají odpovídající postavení ve společnosti? Proč jim upíráme právo předat dětem občanství, když jim dali i život?“ argumentovala pro změnu normy kupříkladu viceprezidentka Masúme Ebtekárová, kterou citovala agentura IRNA a prostřednictvím ní i mnohá zahraniční média.

Rozhodnutí přímo volených poslanců ještě musí posvětit jmenovaná Rada dohlížitelů, která ve složitém mocenském systému dohlíží na to, aby příslušné zákony byly v souladu s vládou prezentovaným výkladem islámu i ústavou.

Zisk občanství ulehčí život především dětem z těch manželství, kde je otcem uprchlík z Afghánistánu. Podle odhadu agentury Bloomberg půjde zřejmě o desítky tisíc dětí. Konzervativní politici z Íránu, z nichž někteří proti normě vystupují, ale hovoří až o milionu nezletilců. Běženci ze sousední, válkou rozbouřené země přicházeli do Íránu v několika vlnách a řada z nich dosud pobývá v Íránu nelegálně. Až v roce 2015 dostali děti afghánských imigrantů bezpodmínečnou možnost chodit do škol – do této kategorie spadají i potomci ze smíšených manželství, kde je otcem cizinec.

Íránky by rovněž měly být zbaveny povinnosti žádat úřady o manželství s cizincem. Nicméně, pohybují-li se v zahraničí, i nadále budou muset o svém sňatku uvědomit příslušnou íránskou ambasádu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud