Články odjinud

Spolupráce Francie a Německa se prohlubuje, fúzi gigantů ale stopla Evropská komise

Spolupráce Francie a Německa se prohlubuje, fúzi gigantů ale stopla Evropská komise

Bojový letoun, na jehož vývoji se podílejí obě země, by měly evropské armády začít využívat v roce 2040. Paříž i Berlín doufají, že spojením sil ve zbrojním průmyslu překonají americkou konkurenci. Vymezit se na průmyslovém poli chtějí i vůči Číně. 

Už to nejsou jen plány a deklarace politiků, ale realita. Francie a Německo včera podepsaly první šeky určené na financování vývoje vůbec prvního společného bojového letounu. Ten by měl v budoucnu nahradit francouzské stroje Rafale a německé stíhačky Typhoon. K výše zmíněným zemím se v únoru přidá ještě Španělsko, osa Berlín-Paříž-Madrid by se tak měla stát konkurentem strojů amerického výrobce Lockheed Martin.

Koncept budoucí evropské „neviditelné“ stíhačky známé pod zkratkou SCAF by měly vytvořit firmy Airbus a Dassault, na což dostanou v následujících dvou letech podporu 65 milionů eur. Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová měla také včera oznámit dotaci 115 milionů eur pro francouzskou společnost Safran a německou firmu MTU na vývoj motorů budoucích stíhaček, informoval deník Les Échos.

Zvláště pro Safran půjde o složitý úkol – firma sice v minulosti přišla s motorem M88 do strojů Rafale, od osmdesátých let už ale další motory do stíhaček nevyvíjela. Budoucí stíhací letoun by měl mít hmotnost více než devět tun, oproti Rafalu, který má 7,5 tun, bude tedy podstatně těžší. Na jeho vývoj bude muset firma najít nové materiály odolné teplotám vyšším než 2000 stupňů Celsia.

První prototyp stroje by měl spatřit světlo světa v roce 2025, o 15 let později by ho měly začít využívat armády členských států Evropské unie.

Železniční fúzi Komise zamítla

Zatímco v obraně se společné projekty největších unijních zemí konkretizují, v oblasti dopravy včera utrpěly porážku. Chystanému sloučení francouzské společnosti Alstom a německého gigantu Siemens dala stopku Evropská komise.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire, který patří ke stoupencům fúze, včera řekl, že bude jednat s Německem o změně unijních pravidel pro hospodářskou soutěž. „Současná pravidla v EU jsou zastaralá,“ citovala ministra agentura Reuters. Už den před chystaným zamítnutím Evropskou komisí Le Maire podotkl, že toto rozhodnutí jen pomůže Číně.

Představitelé Alstomu a Siemensu totiž argumentují tím, že díky fúzi budou moci lépe čelit čínskému gigantu CRRC, největšímu výrobci kolejových vozidel na světě. Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová se ale domnívá, že CRRC dosud neprodal do zahraničí jediný rychlovlak a na evropském trhu francouzsko-německé dvojici nemůže nijak konkurovat. Fúze by naopak podle Komise poškodila další menší evropské výrobce.

Snaha konkurovat čínským a americkým výrobcům vede Německo a Francii k příklonu k protekcionismu, byť ho na mezinárodním poli kritizují. „Byli jsme zvyklí se obávat toho, že když Británie opustí EU, Německo bude izolovanější v obraně liberalismu proti ochranářským politikám. Nyní to ale vypadá, že Německo tento odpor proti tržní politice povede,“ řekl serveru Politico Lars Feld, člen rady ekonomických poradců německé vlády.

Návrat k plánovanému hospodářství

Feld tak reagoval na „Národní průmyslovou strategii 2030“, kterou v úterý představil německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Dokument je podle Felda „návratem k plánovanému hospodářství“.

Kontroverzní strategie například navrhuje přepracování zákonů o hospodářské soutěži tak, aby umožnily spojení velkých firem v situacích, kdy by větší z nich mohla lépe konkurovat v globálním měřítku. Ještě větší rozruch vyvolala pasáž o tom, že by stát ve výjimečných případech mohl částečně znárodnit podnik, pokud by hrozilo jeho převzetí zahraničním investorem.

Altmaier, který je členem konzervativních křesťanských demokratů, volá také po vytváření národních a evropských průmyslových vůdčích firem, které budou schopny konkurovat USA a Číně. V této souvislosti zmínil třeba výše zmíněný Siemens, který by se tak navzdory unijním pravidlům mohl stát příjemcem státní pomoci.

O Altmeierově strategii nicméně není ještě rozhodnuto, nyní o ní budou diskutovat nejen politici, ale i představitelé byznysu, obchodních organizací i odborů. Až teprve poté by o výsledné podobě dokumentu rozhodla vláda kancléřky Angely Merkelové.

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud