Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spor o Bělověžský prales: Těžba porušuje ústavní právo, tvrdí ve stanovisku pro unijní soud advokát

Spor o Bělověžský prales: Těžba porušuje ústavní právo, tvrdí ve stanovisku pro unijní soud advokát

Rozhodnutí polských úřadů o těžbě dřeva v Bělověžském pralese na východě země je porušením unijního práva. Ve stanovisku pro unijní soud to dnes uvedl jeho generální advokát Yves Bot. Polsko nesplnilo své povinnosti vyplývající ze směrnic o přírodních stanovištích a o ochraně ptáků. Lesnické zásahy mohou podle něj vést k poškození míst rozmnožování chráněných druhů, které v pralese žijí. Soud se s jeho názorem při svém rozhodování ve sporu mezi Varšavou a Evropskou komisí může, ale také nemusí ztotožnit.

Spor o těžbu v pralese, který je na seznamu světového dědictví UNESCO a lokalitou patřící do sítě Natura 2000, je jen jedním z několika ostře sledovaných sporů mezi Evropskou komisí a Varšavou v poslední době. Soud EU už loni v listopadu rozhodl o možné pokutě až 100.000 eur (asi 2,5 milionu Kč) denně v případě, že se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu až do rozsudku samotného.

Evropská komise v červenci 2017 vyzvala Polsko, aby v pralese přestalo kácet. Konstatovala tehdy, že těžba dřeva byla zahájena ve velkém rozsahu a musí přestat. Polské úřady v březnu 2016 umožnily ztrojnásobení těžby a to i v oblastech, které byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu.

Postup zahrnující i likvidaci staletých stromů schválil ministr životního prostředí do roku 2021 kvůli trvajícímu šíření lýkožrouta smrkového. Polská lesní správa následně rozhodla o vykácení stromů napadených tímto hmyzem a stromů, které ohrožují bezpečnost a představují riziko požáru. Suché a napadené stromy tak začaly být likvidovány ve třech oblastech o celkové rozloze asi 34.000 hektarů, celá chráněná lokalita se rozprostírá na ploše 63.147 hektarů.

Generální advokát míní, že Polsko neprovedlo dostatečná opatření k ochraně lokality, což je podle něj možné dovodit ze samotné povahy kroků, ke kterým úřady přistoupily. Postup podle něj není možné zdůvodnit šířením lýkožrouta a vědecké názory na jeho vhodnost se rozcházejí. Spory ohledně vhodných metod boje s lýkožroutem podle Bota trvají i nadále. Kroky zvolené Polskem navíc podle něj mohou ohrozit stanoviště chráněných druhů.

Těžba podle advokáta soudu EU není plánem či projektem nezbytným pro péči o prales. Takový projekt, který by na oblast mohl mít významný vliv, musí být nejprve posouzen ohledně možných důsledků pro chráněnou lokalitu a schválen by mohl být jen v případě, že dopady nebudou nepříznivé. Takové posuzování však podle něj z prosté chronologie událostí ani nemohlo být uskutečněno.

Podle advokáta soudu je sice potřeba najít rovnováhu mezi aktivními a pasivními kroky směřujícími proti šíření lýkožrouta, to však neznamená možnost kácet stromy bez omezení tak, jak úřady rozhodly. Není podle něj prokázáno, že kácení v míře platné do roku 2015 k šíření lýkožrouta přispělo, a bylo tedy třeba začít stromů likvidovat více.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1