Články odjinud

Srí Lanka nezvládla platit dluhy Číně. Teď jí Peking vzal celý přístav a chce víc

Srí Lanka nezvládla platit dluhy Číně. Teď jí Peking vzal celý přístav a chce víc

Nejdřív čínští investoři přijdou s plnými kapsami peněz. Slibují, investují, nastavují přátelskou tvář. Získávají si vliv. Jakmile jsou dost silní, svlečou si hedvábné rukavičky a začnou panovat železnou pěstí. Tak vypadá příběh Srí Lanky, která si od Číny nejprve začala půjčovat peníze, potom přistoupila na množství ústupků – a dnes je z ní pekingský satelit s loutkovou vládou krmenou pravidelným přísunem jüanů.

Srílanský přístav Hambantota je podivným úkazem. Moderní přístav postavila čínská společnost China Harbor Engineering Company, vlastněná státem. Srílanská vláda si od moderního přístavu slibovala příliv lodí a tedy i peněz, místo toho ale Hambantota zeje prázdnotou. Vlastně to už ani není srílanský přístav. Patří Číně, přestože leží na svrchovaném území ostrova Srí Lanka. Peking si tu vystavěl opravdové předmostí, které chce využít k invazi, zatím obchodní, na indický subkontinent.

Může za to kombinace několika faktorů. Na prvním místě to je hrozná ekonomická situace, do které se ostrovní stát v důsledku mnoha let občanských válek a vládní nestability dostal. Za druhé to je slabost prezidenta Mahindy Rádžapaksy, který nedokázal snížit zadlužení země ani nastartovat ekonomické reformy. Místo toho si začal půjčovat od jediného státu, který byl ochotný otevřít pomyslnou portmonku. Tím státem byla Čína.

A tady je třetí faktor. Rádžapaksa kriticky podcenil Čínu. Patrně se domníval, že se s Pekingem později nějak dohodne. Jenže se současnou expanzivní Čínou není dohoda možná, pokud není možno s Pekingem jednat jako rovný s rovným. A to může málokdo, rozhodně ale ne Srí Lanka.

Rádžapaksa svou zemi dovedl do těžké závislosti na čínském kapitálu a Čína si svoje vklady začala záhy vybírat. Rádžapaksa tomu nedokázal nijak zabránit a tak se Srí Lanka začala na začátku tohoto desetiletí dostávat do stále hlubší závislosti na Číně. Ta svá přání týkající se například toho, které firmy budou dostávat veřejné zakázky, jak bude fungovat bankovní sektor anebo jak budou nastavené diplomatické styky Srí Lanky, vyjadřovala nejprve zastřeně a zdvořile, později ale stále direktivněji.

Prezident Mahinda Rádžapaksa se v očích voličů stal loutkou. Nenávist a opovržení k němu byly natolik velké, že roku 2015 během prezidentských voleb nestačila ani miliarda dolarů, kterou do jeho kampaně nasypala Čína. Rádžapaksa byl doslova vymeten z prezidentského paláce. Na to, aby se Srí Lanka dostala z čínského vlivu a područí, už ale bylo pozdě.

Nová vláda se dostala pod mimořádně silný čínský tlak. Peking začal trvat na splácení dluhů, které nadělal Rádžapaksa; na to ale vláda jednoduše neměla dostatek prostředků. Pokud by měla dluhy splácet, šlo by na ně podle propočtů BBC pětadevadesát procent ročního příjmu státního rozpočtu. Loni v prosinci nakonec Peking zvítězil. Srí Lanka postoupila Číně celý přístav Hambantota i s patnácti tisíci akry strategických pozemků ležících na dosah strategických vodních cest Indickým oceánem. To vše na devětadevadesát let.

Devětadevadesát let je ostatně obvyklou dobou, na kterou si Číňané za symbolické částky „pronajímají“ celé kusy Srí Lanky. Čínský developer, který měl původně v rámci „přátelské spolupráce v duchu čínských tradic“ stavět luxusní čtvrti v Kolombu, už zadarmo získal kilometry čtvereční pozemků v hlavním městě. Třicet kilometrů od už zmíněné Hambantoty zase zeje prázdnotou „mezinárodní letiště.“ Srí Lanka ho postavila za čínské peníze, ale protože na něj jaksi nikdo nelétá, i ono podle všeho co nevidět propadne Číně – na devětadevadesát let, jak jinak.

Současná vláda Srí Lanky se dostala k moci se slibem rozražení řetězů, kterými Peking ostrov stále těsněji obepíná. Jenže stav státní kasy těmto plánům udělal konec. Ministr zahraničí Ravi Karunanayake pro BBC v podstatě zoufale řekl, že Srí Lanka je „otevřená pro všechny. Indové, Američané, Evropané, naše náruč je otevřená, vítáme všechny,“ uvedl Karunanayake.

Jenže jak v rozsáhlé analýze upozorňují New York Times, Čína se rozhodně brání tomu, aby její dominanci na ostrově, který představuje geopolitickou bránu do Indie, kdokoliv narušoval. Peníze promluvily a Srí Lanka nakonec v květnu letošního roku svoje ekonomické problémy vyřešila další půjčkou. Miliardu dolarů poslala Čínská rozvojová banka s tím, že Srí Lanka každé dva roky bude splácet sto milionů dolarů.

Čína už se na Srí Lance cítí jako doma. Do přístavu Hambantota začínají připlouvat čínské kontejnerové lodě. A aby bylo všem jasné, že Srí Lanka je nadále čínská, přímo v přístavu hlavního města Kolombo zakotvily čínské válečné lodě. Zejména Indie se tímto krokem cítí být ohrožena. Srílanské námořnictvo se pokusilo rozptýlit dusnou atmosféru konstatováním, že od roku 2010 do Kolomba připlulo už 230 válečných lodí všech států. Mluvčí Kosala Warnakulasuriya už ale zapomněl dodat, že když tyto válečné lodě odpluly, odpluly doopravdy. Na rozdíl od čínských ponorek a hladinových lodí. Ty se jen přesouvají do Hambantoty, čínského přístavu.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud