Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Srí Lanka nezvládla platit dluhy Číně. Teď jí Peking vzal celý přístav a chce víc

Srí Lanka nezvládla platit dluhy Číně. Teď jí Peking vzal celý přístav a chce víc

Nejdřív čínští investoři přijdou s plnými kapsami peněz. Slibují, investují, nastavují přátelskou tvář. Získávají si vliv. Jakmile jsou dost silní, svlečou si hedvábné rukavičky a začnou panovat železnou pěstí. Tak vypadá příběh Srí Lanky, která si od Číny nejprve začala půjčovat peníze, potom přistoupila na množství ústupků – a dnes je z ní pekingský satelit s loutkovou vládou krmenou pravidelným přísunem jüanů.

Srílanský přístav Hambantota je podivným úkazem. Moderní přístav postavila čínská společnost China Harbor Engineering Company, vlastněná státem. Srílanská vláda si od moderního přístavu slibovala příliv lodí a tedy i peněz, místo toho ale Hambantota zeje prázdnotou. Vlastně to už ani není srílanský přístav. Patří Číně, přestože leží na svrchovaném území ostrova Srí Lanka. Peking si tu vystavěl opravdové předmostí, které chce využít k invazi, zatím obchodní, na indický subkontinent.

Může za to kombinace několika faktorů. Na prvním místě to je hrozná ekonomická situace, do které se ostrovní stát v důsledku mnoha let občanských válek a vládní nestability dostal. Za druhé to je slabost prezidenta Mahindy Rádžapaksy, který nedokázal snížit zadlužení země ani nastartovat ekonomické reformy. Místo toho si začal půjčovat od jediného státu, který byl ochotný otevřít pomyslnou portmonku. Tím státem byla Čína.

A tady je třetí faktor. Rádžapaksa kriticky podcenil Čínu. Patrně se domníval, že se s Pekingem později nějak dohodne. Jenže se současnou expanzivní Čínou není dohoda možná, pokud není možno s Pekingem jednat jako rovný s rovným. A to může málokdo, rozhodně ale ne Srí Lanka.

Rádžapaksa svou zemi dovedl do těžké závislosti na čínském kapitálu a Čína si svoje vklady začala záhy vybírat. Rádžapaksa tomu nedokázal nijak zabránit a tak se Srí Lanka začala na začátku tohoto desetiletí dostávat do stále hlubší závislosti na Číně. Ta svá přání týkající se například toho, které firmy budou dostávat veřejné zakázky, jak bude fungovat bankovní sektor anebo jak budou nastavené diplomatické styky Srí Lanky, vyjadřovala nejprve zastřeně a zdvořile, později ale stále direktivněji.

Prezident Mahinda Rádžapaksa se v očích voličů stal loutkou. Nenávist a opovržení k němu byly natolik velké, že roku 2015 během prezidentských voleb nestačila ani miliarda dolarů, kterou do jeho kampaně nasypala Čína. Rádžapaksa byl doslova vymeten z prezidentského paláce. Na to, aby se Srí Lanka dostala z čínského vlivu a područí, už ale bylo pozdě.

Nová vláda se dostala pod mimořádně silný čínský tlak. Peking začal trvat na splácení dluhů, které nadělal Rádžapaksa; na to ale vláda jednoduše neměla dostatek prostředků. Pokud by měla dluhy splácet, šlo by na ně podle propočtů BBC pětadevadesát procent ročního příjmu státního rozpočtu. Loni v prosinci nakonec Peking zvítězil. Srí Lanka postoupila Číně celý přístav Hambantota i s patnácti tisíci akry strategických pozemků ležících na dosah strategických vodních cest Indickým oceánem. To vše na devětadevadesát let.

Devětadevadesát let je ostatně obvyklou dobou, na kterou si Číňané za symbolické částky „pronajímají“ celé kusy Srí Lanky. Čínský developer, který měl původně v rámci „přátelské spolupráce v duchu čínských tradic“ stavět luxusní čtvrti v Kolombu, už zadarmo získal kilometry čtvereční pozemků v hlavním městě. Třicet kilometrů od už zmíněné Hambantoty zase zeje prázdnotou „mezinárodní letiště.“ Srí Lanka ho postavila za čínské peníze, ale protože na něj jaksi nikdo nelétá, i ono podle všeho co nevidět propadne Číně – na devětadevadesát let, jak jinak.

Současná vláda Srí Lanky se dostala k moci se slibem rozražení řetězů, kterými Peking ostrov stále těsněji obepíná. Jenže stav státní kasy těmto plánům udělal konec. Ministr zahraničí Ravi Karunanayake pro BBC v podstatě zoufale řekl, že Srí Lanka je „otevřená pro všechny. Indové, Američané, Evropané, naše náruč je otevřená, vítáme všechny,“ uvedl Karunanayake.

Jenže jak v rozsáhlé analýze upozorňují New York Times, Čína se rozhodně brání tomu, aby její dominanci na ostrově, který představuje geopolitickou bránu do Indie, kdokoliv narušoval. Peníze promluvily a Srí Lanka nakonec v květnu letošního roku svoje ekonomické problémy vyřešila další půjčkou. Miliardu dolarů poslala Čínská rozvojová banka s tím, že Srí Lanka každé dva roky bude splácet sto milionů dolarů.

Čína už se na Srí Lance cítí jako doma. Do přístavu Hambantota začínají připlouvat čínské kontejnerové lodě. A aby bylo všem jasné, že Srí Lanka je nadále čínská, přímo v přístavu hlavního města Kolombo zakotvily čínské válečné lodě. Zejména Indie se tímto krokem cítí být ohrožena. Srílanské námořnictvo se pokusilo rozptýlit dusnou atmosféru konstatováním, že od roku 2010 do Kolomba připlulo už 230 válečných lodí všech států. Mluvčí Kosala Warnakulasuriya už ale zapomněl dodat, že když tyto válečné lodě odpluly, odpluly doopravdy. Na rozdíl od čínských ponorek a hladinových lodí. Ty se jen přesouvají do Hambantoty, čínského přístavu.

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232