Štědrá peněženka a kladivo na Němce. Trump hraje s Polskem vlastní hru a Varšava tleská | info.cz

Články odjinud

Štědrá peněženka a kladivo na Němce. Trump hraje s Polskem vlastní hru a Varšava tleská

ANALÝZA | Spojenci až za hrob, nebo jen pragmatičtí partneři? Americký prezident Donald Trump a jeho polský protějšek Andrzej Duda se ve středu dohodli na prohloubení vojenské spolupráce. Jenže to, co na první pohled vypadá jako signál zvýšeného amerického zájmu o bezpečnost Evropy, je ve skutečnosti jinak. Polsko totiž zdaleka nezískalo vše, co si od spojenectví slibovalo, zatímco Trump s nejvěrnějším evropským partnerem hraje pragmaticky vlastní hru na byznysovém hřišti.

„Bude to potvrzení partnerství s největší světovou velmocí,“ hlásil Duda ještě před jednáním s Trumpem, jímž zahájil svoji pětidenní návštěvu Spojených států. Výsledek? Čtvrteční vydání listu Gazeta Wyborcza otevíral titulek „Více Ameriky v Polsku“. Jenže Duda původně mluvil o ještě větší americké přítomnosti, než nakonec vyjednal.

Duda snil o 4500 nových amerických vojácích v Polsku. A nadto zmiňoval hlavní trumf – stálou základnu Fort Trump. Jenže hra opřená o narcismus amerického prezidenta nevyšla. Z části také proto, že o vojenské strategii USA nerozhoduje jeden jediný muž v Bílém domě. Ostatně INFO.CZ v seriálu Konec světového četníka před časem psalo, že Fort Trump je od realizace hodně vzdálená.

Američtí vojenští experti upozorňovali, že dvě miliardy dolarů slíbené polským prezidentem by nemusely na vybudování základny stačit. Pentagon navíc kalkuloval i s reakcí Ruska. Moskva by Fort Trump – zařízení americké armády v sousední zemi – vnímala nepochybně jako provokaci, což by ještě víc eskalovalo už tak napjaté vztahy. BBC navíc upozornila, že zřízení základny by mohlo být v rozporu s dohodou mezi NATO a Ruskem z roku 1997.

Ochrání tisíc vojáků Polsko?

Že dohoda zapovídá budování základen na území nových členských států aliance, tvrdí především Moskva. Analytici Luke Coffey a Daniel Kochis ale před třemi lety nabídli jiný pohled. Pro americký konzervativní think tank Heritage Foundation napsali analýzu, v níž soudí, že tento zákaz byl podmíněný geopolitickým klimatem roku 1997.

„Vladimir Putin vybral pro Rusko cestu, která je odlišná od té, kterou šel jeho předchůdce Boris Jelcin. V roce 1999 Rusko souhlasilo s odchodem vojsk z Moldavska do roku 2002. Nyní jsou stále dva tisíce vojáků v Podněstří,“ píší analytici. Jako další příklady změny ve vztazích Západu a Východu uvádějí přerušení dodávek plynu na Ukrajinu, kybernetické útoky v Estonsku nebo invazi do Gruzie a anexi Krymu.

„Nejlepším způsobem, jak zajistit ochranu členů NATO ve střední a východní Evropě proti konvenčním ruským vojenským hrozbám, je mít silnou vojenskou účast a zázemí v regionu,“ domnívají se Coffey a Kochis. USA přesto z plánů na Fort Trump couvají a základna je spíš vzdušným zámkem.

Aktuální deklarace počítá s trvalou rotací amerických vojáků, vybudováním velitelství, které by z Poznaně koordinovalo síly NATO na východě Evropy, nebo zřízením výcvikového centra. Vrcholem, který Duda prezentoval jako úspěch, má být zvýšení počtu amerických vojáků působících v Polsku o tisíc lidí. Ti by měli plnit nebojové úkoly a soustředit se na logistiku a podporu. „USA a Polsko se domnívají, že přítomnost amerického vojenského personálu v Polsku posílí odstrašovací snahy NATO a obranu USA, Polska a aliance,“ stojí v deklaraci.

Experti na bezpečnostní politiku a Severoatlantickou alianci se ale vesměs shodují, že tisíc nových vojáků je jen kapkou v moři, kterou Moskva jako hrozbu vnímat nebude. „Nevidím tam odstrašující efekt,“ prohlásila pro list Foreign Policy Rachel Rizzo z Centra pro novou americkou bezpečnost.

Odkud vojáci přijdou a jestli jich skutečně bude tisíc, jak stojí v deklaraci, nebo dokonce dva tisíce, o čemž mluvil Trump, zatím není jisté. Pentagon ani jedno oficiálně nepotvrdil. Americký prezident ale najisto počítá s tím, že náklady na zvýšení přítomnosti i vybudování nového zázemí ponese Polsko.

Polská dvojí role

Co z výsledku jednání mezi Trumpem a Dudou plyne? Pro Polsko představují USA ochránce, pod jehož křídla se může schovat. Polská konzervativní vláda je dlouhodobě na kordy s představiteli Evropské unie. Brusel jí vyčítá kroky údajně demontující demokracii a potlačující právní stát. Nic takového Duda nemusí s Trumpem řešit. „Poláci si vládnou skvěle, nemají žádné problémy s demokracií,“ prohlásil Trump, jenž sám čelí výtkám, že mnohdy nepostupuje v souladu s právem.

Trump může Polsko vnímat jako spolehlivého spojence. Spolupráce je pro něj důležitá a výhodná hned z několika důvodů. U Polska nehrozí, že by hledalo partnery v Moskvě, jako to dělá například maďarský premiér Viktor Orbán. Vládní strana Právo a spravedlnost je známá svoji silnou protiruskou rétorikou postavenou na historických křivdách, jichž se Moskva na Varšavě dopustila. O to více Poláci tíhnou k Washingtonu. Plní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, slíbili spolupráci v oblasti technologií i energetiky a nakupují americkou vojenskou techniku.

Jedním z bodů programu Dudovy návštěvy v Bílém domě byl přelet stíhaček F-35. Takové představení je podle New York Times značně neobvyklé. Souvisí nejen s Trumpovou vášní pro předvádění vojenské techniky, ale hlavně s polským záměrem právě tyto letouny koupit, což byl jeden z ústředních momentů celé cesty. Varšava by měla získat 32 kusů. Mimochodem, armádní zakázky byly klíčovým tématem i při Trumpových schůzkách s dalšími představiteli V4 včetně českého premiéra Andreje Babiše.

Jak ukazuje nejen příklad nákupu stíhaček, ale i dronů a další techniky, Varšava se ve snaze naklonit si americkou přízeň dostala do pozice spolehlivého zákazníka amerických firem. Jestliže Trump nyní slibuje Polsku zvýšení vojenské přítomnosti, je třeba to vnímat jako odměnu právě za (z amerického pohledu) vzorné chování v byznysu.

Další věcí, která hraje Trumpovi do karet, jsou právě polské vztahy s dalšími členy EU. Působení amerického prezidenta provází rozepře s Německem, jemuž vyčítá podfinancovanou obranu, nechuť vydávat zmíněná dvě procenta HDP a také negativní obchodní bilanci, kterou má Washington s Berlínem. Polsko v tomto sporu hraje roli náhradníka – země, jejímž prostřednictvím Trump může na Německo tlačit. A Poláci se takovému postavení vzhledem ke své vlastní politice zřejmě bránit nebudou.

Ne náhodou je nejpravděpodobnějším řešením, že se ona tisícovka vojáků přesune do Polska právě z německých základen. Trump tím ocení věrného spojence a zákazníka a vyšle výstražný políček neposlušným Němcům. Pokračování této hry se dá očekávat nejpozději na dalším summitu NATO.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud