Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Svět míří do nejistoty a Česko je bohaté. Jednou se stane cílem uprchlíků, říká historik Kovář

Svět míří do nejistoty a Česko je bohaté. Jednou se  stane cílem uprchlíků, říká historik Kovář

Svět, jak ho známe dnes, se může rychle změnit, je tu spousta náznaků, říká v rozhovoru pro INFO.CZ historik Martin Kovář, který se zabývá teorií kolapsu civilizací. Zmiňuje, že z Evropské unie mohou vystoupit další země a společenství může i zaniknout. Američané mohou odejít z Evropy, roli může sehrát rostoucí sebevědomí Ruska nebo příklon voličů k populistům. Lidé se podle Kováře bojí migrace a ztratili jistotu, že se budou mít lépe než jejich rodiče. Co přijde poté? 

„Západ se mění a svět kolem nás je plný veliké nejistoty. Můj kolega prorektor, profesor ústavního práva a právní filozofie Aleš Gerloch tvrdí, že žijeme ve finální fázi Západu, jak jsme ho znali,“ říká profesor historie Martin Kovář, prorektor Univerzity Karlovy. Sám se podílel na několika knihách, které se zabývají kolapsem civilizací. Stojí tedy i naše civilizace před zánikem?

„Podle teorie, na které již dlouho pracujeme s egyptologem Miroslavem Bártou a s dalšími kolegy, kolaps nastává, je-li míra složitosti společnosti příliš vysoká. V té chvíli dochází ke změně, ke zjednodušení fungování společnosti. Současný systém je tak složitý, přeregulovaný a místy nefunkční, že si umím představit, že dříve či později k onomu zjednodušení anebo ke „kolapsu“, chcete-li, dojde. Neznamená to ale, že se vrátíme do pravěku. Je tím míněno, že se promění anebo že v extrémním případě zanikne systém, který známe, a že začneme žít jinak než dosud.“

Stopy rozpadu současného řádu

V současné době vidíme spoustu zdánlivě nenápadných i zcela jasných náznaků toho, že se svět, tak jak ho známe, může rychle změnit „Velká Británie odchází z Evropské unie, což bude znamenat oslabení nejen pro ni, ale i pro unii. Navíc nemusí zůstat jenom u Británie. Brusel má tak napjaté vztahy s Maďarskem a s Polskem, že si dokážu představit, že z EU vystoupí i tyto země. Unie by se tím výrazně zmenšila. V krajním případě může dojít i k vystoupení Itálie, kde dneska vládnou strany označované jako protievropské, z eurozóny. K tomu je nezvykle silně narušená vazba mezi Spojenými státy americkými a Evropou. Bezpečnost Evropy přitom zcela závisí právě na Spojených státech, protože evropská armáda, o které se mluví už od počátku padesátých let minulého století, fakticky vzato neexistuje,“ uvádí historik. „Zmenšení Evropské unie nebo dokonce její zánik, podstatné zmenšení eurozóny, odchod Američanů z Evropy a stále sebevědomější Rusko, to už by byla úplně jiná Evropa,“ konstatuje Kovář.

„Nestabilita dnešní Evropy je, mimo jiné, důsledkem toho, že regulace, kterou diktuje Brusel, dosáhla takové míry, že se s ní mnohé členské země a jejich obyvatele obtížně ztotožňují,“ tvrdí Kovář. „Případný rozpad Evropské unie by nepochybně znamenal jisté zjednodušení, ale i výrazně zvýšenou míru rizika pro evropskou společnost. Na nadnárodní úrovni přitom existuje spousta opatření a regulací, které jsou efektivní a racionální, ze kterých má prospěch obchod a které pomáhají demokratickému kapitalismu. Jsou tu ale i opatření, jež nejsou nutná, nýbrž problematická, anebo nejsou dostatečně dobře vysvětlovaná. Je to jedna z hlavních příčin toho, proč v řadě evropských zemích ve volbách vítězí či dosahují velkých zisků hlasů strany, které jsou protievropské nebo, minimálně, nejsou proevropské. Vidíme to v Rakousku, Polsku, Maďarsku, Itálii. Evropská unie zkrátka nedokáže prodat své úspěchy a přednosti voličům tak, aby to pro ně bylo přitažlivé,“ říká profesor Kovář.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbách

Politické elity a establishment navíc odmítají diskutovat se svými oponenty. Právě kvůli tomu, i když nejen kvůli tomu, byli zvoleni mnozí proti-unijní politici v Evropě i americký prezident Donald Trump,“ soudí historik. Nemalá část evropských a amerických voličů je podle něj proti globalizaci. „Americký prezident Donald Trump to jasně vyjádřil svým heslem America First – Amerika na prvním místě. Nemusíme ale zůstávat v Americe. Podívejme se do Česka, koho zde lidé volí. Miloš Zeman dostal v letošních prezidentských volbách více hlasů než v těch předchozích. V nemalé části střední a jižní Evropy je situace podobná.“

Populisté a radikálové vítězí

„Elity to přehlížejí, ironizují a bagatelizují,“ říká Kovář. Upozorňuje při tom například na to, že po posledních volbách v Nizozemsku většina komentátorů jásala, jak byli poraženi radikálové Geerta Wilderse. Jeho strana přitom získala nejvíce hlasů ve své historii. Podobné to bylo ve Francii, kde v prezidentských volbách prohrála Marine Le Penová, zastánkyně radikálních pravicových názorů, „ale až ve druhém kole. V prvním kole získala pětatřicet procent hlasů a přes sedmnáct procent hlasů měl i trockista Jean-Luc Mélenchon. Radikály tedy volilo přes padesát procent lidí, kteří se zúčastnili hlasování. Nikoli nepodobná situace je ve Velké Británii. Opoziční Labouristickou stranu vede Jeremy Corbyn, zastydlý salónní levičák, který názorově zamrzl v sedmdesátých letech minulého století, obdivovatel bývalého kubánského diktátora Fidela Castra, masového vraha Che Guevary a levicového vůdce Nikaragui Daniela Ortegy a navíc, jak se zdá podle jeho některých činů, i antisemita,“ připomíná Kovář příklady z nedávné minulosti.

Historik také tvrdí, že u mladé generace narůstá odpor vůči globalizaci. „Jde o svého druhu generační vzpouru, která snese srovnání s šedesátými lety minulého století. Tehdy se objevila první generace, která už nechtěla poslouchat otravné řeči svých otců, aby byla ráda, že není válka, že není krize a že jí šéf přidá třicet centů na hodinu. Proběhlo to jak v USA, tak ve Francii, v Německu. Na univerzitách se tehdy celkem běžně objevovaly nápisy „pověsíme všechny kapitalistické svině,“ pokračuje Kovář.

Martin Kovář (52 let)
Historik, přednáší na Univerzitě Karlově, kde je prorektorem. Věnuje se politickým a kulturním dějinám Evropy ve 20. století, dějinám evropské integrace a transatlantickým vztahům. Společně s profesorem Miroslavem Bártou pracuje na teorii kolapsu civilizací a je spoluautorem knihy Kolaps a regenerace. Cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společnost.

V jistém smyslu se podle něj nelze těmto trendům minimálně v některých zemích příliš divit. Finanční krize před několika lety výrazně zasáhla celý Západ. Lidé ztratili práci, vznikala dočasná zaměstnání, některá povolání úplně zmizela, ekonomika se měnila a mění. Lidé ztratili jistotu, že jejich plat neustále poroste, přestali věřit tomu, co před finanční krizí pokládali téměř za samozřejmost, tj. tomu, že se budou mít lépe než jejich rodiče a že se jejich děti budou mít lépe než oni. „Ve Španělsku byli ještě před rokem nezaměstnaní čtyři mladí Španělé do třiceti let z deseti. Mým kolegům iberoamerikanistům chodily ze Španělska žádosti o místo na 0,01 úvazku. Mladí Španělé chtěli aspoň trochu někde pracovat,“ říká historik a varuje: „Situace bohužel není o mnoho lepší ani dnes, kdy se ekonomice relativně daří. Raději si proto nechci představovat, jak to bude vypadat, až se hospodářství zase dařit přestane.“

Lidé vnímají i změny v mezinárodním systému, který měli zažitý. Roste sebevědomí Ruska, síla Číny, Američané už tolik nepodporují světový systém volného obchodu. K tomu je třeba připočíst fenomén migrace, které se mnozí lidé bojí. „Lidi znepokojuje na migrantech to, že jsou jiní a že je jich hodně. Ve Spojených státech je migrace veliké téma a protiimigrační opatření, jako je plánovaná stavba zdi na hranici s Mexikem, pomáhají prezidentu Trumpovi udržet si popularitu u mnoha voličů. V Evropě je navíc s migranty spojován terorismus, takže se jich lidé bojí o to víc. Když český premiér řekne, že nepřijmeme žádného uprchlíka, většina veřejnosti s ním souhlasí,“ vysvětluje historik. „Představa, že existuje nějaké národní řešení bez toho evropského, je přitom naprosto naivní. Možnost, že dlouhodobě efektivně uzavřeme hranice, je dětinská stejně jako iluze, že tady za padesát let budou v drtivé většině žít bílí Václavové Novákové a Josefové Novotní. Česko je bohatá a bezpečná země a jednou se nepochybně stane cílem uprchlických vln. Nemusí to být jen lidé z Blízkého a Středního východu nebo z Afriky. Mohou to být například i lidé z bývalého Sovětského svazu.“

Infografika dne: cizinci v Česku

Tyranie veřejného mínění

"Svět je dnes plný nejistoty,“ zdůrazňuje historik. „Výsledky voleb v České republice tomu odpovídají. Mnoho lidí touží po „velkém šéfovi“, který by se o ně postaral, a proto pro něj hlasují. Zčásti je to důsledek nostalgie po starých časech, po ztracených jistotách – to jsou voliči komunistů a sociálních demokratů. Zčásti je to obava z neznámého – to jsou především voliči Tomia Okamury. Dohromady přes šedesát procent voličů. Politici se navíc často řídí právě názory svých voličů. Nejistota se tak rychle přenáší ze společnosti do politiky. „Znám několik bývalých ministrů, jejichž první otázka po příchodu do práce na jejich asistenty a asistentky byla, co píší noviny a co říkají průzkumy veřejného mínění,“ říká Kovář.

Přitom až do dvacátého století tuhle otázku politici vůbec neřešili, protože je volila jen úzká vrstva lidí a protože měli elementární odpovědnost vůči své zemi. Zavedení všeobecného volebního práva do jisté míry fungovalo jako obrana proti revolucím a převratům. Lidé získali pocit, že mohou ovlivňovat politiku a tím i své osudy. Vznikly masové politické strany s jasnými programy, kladl se důraz na důvěryhodnost politiků. „Dneska to do značné míry přestává fungovat; značná část voličů se domnívá, že nezáleží na tom, jak volí, protože „ti u moci“ se vždycky nějak dohodnou. Místo zavedených politických stran s jasnou historií, jasnými preferencemi a jasným programem se formují široce rozkročená politická hnutí s charismatickými vůdci. Přitom není důležité, co říkají, ani to, že si často dokonce protiřečí. Stejně dostanou ve volbách více hlasů než tradiční politické strany. Viděli jsme to ve Spojených státech u Donalda Trumpa, ve Francii u prezidenta Emanuela Macrona, který je sice proevropský politik, ale zároveň se ostře vymezil proti tradičním politickým stranám, i v Česku, například u Tomia Okamury či u Andreje Babiše.“

Přichází konec klidných časů

Co nás tedy čeká v budoucnu? „V posledních desetiletích jsme si zvykli na to, že v našem evropském prostoru nejsou války, katastrofy, ani velké krize, svět byl plný zdánlivých jistot. Většina obyvatel České republiky stále ještě vyrostla v komunistickém režimu, takže nebyla navyklá na jinakost, a pokud ano, byla to jinakost jasně vymezená a jasně pojmenovaná. Žili tu například vietnamští dělníci a kubánští studenti, ale jejich pozice byla jasně daná. Teď vzniká svět plný veliké nejistoty, který je nestabilní a nepředpověditelný, je tu nedefinovaná jinakost. Lidé se toho logicky bojí. Svět přitom nikdy jiný nebyl a stabilní období byla spíše výjimkou. Jak napsal v jedné ze svých knih skvělý český historik Karel Durman: „všechny scénáře jsou nedopsané a úplně všechny jsou, bohužel, možné,“ uzavírá Kovář.


1080p 720p 360p
Kolega Martina Kováře Miroslav Bárta byl před časem hostem pořadu Štrunc!

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1